reklama

Jsme na Facebooku! Koukni, co je nového.

Seriál na Studenta.cz Dělat (si) radost - Doba je konzumní, jsme i my? Co nám vlastně dělá radost?

Bezpečnost především. Jak cenné jsou informace?

04.1.2018 / Společnost

Bezpečnost informací na první pohled nemusí vypadat tak zásadně jako jiné složky ochrany státu, pravda je ale zcela odlišná – i jedna jediná informace může totiž v nesprávných rukou zapříčinit velké problémy. Co jsou tzv. utajované informace, jak se s nimi u nás nakládá a jak vypadají bezpečnostní prověrky? Zjistili jsme za vás!

Utajované informace mohou mít jakoukoli podobu. Jsou označené v souladu se zákonem o ochraně utajovaných informací a máme celkem čtyři stupně utajení: Vyhrazené, Důvěrné, Tajné a Přísně tajné. Tyto stupně se rozlišují podle toho, jaká újma by České republice vznikla vyzrazením takových informací,“ říká Eva Maříková z právního a legislativního odboru Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ), který se u nás mimo jiné právě nakládáním s utajovanými informacemi zabývá.

A její kolega Viktor Šelmeci ze Sekce bezpečnostního řízení dodává: „Utajované informace jsou významné pro ochranu České republiky. Třeba pokud se vyvíjí nějaké zbrojní zařízení, řeší se zabezpečení jaderné elektrárny nebo pokud jde třeba o nařízené policejní odposlechy podezřelých osob, všude figuruje celá řada utajených informací a lidé, kteří s takovými dokumenty nakládají, to musejí brát v úvahu. Máme i zpravodajské služby, jejichž činnost do značné míry podléhá utajení. Celý dnešní svět je vlastně o informacích, je to tedy téměř nejvýznamnější zboží a spousta dat se musí chránit.

Původce informace a bezpečnostní prověrky

Jak se z běžné informace může stát informace utajovaná? V podstatě o tom rozhoduje ten, kdo ji vytváří, tedy tzv. původce informace. Ten pak musí v souladu s aktuální legislativou a s příslušným nařízením vlády zhodnotit, jestli je daná informace skutečně tak důležitá, a následně ji označit daným stupněm utajení. Kdokoli s ní poté nakládá, musí mít bezpečnostní prověrku pro příslušný stupeň utajení a musí mít pro nakládání s utajovanou informací také pádný důvod, tedy v žargonu NBÚ – musí splňovat podmínku „need to know“.

Bezpečnostní prověrka sama o sobě je pak poměrně složitý proces. „Zákon stanovuje několik základních podmínek, které člověk musí splnit, chce-li získat bezpečnostní prověrku, což je občanství, věk nebo třeba bezúhonnost. Na nás je pak zjistit jeho tzv. bezpečnostní spolehlivost,“ vysvětluje Šelmeci. „Samozřejmě platí, že čím vyšší stupeň utajení, tím přísnější prověrka je. Člověk o sobě na úvod musí uvést celou řadu informací, my pak ještě shromažďujeme další potřebné – můžeme v tomto směru oslovit všechny orgány státu, právnické i fyzické osoby či tajné služby – a když je sběr dokončen, získaná data analyzujeme a vyhodnocujeme případná bezpečnostní rizika. Pro představu, koho se to hlavně týká – nejčastěji o prověrku žádají zaměstnanci bezpečnostních složek státu.

NBÚ

Národní bezpečnostní úřad vznikl v roce 1998, příští rok tak oslaví kulaté výročí. Jedním z hlavních důvodů jeho vzniku byl plánovaný vstup České republiky do NATO – jakožto členský stát jsme totiž potřebovali státem kontrolovaný úřad spravující přístup k informacím a jejich ochranu.

Pokud vás práce s utajovanými informacemi a obecně NBÚ jako zaměstnavatel zaujal, zjistěte víc o tom, jaké pozice nabízí, na

--> nbu.cz.
Udělení prověrky může být i během na dlouhou trať, zatímco totiž na nejnižší stupeň čekáte dva měsíce, oprávnění „Přísně tajné“ vám zabere klidně i devět měsíců. „Ve složitých případech můžeme řízení ještě prodloužit, ale drtivá většina žádostí se vyřídí ve stanovených termínech,“ podotýká Šelmeci. A aby vás nepletly pojmy – bezpečnostní prověrka a bezpečnostní řízení je jedno a to samé. Výraz prověrka pochází ze starší právní úpravy, a byť se v médiích i ve společnosti pořád používá, nejnověji je správně právě ono bezpečnostní řízení.

