Jsme na Facebooku! Koukni, co je nového.

Seriál na Studenta.cz Studenti a generace Y:
Jací jsou čeští Millennials?

Čeští Millennials chtějí work-life balance. A o tisíc korun víc než loni

05.6.2017 / Kariéra

Už jste přemýšleli, o jaký si řeknete nástupní plat, abyste se oproti svým vrstevníkům nepřecenili, nebo naopak nepodcenili? Nebo o tom, co je pro vás při výběru zaměstnavatele nejdůležitější? Porovnejte očekávání s dalšími studenty a s kolegy, kteří studují obdobné obory jako vy. Výsledky každoročního průzkumu Universum, jehož se účastnilo 14 280 českých vysokoškoláků, jsou tady!

Nástupní plat bez odměn a bonusů, který studenti v prvním full-time zaměstnání očekávají, letos stoupl na částku 26 653 Kč. To je bezmála o tisíc korun více než loni, kdy se studenti spokojili s 25 661 Kč. 

Nejmenší očekávání mají stejně jako v loňském roce studenti humanitních oborů, jejichž představa činí jen 23 817 Kč. To studenti IT si představují finanční ohodnocení ve výši 31 506 Kč, čímž i letos ve srovnání s dalšími obory vedou. Od minulého roku ale přece jen došlo k jedné zásadní změně. Zatímco loni byl rozdíl mezi platovým očekáváním ajťáků kluků a holek největší, studentky IT jako by letos získaly sebevědomí a jejich očekávání se významně zvedla. Největší rozdíly mezi dívkami a chlapci panují u ekonomů a u studentů přírodních věd. 

Průměrný očekávaný měsíční plat (*hrubého bez odměn a bonusů)


Ženy Muži Průměrně
Ekonomické obory 25 822 29 693 26 995
Technické obory 26 685 29 513 28 909
IT 31 101 32 250 31506
Přírodní vědy 24 595 28 032 25 571
Humanitní vědy 23 280 25 591 23 817
Právnické obory 24 852 27 641 26 238
Zdravotnické obory 24 813 27 221 25 952

O přátelské prostředí příliš nestojí jen právníci

Stejně jako loni, u studentů napříč obory vede při výběru zaměstnavatele přátelské prostředí. Až na jednu výjimku. Právníky mnohem více zajímá vysoká budoucí mzda nebo prestiž. Přátelské prostředí řadí až na 4. místo. Vysokou mzdu zase neřeší studenti humanitních oborů. Rozdíly v preferencích nejsou jen mezi pohlavími, ale také mezi obory. Například úspěch zaměstnavatele na trhu je pro studenty a studentky ekonomických a technických oborů druhý nejdůležitější atribut, kdežto u studentů humanitních, právnických a zdravotnických oborů téměř nehraje roli. 

Co se skrývá pod pojmem work-life balance?

Work-life balance považují studenti za absolutně nejdůležitější kariérní cíl už několik let. A jinak tomu není ani letos. Co si ale pod abstraktním pojmem work-life balance představit? Z našeho výzkumu vyplývá, že jsou to třeba flexibilní pracovní podmínky, čas na osobní zájmy nebo to, zda firma nabízí přátelské pracovní prostředí. A právě přátelské pracovní prostředí uvádí jako důležité kritérium při výběru zaměstnavatele 66 % českých studentů a studentek.
A nejde jen o prostředí. Firmy se obecně tomu, co mladí lidé chtějí, přizpůsobují. „Pracujeme s nejmodernějšími technologiemi, navštěvujeme světové konference, organizujeme a podporujeme místní IT meetupy, hackathony, soutěže, rozjíždíme stáže na open source projektech, učíme se z chyb... a učíme se často," vyjmenovává například Jan Bleha, Community Manager Kiwi.com, jak se jejich společnost snaží mladé talenty oslovit. 

Co by studenti chtěli nejvíce dělat po dokončení studia?

