reklama

Jsme na Facebooku! Koukni, co je nového.

Seriál na Studenta.cz Dělat (si) radost - Doba je konzumní, jsme i my? Co nám vlastně dělá radost?

Jak poznat ideálního šéfa? Třeba na obědě!

10.1.2018 / Kariéra

Pryč jsou doby, kdy byl člověk rád za jakoukoli práci a nemohl si moc vyskakovat. Nezaměstnanost je dnes tak nízká, že se nás zaměstnavatelé snaží nalákat širokým spektrem benefitů od home-office až pod rychlý kariérní růst. Napadlo vás ale někdy zjišťovat, jaký šéf vás v nové práci čeká? Vsadíme se, že ne. Dobrý šéf přitom může znamenat rozdíl mezi spokojeným zaměstnancem a nešťastným dříčem a vědět, že za vámi stojí někdo, s kým si lidsky sednete a kdo vás nenechá ve štychu, když vám poteče do bot, je k nezaplacení.

Odborník na management Blake Ashforth před pár lety tvrdil, že osoba nadřízeného je v tom, zdali se zaměstnanec dokáže identifikovat se společností, nejvýraznějším faktorem. Identifikace se společností je pak zásadním prvkem pro spokojenost v práci a pro podávání optimálních výkonů. Prostě když vám nebude fungovat vztah se šéfem, dříve nebo později vás tyhle problémy doženou a ani sebebohatší škála benefitů nepomůže. 

Zajímavé je, že tento proces funguje oboustranně – tři roky stará norská studie zjistila, že dobré vztahy s kolegy a podřízenými pomáhají i samotným manažerům. A výzkum ze Stanfordovy univerzity z roku 2013 naznačil, že nejlepší týmy jsou složeny ze skvělých šéfů a aktivních podřízených; taková kombinace ve výsledku funguje mnohem lépe, než když zkusíte na skupinu průměrných zaměstnanců nasadit špičkového manažera. Čili ti nejlepší zaměstnanci si také zaslouží nejlepší šéfy, až takhle jednoduché to může být. Takže o důvod víc se pořádně snažit, no ne?

Oběd jako řešení

O důležitosti souhry s šéfem teď už snad nepochybujete. Jenže jak se o budoucím nadřízeném něco dozvědět dříve, než se mu upíšete? Tady už možnosti tak jasné nejsou. Těžko na něj narazíte ve škole nebo jen tak na ulici. Když ale máte štěstí, můžete s ním zajít třeba na oběd. Tuto poměrně unikátní akci totiž už několik let pořádá plzeňská Škoda Transportation. U posledního setkání jejich generálního ředitele Tomáše Ignačáka a vybraných studentů z posledních ročníků Západočeské univerzity jsme byli taky a nálada byla od formálního pracovního pohovoru opravdu hodně vzdálená. 

Pane Ignačáku, proč obědy se studenty pořádáte? 

Rád se setkávám s mladými lidmi, protože si uvědomuji, že právě v nich je budoucnost naší společnosti. Zajímá mě, co je ke studiu motivuje, jak si po studiu představují své zaměstnání a co od něj očekávají. Jako zaměstnavatel se totiž nebojíme jim přizpůsobit a být tak pro mladé lidi co nejatraktivnější možností.

Na co se vás studenti nejčastěji ptají?

Musím říct, že po letošním setkání jsem opět velmi mile překvapen, jak velký mají zájem o svoji budoucnost. Ptali se na to, co u nich jako zaměstnavatelé především hodnotíme, jak důležité jsou v dnešní době jazyky a jestli je znalost jednoho světového jazyka dostačující. Pro mnoho studentů je také velmi důležité, jestli se mohou po nástupu do zaměstnání dále vzdělávat a zda je v tom naše společnost bude podporovat.

Proč je podle vás důležité hledat si nadřízeného, se kterým si člověk sedne?

Lidé už dnes nechtějí chodit do zaměstnání jen kvůli příjmu. Chtějí, aby je práce bavila a chodili do ní rádi. Pokud si bude zaměstnanec rozumět se svým nadřízeným, práce ho bude těšit a pozitivně se to odrazí i na jeho pracovních výsledcích. Práce má být radost, a ne starost.


A abychom necitovali jen generálního ředitele, zastavili jsme na pár slov i několik studentů z osmičky vyvolených. Co jim zážitek dal a co třeba vůbec nečekali?

Richard Sladký

„Nejvíce mě asi na obědě překvapil přístup k nám studentům. I přes vysoké postavení všech zúčastněných ze Škoda Transportation se na nás nikdo nepovyšoval a bylo s námi jednáno spíše jako s budoucími kolegy. V minulosti jsem už měl negativní zkušenost s přístupem některých firem k budoucím absolventům a takhle příjemné jednání jsem opravdu nečekal. Byl jsem vážně hodně mile překvapen. Stejně tak mile mě překvapilo, že posílají do ciziny i relativně nové zaměstnance, což mě, jakožto člověka, který si chce vyzkoušet zahraniční zkušenost, hodně zajímalo.“

Kamil Šimeček

„Jsem velmi rád, že jsem se mohl setkat s panem generálním ředitelem. Nejvíce mě asi překvapilo, jak se pan Ignačák i jeho kolegové orientují v náplni našeho studia. Vědí, co se na kterém oboru a katedře vyučuje a jaké problémy řešíme. Za sebe jsem se zajímal spíše o technické detaily jednotlivých výrobků Škoda Transportation, ale dozvěděl jsem se i o kariérních možnostech a celkově jsme si všichni sedli, což je rozhodně důležité pro to, aby se člověk do práce těšil.“

Martin Lufinka

„Chtěl jsem poznat přímo vedení Škodovky, navázat nové kontakty, poptat se na možnosti budoucího uplatnění, trainee programu a spolupráce na diplomové práci, protože jsem studentem pátého ročníku FEL, takže to pro mě je víc než aktuální. Akce splnila veškerá moje očekávání, dokonce je trochu i díky přátelské a uvolněné atmosféře předčila, čekal jsem to asi více formální. Velice příjemně mě potěšila možnost objednat si k jídlu cokoliv a dát si se všemi pivo. Na panu řediteli konkrétně mě pak asi nejvíce zaujala délka jeho pracovního dne a vůbec vše, co jeho profese obnáší.“

Patrik Růžička

„Nejen vědět, kdo to je, ale i osobně potkat svého možného budoucího šéfa je pro mě osobně velmi důležité. Člověk se přece jen v práci cítí spokojeně a užitečně, když ho práce baví, vychází dobře s kolegy, a hlavně se svým šéfem. Další zásadní věcí je pochopit to, co šéf očekává, ať už od firmy, nebo přímo od vás, jak se staví k určitým problémům a jaké má na ně názory. V tom mi oběd s panem Ignačákem hodně pomohl.“

Text: Mojmír Sedláček
Foto: Zbyněk Pecák

Oběd s generálním ředitelem

Diskusní fórum

reklama
reklama
reklama