reklama

Jsme na Facebooku! Koukni, co je nového.

Seriál na Studenta.cz VŠ studenti: Jak žijí a co chtějí od života? Pomozte nám to zjistit!

Jak napsat závěrečnou práci a nezešílet

12.3.2014 / Školy a my

Ať už jste se několika lety studia proběhli více či méně zdárně, na konci čekají na všechny dvě finální překážky – závěrečná práce a státní zkouška. Zatímco na státnice existuje ověřený postup „učit se, učit se, učit se“, na závěrečné práci se můžete vyřádit mnoha způsoby. Jak si s psaním práce poradit, na co se připravit a čemu se raději vyhnout?

Úplně první metou psaní je samozřejmě volba tématu a cíle práce. Určitě se hodí zvolit si téma, které vás zajímá, protože vám práce půjde lépe od ruky. Téma by mělo rozvíjet vaše silné stránky, což vám práci ulehčí. Co byste rádi psali a čemu byste se rádi věnovali, i kdyby nešlo o bakalářskou nebo diplomovou práci? Je dobré téma probrat s vedoucím a předem si zjistit, co od vás vlastně čeká. Ostatně volba správného vedoucího by mohla být kapitolou sama pro sebe. Stanovte si cíl, který je možné splnit, definujte si jej pro sebe a vepište si ho tlustým červeným fixem do paměti. Tohoto cíle byste se měli držet po celou dobu psaní práce. A to je dost dlouhá doba!

Krok za krokem do cíle

S každou prací se lépe hne kupředu, když si ji rozložíte na menší části. Odškrtání políček vás navíc bude motivovat plnit další a další krůčky na cestě k dokonalé diplomce.

ZJIŠŤOVÁNÍ
Zjistit datum, čas a místo odevzdání práce (fyzicky i elektronicky)
Zjistit, kolik výtisků moje škola požaduje
Zjistit formální náležitosti práce (úprava, typ vazby, údaje na deskách)
Zjistit, jaké přílohy práce musí mít

TÉMA A VEDOUCÍ
Vybrat si téma (získat seznam od fakulty), nebo konzultovat vlastní
Vybrat si vedoucího a požádat ho o přiřazení tématu
Vypracovat a odevzdat teze práce, pokud je škola vyžaduje
Naplánovat s vedoucím konzultace

PSANÍ
Najít všechny závěrečné práce k tématu
Zjistit podle nich nebo podle doporučení vedoucího potřebnou literaturu
Sehnat veškerou literaturu k tématu (tištěné i elektronické zdroje)
Stanovit si cíl práce
Vypracovat si podrobnou osnovu práce
Určit si pro sebe vhodný čas na psaní
Zpracovat literaturu a průběžně si z ní dělat poznámky a vypisovat citace (vždy si u všeho pište ihned zdroj)
Přiřadit poznámky k jednotlivým kapitolám a zpracovat finální text
Napsat závěr a úvod
Zkontrolovat gramatiku a stylistiku
Po týdenní pauze se k textu ještě jednou vrátit
Nechat text práce schválit vedoucím
Najít si na webu školy šablonu závěrečné práce a hotový text do ní přelít
Upravit úvodní stránky jako poděkování, abstrakt, klíčová slova apod.
Připojit přílohy
Vytvořit obsah
Finální kontrola (podívat se, jestli sedí kapitoly, čísla stránek apod.)

TISK A VAZBA
Pečlivě si vybrat barvu desek a písma
Objednat si výrobu desek předem
Vytisknout si potřebný počet kopií práce
Všechny odevzdávané kopie práce nezapomenout na příslušném místě uvnitř podepsat
Vytisknuté práce nechat svázat do připravených desek
Přidat všechny požadované přílohy (posudky, teze, CD, ...)

ODEVZDAT (fyzicky i elektronicky)


Můžete na závěrečné práci pracovat delší dobu. Pokud máte jasno v tom, čemu se věnovat, můžete na práci pracovat i ve svých seminárkách a tím zabít dvě mouchy jednou ranou. Možná menší práci nakonec nevyužijete, ale minimálně si rozšíříte své obzory v tématu, kterému se chcete věnovat.

Jakmile máte zvolené téma, nic nebrání tomu, abyste ve volných chvílích začali shromažďovat a pročítat literaturu. Vypravte se do knihoven, nechte klíčová slova projet vyhledávači a databázemi, pročtěte si odborné práce a články a pečlivě si všechny odkazy a poznámky zaznamenávejte, abyste se k nim mohli později vrátit.

Jakmile máte na stole literaturu, připravte si osnovu práce – logickou kostru, které se budete při psaní držet a která vám pomůže rozvrhnout množství textu. Zamyslete se také nad množstvím úrovní a podkapitol. Nezapomeňte si v průběhu psaní sem tam nechat své veledílo zkontrolovat vedoucím práce. Nejenže je to vyžadované, ale může to být také nápomocné. Málokomu by se chtělo předělávat dva týdny před odevzdáváním celou práci jen kvůli špatně zvolené osnově.

Pár tipů, které vám usnadní práci

– Naučte se dobře ovládat textový editor, umí spoustu věcí, které vám ulehčí závěrečné úpravy – například automatický seznam literatury, citace v různých stylech, poznámky pod čarou, automaticky generuje obsah, čísluje stránky...

– Své dílo si průběžně ukládejte během psaní (klidně po každém odstavci pomocí zkratky ctrl+s). Pokud už je váš soubor tak velký, že ukládání déle trvá, rozdělte práci do více dokumentů podle jednotlivých kapitol.

– Zálohujte! Soubor si vždy po delším celku nahrajte na externí disk, flešku nebo do nějakého cloudového úložiště (např. Dropbox).

