reklama

Jsme na Facebooku! Koukni, co je nového.

Seriál na Studenta.cz Závislost na technologiích: Jsou technologie drogou moderní doby? Nejsme na nich tak nějak... závislí?

Kdyby v říjnu volili jen studenti...

18.10.2017 / Společnost

Volební účast mladých lidí do třiceti let je pravidelně poměrně nízká, voleb do Poslanecké sněmovny se dle Českého statistického úřadu účastní jenom něco kolem 50 % z nich. Co je za tím? Jsme snad otráveni z politických šarád, máme pocit, že hlasování nemá smysl, nebo nás politika prostě a jednoduše nezajímá? 

V Německu, Francii či ve Velké Británii se mladí lidé tradičně účastní voleb ve velkém počtu, jen v letošních předčasných volbách přišlo například volit okolo 70 % mladých Britů, což je pro nás zatím nepředstavitelné číslo. Díky tak velké účasti mladých lidí přišli konzervativci o většinu v parlamentu. Studentští voliči se totiž stali rozhodující silou v obvodech, kde byly strany vyrovnané. Kromě obecně vyšší politické angažovanosti místních mladých, britská i světová média přisuzují velkou volební účast této demografické skupiny také tomu, že byly do kampaní zapojeny celebrity, v případě Británie to byl například raper Professor Green či zpěvačka Lily Allen. 

O politiku se NEzajímáme

Podle OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) se v České republice o politiku dle vlastních slov nezajímá neuvěřitelných 57 % lidí mezi 15 a 29 lety. NEzajímá. Pro představu, v Německu to stejné uvedlo jen 7 % mladých, na Slovensku 39 % a v Polsku 28 %. 

V naší loňské anketě ke komunálním volbám 36 % z vás uvedlo, že prostřednictvím voleb není možné reálné dění v zemi nijak výrazně změnit, protože je výsledkem dlouhodobých zájmů vlivných skupin, s nimiž jen tak nějaké volby nic neudělají, a 31 % věřilo ve změnu pouze okrajovou. To nemusí být nutně způsobeno jen tím, že změna není možná, ale že každá změna trvá. Jak nám k tomu řekl pětadvacetiletý student právnické fakulty a člen ČSSD Matěj Benda, který se v minulosti nebál postavit ani předsedovi své strany:  „Je to o úhlu pohledu. Hned samozřejmě nezměním nic, jde to postupně. Já jsem v politice pět let a nedá se říct, že bych něco zásadního změnil. Spolupracuji s poslanci, senátory, zastupiteli, pomáhám jim, připravuji podklady, radí se se mnou, a tím mohu vždy něco malého ovlivnit, to mě naplňuje. Není to ale hned. Znám pár lidí, kteří vstoupili do jiných stran, rychle se vyšvihli, ale dělali kvůli tomu věci, které se mi příčí a nikdy bych je neudělal.

Je politika a politika

Důvod, proč mladí v Česku nechodí k volbám, může být ale i daleko prozaičtější. Lukáš Linek z Akademie věd, který se dlouhodobě zabývá volební účastí, například ve své analýze voleb do Poslanecké sněmovny z roku 2013 říká, že studenti se často neúčastní voleb nejen z nezájmu či nedůvěry v politiku, ale také proto, že jsou v době voleb prostě mimo domov, mají mnoho práce a zkrátka tráví svůj volný čas raději jiným způsobem. To koresponduje i s faktem, že politika jako taková pro většinu mladých lidí není kariérní příležitostí, kterou by chtěli využít, což nám potvrdil i jednadvacetiletý student biologie a sám člen ODS Libor Marčan: „Politika určitě není věc, která by mladé lákala. Není sexy.

S tím, že by mladé lidi politika nezajímala, se naopak neztotožňuje místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. „Mladé politika zajímá, o tom jsem bytostně přesvědčena. Jen to, co je zajímá, nenazývají politikou,“ říká. „Chodím do škol mezi mladé lidi, mám za sebou desítky besed a diskusí a jde skutečně jenom o to, jak se jich zeptáte. Protože na otázku, zda je zajímá politika, kladně odpovídá naprosté minimum z nich, ale když se zeptám: ‚Zajímá vás, zda bude na vysokých školách zavedeno školné?‘, tak mi naprostá většina odpoví, že ano. Přitom právě zavedení školného je typický příklad politického rozhodnutí, kterých bychom našli stovky.

