Existuje spousta "starých pravd", o jejichž platnosti nemá vůbec cenu mluvit, ale já to dělám ráda. Když se hovory o absolutnu a kafkovském odcizení mění spíš na hovory o absolutce a Kunderově zaujetí análním otvorem, bývá čas na diskusi o tom, zda je možné znásilnit kluka. Holky většinou tvrdí, že to nejde (ačkoli to nemůžou vědět), protože "když nechce, tak nechce." Kluci naopak tvrdí, že to jde, neboť někdy zkrátka nejsou pány svého těla.

Podobná diskuse je v případě tématu holky s holkama a kluci s klukama. Ta první varianta je přijímaná s nadšením z obou stran. Argument? Je to "prostě roztomilé". Pokud jde o hezké holky a ne klasický lesbí stereotyp (krátké vlasy, nulová prsa), většina kluků se zasní a představí si sebe v roli nočního pozorovatele v ložnici těchto slečen. Ovšem při představě druhé varianty se klukům chce zvracet. Prý je to hnusné, prostě hnusné. A nepřirozené, na rozdíl od těch dvou holek. Nevím, kdo může míru přirozenosti posoudit - podle křesťanů je přece nepřirozené a zvrácené obojí. Liberálové zase obojí tolerují, ale holky přece jenom o něco radostněji. Gayové jim nevadí, jen by se raději neměli moc producírovat po venku.

Zpět k těm mým kamarádkám. Ty by každý potkal rád. Kdybych byla na holky, jednu z těch dvou si vyberu. Ale nevím, jestli by mě chtěly, když mám kratší vlasy a menší prsa než ony…

Lucie Frydecká