Hlavně nebýt on-line

Takže máme utajovanou informaci a máme k ní i prověrku, co teď? No, v první řadě nesmíme dopustit, aby se dostala do nepovolaných rukou, musíme ji chránit a nakládat s ní se vší opatrností. „Musíte mít například informační systém, který je oddělený od ostatních sítí i internetu, aby nebyla šance se do něj zvnějšku dostat,“ vysvětluje Maříková. „I komunikační systém musí být certifikovaný, potřebujete tedy třeba speciální telefon. Utajované informace také musejí být psány a skladovány ve speciálních prostorech. Takové podmínky platí nejen pro skladování, ale i pro přepravu – například pomocí speciálních kurýrů a podobně.

I přeshraniční sdílení utajovaných informací je možné. „Například mezi naší armádou a NATO je taková výměna informací určitě velmi častá,“ říká Šelmeci. „I my sami jednáme kvůli prověrkám s bezpečnostními úřady v jiných zemích. Zejména se pak utajované informace často sdílejí v případě osob, které se dlouhodobě pohybovaly v zahraničí.“ 

Jako James Bond

Taky si po přečtení těchto řádků připadáte jako proslulý britský špion gentleman? :) Práce s utajovanými informacemi ale není ani náhodou jen pro vyvolené. Naopak, Národní bezpečnostní úřad momentálně nabírá nové kolegy na celou škálu pozic od právníků přes analytiky a projektové manažery až po administrátory aplikací, a šanci tu mají i čerství absolventi vysokých škol.

Absolventi jsou u nás určitě žádaní,“ potvrzuje ředitelka personálního odboru Dagmar Urbancová. „Mají nezatížený pohled na problematiku, což je velmi cenné, potřebujeme od nich nicméně také, aby dokázali fungovat v našich zažitých metodikách. Nové zaměstnance proto pečlivě zaučujeme a snažíme se pro ně vytvářet podnětné pracovní prostředí. Řekla bych, že ideální zájemce o práci u nás se orientuje ve státní správě, chce pracovat v oblasti bezpečnosti a vnímá, co ochrana informací znamená. První působení v rámci NBÚ je pak určitě velmi dobrý start kariéry.


Člověk se v NBÚ také naučí poměrně specifické know-how, které nikde jinde získat nemůže, a stane se důležitou součástí bezpečnostní komunity. Právě v NBÚ se totiž sbíhají informace ze všech zdrojů, které v našem státě můžeme najít, a v tom je jejich velká výlučnost.

Stát? Překvapivě flexibilní zaměstnavatel

Přijímací řízení na pozice v rámci NBÚ je poměrně komplikované, to nebudu zastírat. Probíhá několik měsíců a počet neúspěšných kandidátů je poměrně velký. Jeho součástí jsou mimochodem také psychotesty,“ říká Šelmeci. „S absolventy máme ale obecně velmi dobré zkušenosti hlavně v tom, že se dokážou rychle přizpůsobit daným podmínkám. Osvědčili se nám třeba absolventi Policejní akademie, ale nebráníme se absolventům žádného oboru, tak úzce profilovaní nejsme. Důležitý je hlavně všeobecný přehled, těch problematik je totiž skutečně hodně. I proto nám příprava nového zaměstnance trvá zhruba rok, než je schopen dělat práci samostatně. Obecně bych řekl, že máme poměrně pestrý tým z hlediska specializace i věku.

A jaký je stát zaměstnavatel? Možná vás to překvapí, ale není striktně konzervativní, jak byste si mohli myslet. Naopak, přizpůsobuje se požadavkům a benefitům ze soukromé sféry, a je proto veskrze flexibilní. 

Mezi zaměstnanecké benefity tu patří sick days, jazykové vzdělávání, pět týdnů dovolené, prostě klasika. Paralelou kafeterie je Fond kulturních a sociálních potřeb a můžeme tu i využívat rekreační zařízení spřátelených bezpečnostních resortů,“ vyjmenovává Zdeněk Vaněk, kolega personální ředitelky, a sama Urbancová dodává: „Konkrétní podmínky samozřejmě záleží na aktuální ekonomické situaci, ale NBÚ je sám o sobě velmi stabilním zaměstnavatelem. Máme tu posilovnu, příspěvky na sportovní, kulturní a další volnočasové aktivity, příspěvky na stravování aj.“ Kromě toho NBÚ hodně dbá také na prohlubování vzdělání svých zaměstnanců. „Dlouhodobě tu například existuje možnost specializovaného odborného a jazykového vzdělávání,“ podotýká Vaněk.

Tak co vy na to, nalákali jsme vás dostatečně?

Text: Kristýna Dolejšová, Mojmír Sedláček

Diskusní fórum

reklama
reklama
reklama