– Jestli se do práce nemůžete dokopat, zkuste techniku Pomodoro – pracujte jen 25 minut v kuse, pak si udělejte přestávku. Důležité je prostě začít, i kdybyste měli napsat jen jednu větu nebo vytvořit osnovu pro jednu kapitolu.

– Pokud máte na jazyku spoustu informací, které byste chtěli napsat, ale trápíte se se stylistickou úpravou, pusťte to z hlavy. Prostě si své myšlenky zapište lidově řečeno tak, jak vám zobák narostl. Až je budete mít před sebou na papíře, snadno je pak upravíte do vhodné formy.

– Buďte v kontaktu se svým vedoucím. To on nakonec bude spolurozhodovat o tom, jestli práci obhájíte, nebo ne. Dejte najevo zájem a při obhajobě je větší šance, že vás podrží.


Přečtěte si univerzitní či fakultní pokyny pro psaní závěrečných prací. Většinou je můžete dohledat na webu, ve vydaných směrnicích nebo se informovat na studijním oddělení. Najdete v nich nejen informace o tom, jak má vypadat například titulní strana, ale také jak máte text formátovat a jaké formy citací jsou pro vaši práci vhodné. Citace jsou pro mnohé strašákem, kterého se obávají už od raných studentských let. Není k tomu ale důvod. Stačí si dobře nastudovat vnitřní směrnice nebo se řídit podle oficiálních norem upravujících citování bibliografických zdrojů.

Po celém světě existuje mnoho citačních systémů, ale v naší domovině nám slouží normy ČSN ISO 609, pojednávající o citacích tištěných publikací, a ČSN ISO 609-2, která se věnuje publikacím elektronickým. Struktury uvádění zdrojů pro různé druhy publikací a informace o ostatních možnostech a stylech citování velmi dobře shrnuje Petr Boldiš v dokumentech Bibliografické citace podle ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2 dostupných na webu www.boldis.cz. Tyto normy jsou obecně platné, ale je dobré před psaním každé práce prodiskutovat se svým vedoucím, zda následovat normy ISO nebo vnitřní fakultní pokyny. Naučte se používat generátor citací – buď přímo v textovém editoru, nebo na www.citace.com.

Přestaňte marnit čas, který nemáte!

Čekání je jedna z nejnepříjemnějších činností, kterou jsme nuceni během života podstupovat. Jen si spočítejte, kolik času takto denně musíme promrhat: na zastávce MHD, ve škole při čekání na vyučujícího, ve frontě na oběd v menze, v restauraci na pivo či u pokladen obchodů. Jsou to ztracené hodiny našich životů! Pojďme tomu učinit přítrž a jednou provždy říct: Už nechci čekat!


Díky novému portálu Nejlevnejsivazba.cz, kterým vám přináší Primát.cz, již neztratíte ani vteřinu. Jednoduše zadáte tisk své práce a požadovaný vzhled desek přes webový formulář. Dále zvolíte, za jak dlouho chcete mít práci svázanou (klidně jen 4 hodiny) a bez fronty si ji vyzvednete v nejbližším copycentru. Vážně je to takhle snadné...


Další krok v psaní práce je ten nejjednodušší i nejzáludnější zároveň – začít psát. K tomu by měl mít každý své vlastní osvědčené metody. Najděte si vhodné místo, kde se vám bude dobře pracovat. Pokud máte problém s prokrastinací, odpojte se od internetu. Zvolte si pro psaní také dobu, kdy jste nejvýkonnější. Někomu se nejlépe pracuje ráno, někdo může preferovat práci v noci. Také nepředpokládejte, že práci napíšete za víkend. Rozvrhněte si psaní na menší části, k jejichž psaní se přinutíte podstatně lépe než k „psaní závěrečné práce“.

Při psaní je důležité držet se své kostry a přibližně si rozvrhnout délku kapitol podle celkové doporučené délky práce. Úvod se většinou píše paradoxně až na konci práce a lehce se přizpůsobí tomu, jak nakonec práce dopadla, přestože v tom byste měli mít jasno už od počátku. Úvod pište tak, aby ho pochopil i laik, a zasaďte jej do širšího kontextu. Nemusí být nijak dlouhý, ale pokuste se v něm čtenáře zaujmout. Celou práci pak můžete psát pro konkrétní čtenáře, kterým je určena. Představte si, jak nad prací sedí vaši přátelé, profesionálové z praxe nebo akademici, a přizpůsobte jim text tak, aby se dobře četl. Závěr pak pojměte tak, že chcete svou práci prodat. Dost možná se mnoho čtenářů zaměří právě jen na úvod a závěr. Proto jim věnujte nadměrnou péči.

Nezapomeňte si svou práci zálohovat! Ano, už pár lidí o svou práci přišlo a není to nic hezkého. Odeslání práce na vlastní e-mail zabere minutu a může vám ušetřit hodiny nadávání nebo pláče v závislosti na vlastní psychické odolnosti.

Až svou práci dopíšete, dopřejte si týdenní prázdniny a teprve potom si práci přečtěte a opravte, co se vám nezdá. Získáte tak větší odstup. Dobré je také nechat práci přečíst před vytištěním někomu, kdo není z oboru. Můžete se tak vyhnout nejasnostem. Ideální je, bude-li to někdo zdatný v češtině, protože gramatické chyby v závěrečné práci nejsou zrovna žádané. A že se jich tam najde!

Nejdůležitější ale je práci prostě napsat a včas odevzdat. Nezapomeňte na to, že veškeré studium, které máte za sebou, vedlo nevyhnutelně směrem k závěrečné práci, a pokud ji nedokončíte, tak svou snahu za celé ty roky posíláte pryč nejbližším vlakem. Proto sedněte a prostě něco napište. Stojí to za to.

Text: Bára Ochozková

Diskusní fórum

reklama
reklama
reklama