Pracovat pro mezinárodní společnost/organizaci
25 %

Pokračovat ve studiích
23 %

Pracovat pro soukromou národní společnost/organizaci
18 %

Založit vlastní podnikání
12 %

Pracovat pro státní společnost/organizaci
12 %

Pracovat pro start-up
3 %

Pracovat pro vládu
3 %

Generace X vs. generace Y

Work-life balance dlouhodobě vede nejen v Česku, ale i ve většině zkoumaných zemí. Je to jen trend napříč generací Millennials? Jsou očekávání a preference generace Y skutečně odlišné od mileniálů, neboli generace X? Nebo se nositelé genu X začnou chovat podobně jako jejich starší kolegové, až zestárnou a získají zkušenosti v práci? Citujme Forbes: „Miléniové chtějí účel, nikoliv výplaty." I když to může být pravda, jedna z Universum globálních kampaní nazvaná Generations series 2017 ukazuje, že něco jako work-life balance hledají obě generace. 

Co se týče potřeby identifikovat se s podnikovou kulturou a hodnotami, neexistuje tedy mezi generacemi viditelný rozdíl.  Společný však je také všudypřítomný strach, že nedostanou práci, která by odpovídala jejich osobnosti. Strach pociťují jak ti, kteří ještě na trh práce ani nenastoupili, tak ti, kteří už jsou uprostřed své kariéry. Na druhou stranu, pokud jde o to, zda mají optimistický, nebo pesimistický pohled na věc, existuje jasné generační rozdělení. Generace Y vyčítá mileniálům, že stále zůstávají dětmi, a nazývá je generací Petra Pana. Naopak mileniálům se nelíbí, jak nihilističtí a pohrdaví umějí příslušníci starší generace být. 

Co po škole? 

Víc studentů má zkušenosti s prací na částečný úvazek mimo svůj studijní obor než v rámci něj. Což sice může být škoda, ale nejsme v tomto směru ve světě žádnou výjimkou. „Češi se o sebe musí umět postarat už během studií. 88 % studentů někdy pracovalo nebo pracuje na brigádě, 53 % na částečný úvazek mimo studijní obor a 36 % v rámci svého oboru. Oproti zahraničním vrstevníkům jsou tato čísla velmi nadprůměrná. To nás odlišuje například od Německa nebo Francie, kde místní studenti častěji absolvují stáže, které u nás tak časté nejsou a zkušenosti s nimi má jen čtvrtina vysokoškoláků,“ komentuje country koordinátorka průzkumu pro ČR Irena Rákosová.


Kdo ovšem mírně vybočuje, to jsou studenti IT. Snad proto, že nemají problém takovou brigádu sehnat, zkušenosti v oboru jich získá už během studia 45 %. Zajímavé je také srovnání českých studentů se zahraničními. Například Češi chtějí po absolvování školy pokračovat ve studiích daleko více než jejich němečtí nebo angličtí kolegové. Co se ale týče start-upů, tak se světem držíme krok. Ba dokonce do start-upů chce ve srovnání s jinými zeměmi poměrně velký počet mladých. Velký zájem o tuto pracovní zkušenost mají studenti IT, konkrétně 7 % z nich, a to třeba i díky tomu, jak vysoce si oproti studentům jiných oborů cení flexibilních pracovních podmínek. Zájem ale postupně vzrůstá také u studentů ostatních oborů, nejvíce těch ekonomických. 

Průzkum kariérních preferencí je součástí největší mezinárodní kariérní studie na světě – Universum – které se letos zúčastnilo 1,4 milionu vysokoškolských studentů a absolventů. Jen v Česku to bylo 14 280 respondentů. Průzkum přináší souhrnné výsledky o generaci Millennials, ale popisuje také trendy mezi studenty jednotlivých oborů a zaměřuje se na genderové rozdíly ve výsledcích. 

Text: Markéta Henzlová

Diskusní fórum