Milion hlasů bez hlasu

V České republice žijí zhruba dva miliony mladých lidí ve věku od 18 do 30 let. To znamená, že pokud volí jen asi polovina z nich, jak nám říká Český statistický úřad, je tu milion mladých hlasů, které nejsou využity. To může být milion hlasů pro digitalizaci státní správy, pro odbyrokratizování státu, pro zavedení nebo nezavedení školného na vysokých školách, pro větší svobodu pro drobné živnostníky a pro všechno, co naši generaci zajímá. Je to milion hlasů, které se při každých volbách prostě jen vyhodí do koše. A pak si všichni jenom stěžujeme u piva, jak všechno stojí za houby. Vezměte si příklad z Británie, kdy mladí dostali za uši brexitem, při předčasných volbách naklusali k urnám a výsledky braly dech.


Protože jsme zvědaví, uspořádali jsme takovou menší on-line anketku, zhruba mezi 1300 respondenty, které jsme poprosili zaškrtnout nám stranu, kterou by volili, kdyby v nadcházejících volbách do Poslanecké sněmovny někoho volit museli. A výsledky, které jsme získali, se dost liší od toho, co předvídají průzkumy společností, jako je CVVM, STEM apod., které se na volební preference ptají napříč všemi věkovými skupinami.

Sněmovna očima studentů

Počet mandátů neboli křesel, která každá strana v naší Sněmovně získá, se od roku 2002 vypočítává tzv. d'Hondtovou metodou. Nejprve se přidělují mandáty krajům, následně pak jednotlivým politickým stranám. A to tak, že se nejdříve celkový počet platných hlasů celé země vydělí číslem 200 (tedy počtem poslanců) a výsledkem, tzv. mandátovým číslem, se pak dělí celkový počet platných hlasů v krajích. Výsledkem je pak počet mandátů, které danému kraji připadnou. K rozdělování mandátů postupují ty strany, které získaly alespoň pět procent hlasů (anebo koalice ze dvou stran s deseti procenty, tří stran s 15 procenty atp.). Naše anketa byla o poznání jednodušší a zjednodušeně je vyjádřena i v grafice k tomuto článku, každá strana v ní byla sama za sebe a do pomyslné Sněmovny jsme poslali všechny nad pět procent pro představu, kým by mohly být zákony tvořeny, kdyby volili pouze studenti.

To, že strany, které tradičně cílí na studenty, jako je u nás například Česká pirátská strana, v této demografické skupině slaví úspěch, asi nikoho nepřekvapí. Co možná naopak překvapí, ale je, že tradiční silné strany, jako je ČSSD, nebo obecně některé strany, které v současnosti figurují ve Sněmovně, mezi studenty takový úspěch nemají. Kromě KSČM (kterou by volilo jen 0,9 % studentů) by ČSSD dokonce mezi těmito stranami dopadla nejhůře (byť vůbec ne o mnoho) – volilo by ji 4,3 % studentů, zatímco KDU-ČSL by volilo 4,6 % studentů a novou stranu Tomia Okamury (Svoboda a přímá demokracie; Okamura se v minulých volbách dostal do Sněmovny s hnutím Úsvit, z něhož později odešel) by volilo 4,5 %.

Kdo by se tedy dostal do sněmovny, kdyby volili pouze studenti z naší ankety? Česká pirátská strana (28,57%), TOP 09 (16,95%), Občanská demokratická strana (ODS) (9,94%), Hnutí ANO 2011 (8,4%) a Strana Zelených (7,42%). Byť jde jen o jednu z mnoha anket, kterých se teď před volbami rojí plno, věříme, že pro některé strany stojí za zamyšlení. A vám by měl stát za zamyšlení ten milion hlasů, které nepadnou žádné straně, nic nepodpoří a ani se proti ničemu nevysloví. Pokud je nějaký z nich váš, zkuste to ještě jednou promyslet. Vždycky je lepší mít nějaký názor než vůbec žádný.

Tak co, vydáte se o víkendu k volebním urnám? 

Diskusní fórum

reklama
reklama
reklama