piča mrdam vase zkurvene obory ste piče vas postrikam vole a budete olizovat

no zajímavý PR článek průmyslové komory a zkreslování skutečností. na jednu stranu poukazují na fakt, že nezaměstnanost humanitně vzdělaných lidí je 6%, na druhou stranu taktně zamlčí, že u techniků je to 9%. další problém je nízký plat, kdy jakákoliv buchta za přepážkou v bance má vyšší plat než konstruktér ve fabrice. za zmínku stojí i zavádějící informace o počtu reakcí na pozici (záměrně říkám počtu reakcí), protože pokud někdo chce pracovat v marketingu, reklamě nebo hledá místo na ekonomické pozici, tak může rozeslat 100 životopisů, kdežto technik s určitým profilem si hledá většinou pracovní nabídku přesně odpovídající jeho profilu. mnohem více vypovídající hodnota je tedy absolventská nezaměstnanost nebo průměrný plat.

Dobrý den. Jsem z technicky zaměřené rodiny a proto mám k technice obecně kladný vztah. Studuji v Praze stavebku a považuji její obory a školu jako takovou za velice časově náročnou. Všude existují studenti, kteří proplouvají s minimem úsilí celým studiem a jsou pro ně léta na vyšoké škole léta pohody. U mě to nikdy neplatilo, byla jsem vždy vedená k tomu, abych studium brala vážně a snažila se nabýt takového vzdělání, abych mohla být jednou považována za odborníka. To vyžaduje značné úsilí, proto se kromě školy nezvládám věnovat ničemu jinému. Zatím jsem ale neměla štěstí nabyté znalosti v praxi pořádně využít. Stále se snažím najít brigádu v oboru alespoň na léto, v Praze a okolí, a zatím bez valného úspěchu. Před ČVUT jsem absolvovala stavební průmyslovku. V té době jsme měli první povinnou praxi a měla jsem štěstí, že se praxe prodloužila v brigádu a brigádničila jsem u stejné firmy dokud to šlo. Na vysoké škole nyní obesílám každý rok desítky firem, posílám životopis a občas ukázky některých projektů, ale málokdy se vůbec dočkám odpovědi. Dřív mi firmy občas odpovídaly, že buď nepotřebují pomocnou sílu, nebo že potřebují člověka alespoň ze třetího ročníku a vyšších. Loni jsem byla na praxi a bylo to fajn, nyní končím 4. ročník a některé firmy odpověděly, že si můj kontakt uschovají a ozvou se, až budou pomocníka potřebovat. Doufám, že nebudu mít stejný problém jako úplná absolventka. Druhá věc a zklamání je, že moji známí z vyšších ročníků, kteří jsou nyní už několik let absolventi a několik let působí v oboru, nemají o moc vyšší plat, než "obyčejný" brigádník s maturitou a říkají, že je to prostě o štěstí na zaměstnavatele a je to velice těžké dostat se k takové firmě, která má možnost například pozici projektanta pozemních staveb finančně ohodnotit takovým platem, který by se blížil průměrnému platu projektanta, uváděnému v různých statistických článcích. Nemohu vyloženě tvrdit, že kdybych si vybírala podruhé, vybrala bych si jiný směr, protože mi technické zaměření sedí a stavařina mě baví, ale pravda je, že už to nevidím tak růžově, jako před lety, když jsem si malovala budoucí profesi projektanta.

Když jsem se v 15-ti (před 9 lety) rozhodovala, na jakou střední jít, tak přicházel v úvahu gympl nebo obchodka. Chtěla jsem maturitu a průmyslovka mě ani nenapadla, protože jak říká přítel "na učení si sice chytrá, ale na zručnost a technické věci úplně blbá". A gympl zavrhli naši, protože se báli toho, že se nedostanu na vysokou a gympl je taková "příprava na vysokou". Takže jsem šla na obchodku. A co dál? Většina z nás šla pak na ekonomické školy, někteří na humanitní, někteří nikam. Já šla na ekonomickou, mám rok do dokončení inženýra a strach, jestli najdu práci, už mám tak dva roky. Občas lituju, že jsem nešla na nějaký technický obor, ale jelikož jsem opravdu na technické věci antitalent, tak by to asi stejně nedopadlo dobře :/

Tak tento trend a jistota uplatnění mi byla vštěpována již před mnoha lety. Tento náhled mě také přesvědčil, že studium Techniky (strojírenství obecně) mě zabezpečí a budu se míti jako v bavlnce (a ještě mě to i baví). Nicméně zkušenost je taková, že je to převelice těžký obor, což je (dle mě) dáno převážně zkostnatěle-zastaralým systémem výuky, kde je kolikrát memorizace tématu přednější než pochopení dané tématiky a dle mého názoru se tedy od padesátých let nic nezměnilo - pomineme-li, že toho naopak přibylo (nutnost znalosti příslušných SW aplikací - CAD/CAM, MKP(Algor), Matlab, MathCad, atd.).
Nechci touto reakcí nikoho odrazovat, ale jsem pohodlný jako většina lidí, takže studium jsem stále nedokončil (jsem přirozeně líný :D) a již jsem byl přinucen nastoupit do zaměstnání (nedostatek financí a fakt, že jsem již rodičům nechtěl býti na obtíž), kde se moje iluze rozplynuly úplně - plat mizerný , práce nad hlavu, kde "priorita" střídá "prioritu" bez stihnuvšího dokončení předchozího - stres a jen stres za současného tlaku na správnost a ekonomičnost řesení. Vše výplývající z trendu krize a pod záminkou "štíhlé výroby", kdy jeden člověk zastává další tři.
Kdybych měl šanci časového návrátu, asi bych bych si tento obor opětovně nevybral, přeci jenom jsem člověk pohodlný a zvolil bych jiný, byť bych věděl, že později budu mít problém s uplatněním.
Toť moje zkušenost a názor na danou tématiku. Abych nebyl úplně negativní, tak mohu říci, že i přes toto všechno, mě to stále baví. Jsem divný, já vím ;-)

Dle zpětné vazby, kterou máme od průmyslových podniků, je plat, který nabízejí technikům, někdy i v dvojnásobné výši platu nabízeného stejným podnikem např. právníkům.
-----
V kazdem prumyslovem podniku budou technici s malym a vysokym platem, pravnici s malym a vysokym platem. Takze potom o kazdem prumyslovem podniku lze rict, ze jsou zde technici kteri maji dvojnasobny plat nez pravnici a zaroven, ze jsou zde pravnici kteri maji dvojnasobny plat nez technici.
Takze ta veta tiskove mluvci je naprosto zbytecna a zavadejici-