Dentons
poweredbyexperts

Cesta k partnerství trvá. Byznys ani reputaci nevybudujete za rok

Petr Zákoucký se rozhodl věnovat právu, protože ho lákaly intelektuální výzvy, kterým člověk v oboru čelí. Daniela Hurycha zase motivovalo, že bylo na práva složité se dostat, a on to tak bral jako výzvu hodnou následování. Dnes jsou oba čerstvými partnery v advokátní kanceláři Dentons. Co partnerství obnáší a jak se k němu může člověk vypracovat?

Na základě čeho je právník jmenován partnerem?

P: Pokud se člověk chce stát partnerem v mezinárodní kanceláři, měl by něčím zaujmout, například pracovat lépe než ostatní. Klienti vás totiž jinak nedokážou mezi vaší konkurencí rozlišit. Dále je potřeba umět řídit lidi, protože potřebujete mít tým, abyste se stali partnerem, nemůžete všechno oddřít sám. Důležitá je i jazyková vybavenost, s čímž souvisí i schopnost pracovat a komunikovat v mezinárodním týmu a s klienty po celém světě. Partnerství de facto znamená, že jste vlastník firmy, a proto jste zodpovědný za zisk, ale i ztrátu. Lidé si možná myslí, že když se někdo stane partnerem, může už být v pohodě, ovšem opak je pravdou. V tu chvíli teprve čelíte realitě, a pokud nemáte určitý objem klientely, vaše partnerství dlouho trvat nebude.

Jakou roli hraje věk?

P: Věk je také podstatný. Jsou třeba anglosaské kanceláře, které se řídí nepsaným pravidlem, podle nějž se můžete stát partnerem do čtyřicátého roku věku, kdy jste fyziologicky na vrcholu svých sil. Takové firmy pak mají i povinný věk důchodu, proto vám okolo 54 let poděkují za vaši práci a začnou se otáčet po mladších ročnících. V některých kancelářích, jako je třeba Dentons, ale můžete být partnerem klidně do sedmdesáti let, pokud máte stále dostatek klientů.

Foto: Lukáš Bíba

Existuje nějaká spodní věková hranice?

D: Partnerství předpokládá, že máte určitý svůj byznys, klienty a reputaci na trhu, což nevybudujete přes noc. U mezinárodních kanceláří je spíše výjimkou, pokud se člověk stane partnerem dříve, než řekněme deset let po škole. Je to tedy určitý proces budování kariéry, kde jmenování partnerem je jedním z milníků.

Kdo o jmenování partnerem rozhoduje?

P: Partneři dané firmy, kteří mají několik možností. Mohou jmenovat buď někoho, kdo v advokátní kanceláři už pracuje, nebo se u konkurence poohlédnout po člověku, který jim chybí.

Stává se, že právníci vedou dialog o tom, co mají ještě udělat, aby se stali partnery?

P: Dialog začíná ve chvíli, kdy člověk do advokátní kanceláře nastoupí. Na roční bázi pak získává zpětnou vazbu, co má zlepšovat, a následně se tak může vzdělávat v tom, jakým způsobem se vyjadřovat, prezentovat, vést lidi, dělat marketing nebo jakými technikami oslovovat lidi. Stává se také, že během tohoto dialogu buď přímo ten člověk, nebo firma zjistí, že na partnerství nemá nebo by ho pracovat na této pozici nebavilo.

D: Každý, kdo se chce stát partnerem, by měl v určitý moment realisticky zhodnotit, zda je to ve firmě, ve které zrovna pracuje, možné. Firmy mají různé nároky a politiku a nemožnost stát se v té které firmě partnerem nemusí být vůbec vinou nedostatečných schopností člověka. Pak je logické, že takový člověk bude hledat jinou firmu, kde má v tomto ohledu větší perspektivu. Já musím říci, že Dentons je momentálně firma v obrovském růstu s velice příznivou politikou ohledně možností stát se partnerem, což se určitě nedá říci o všech mezinárodních kancelářích působících na našem trhu.

Petr Zákoucký & Daniel Hurych

Petr je odborníkem v oblasti energetiky a práva hospodářské soutěže. Partnerem advokátní kanceláře Dentons se stal letos v srpnu, kdy sem přešel ze svého předchozího zaměstnání. Ve volném čase intenzivně sportuje, mimo jiné dělá každoročně desetiboj a doma má velkou rodinu se čtyřmi dětmi.

Dan působí v pražské kanceláři Dentons od roku 2010, partnerem se stal v lednu 2016. Je odborníkem na oblast bankovnictví a financí a ve volném čase rád sportuje. Díky své zálibě v DJování je také zodpovědný za hudební stránku většiny firemních party.

-> Dentons

Jak jste se stali partnerem vy?

D: Spolu s ostatními kolegy v kanceláři se nám podařilo vybudovat solidní praxi v oblasti bankovnictví a financí, kterou mám to štěstí spoluvést. Jmenování partnerem pak bylo určitým uznáním tohoto procesu a příslušných finančních výsledků ze strany firmy.

P: Oslovily mě tři konkurenční advokátní kanceláře, které chtěly, abych se u nich stal partnerem. Skoro rok jsem se rozhodoval, která z nich bude tou pravou. Nejsem člověk, který mění kancelář každý týden, ale v té, ve které jsem spoustu let pracoval, už nebylo pro dalšího partnera místo. Nakonec jsem zvolil Dentons a se svou volbou jsem spokojený.

V čem spočívá pracovní náplň partnera advokátní kanceláře?

D: Je to více o shánění práce a vedení týmu lidí na jednotlivých transakcích. Nemáme bohužel už tolik času věnovat se každé transakci do nejmenšího detailu, byť o nich stále musíme mít dobrý přehled. S pozicí partnera je samozřejmě též spojena větší odpovědnost vůči klientům a firmě. A v neposlední řadě se od nás očekává, že budeme chodit do práce. :)

Co na partnerství zejména oceňujete?

P: Člověk má obrovskou svobodu. Se svým rozpočtem si může vynakládat podle vlastního uvážení tak, aby efektivně dosáhl vytyčeného výsledku. Nese samozřejmě podnikatelské riziko, ale může si určovat, co bude ten který den dělat. Pokud například zjistíte, že se na trhu prodává nějaká společnost, začnete okamžitě přemýšlet, kdo by o ni mohl mít zájem. Pokud by mohla zajímat finského klienta, koupíte si letenku a druhý den letíte do Helsinek, abyste se s ním sešli.

Co byste poradil mladým lidem, kteří do oboru teprve vstupují a jednou by také rádi dosáhli na pozici partnera?

D: Poradil bych jim, ať se postupně začnou specializovat na obor, který je baví nejvíc a v němž je slušná šance, že je bude bavit ještě za deset let, protože dosáhnout pozice partnera je většinou běh na dlouhou trať.

Foto: Lukáš Bíba

P: Přesně tak. Pokud někoho baví IT, tak může zkusit začít dělat IT právo. Znám třeba právníky, kteří výborně hráli tenis a teď radí tenistům, takže skloubit svou profesi se svým koníčkem je určitě cestou. A samozřejmě by měli dělat svou práci poctivě, protože co člověk odflákne, to nemá, což mu může za čas chybět. Dobré je taky dělat v porovnání s ostatními něco navíc.

Mohlo by tě zajímat

Nejnovější