Je moderní doba, říká se. Většina studentů si připadá velmi současně, ne-li progresivně. No jo, žijeme ve 21. století. Ale!

Před dvaceti lety bylo století úplně jiné – dvacáté. A před dvěma dekádami tu nevládla demokracie, ale komunismus. Ale studentský život žil svým životem.

A studenti si také připadali současně, ne-li progresivně. Jenže trochu jinak. Měli omezený výběr, omezené informace, omezené možnosti.

Útržky studentského života z éry bolševismu se zachovaly dodnes. Studenta je našla, slepila a přináší fotoreportáž ze studentského prostředí roku 1989.

Po skriptech přišly na řadu časopisy. Nářez ze světa přicházel v podobě časopisů 100+1, Melodie nebo Mladý svět. Uprděnci četli Vlastu nebo Květy.

Hlas Ameriky nebo Rádio Svobodná Evropa – v listopadu 1989 to byli právě tito hlasatelé, kteří jako první přinášeli nadějné zprávy o dění na Národní třídě.

Mezi studenty byla populární poezie Kainara - díky Mišíkovi - a Seiferta, který dostal Nobelovu cenu za literaturu v roce 1984.

Hadry se šily podle německého střihového katalogu Burda. Z jeho stránek se střihy přenesly do normálního formátu na papír. Kdo to uměl, mohl se pak skvěle „volepit“ jako ze „Zááápadu“.

Lukáš si mohl připadat jako Lukáš Bauer.

Pilo se většinou doma, v hospodách bylo draho. I tak si ale intoši často dopřáli dvojku červeného za 7 Kčs. V hospodách se zase filozofovalo u piva za 2,80 Kčs. Vrchol komunistických „take away“ představoval párek v rohlíku za 2,60 Kčs, populární byl smaž

Myslíte, že tenkrát někdo tušil něco o budoucí existenci kreatur nosících na ramenou repráky s hip-hopem? Zlatej tranďák!

Redaktorka Eva nalevo, modelka Míša napravo a uprostřed... fotografka Maruška.

A jak na focení vzpomíná fotografka časopisu Studenta Marie Bauerová?
Jsem fotografka Studenty sice už něco přes rok, ale zatím se mi nenaskytla možnost nafotit něco většího, kreativnějšího. (A pak jsme v jednom měsíci fotili kromě těchto retrofotek ještě seriál Trochu jiné brigády.) S redaktorkou Evou jsme dlouho dopředu plánovaly, jak bude vše probíhat. Eva měla na starosti především produkci – shánět oblečení, doplňky, prostory, modely apod. Nakonec jsem přidala ruku k dílu i já s hledáním starého oblečení i modelky …a vůbec, náš kus společné práce jde vidět na samotných fotkách. Vžít se do doby před 20 lety, a to přímo do studentů té doby a celé to nafotit, byla pro mě výzva. Ještě více jsem si to užila, když jsem si sama roli „modelky“ mohla vyzkoušet. Obléct se do hadrů našich rodičů či oprášit starý magnetofon anebo naladit ještě kupodivu fungující staré rádio TESLA, bylo úžasné. Já osobně rok 1989 zažila, ale chodila jsem sotva do školky… takže si přímo z té doby moc nepamatuju a spíše znám toto období z fotek. A nafotit sama dobu, ve které bylo mým rodičům tolik, kolik je mi v podstatě teď, byla neobvyklá příležitost. Já jsem si to určitě skvěle užila a myslím, že i celý náš „tým“. Tím bych i chtěla poděkovat modelce Míše, která dorazila na focení až z Mělníku, Lukášovi, který když viděl do čeho se má na focení obléct, naštěstí neutekl a vzal to s humorem a Evce, která jakožto redaktorka a při tomto focení jako produkční, se nechala se ukecat a sama se stala na chvíli modelkou. No já myslím, že výsledek je fajný :)

Další fotografie naleznete v galerii.

MODEL: Eva Samšuková & friends
FOTO: Marie Bauerová