Nejznámějším „nedovzdělancem“ je zřejmě Bill Gates. Těch nej by se ostatně na zakladateli Microsoftu dalo najít mnohem více. Například je nejmladším miliardářem v americké historii, který si své jmění zasloužil prací, a ne dědictvím. Je otázka, zda by to do jednatřiceti stihnul, pokud by před tím, než začal vydělávat ve velkém, za každou cenu chtěl dokončit školu.

Gates přitom nepochází z nijak chudé rodiny, rodiče si mohli dovolit zaplatit mu prestižní Harvard. Vydržel tam však jen do třetího ročníku. Proč tak málo? Škola musela ustoupit nápadu.

Bill Gates, zakladatel Microsoftu

Cítil, že má ideu a chtěl ji za každou cenu uskutečnit. Škola musela stranou. „Když někdo vypráví příběh o úspěchu lidí, kteří nedokončili vysokou školu, může to svádět k závěru, že vzdělání není důležité, pokud má někdo talent k podnikání. Avšak je lepší vzdělání dokončit. Opak platí jen v případě, když má člověk nějakou ideu, která nesnese odkladu, a hrozí, že podobná myšlenka už nikdy v životě nepřijde,“ prohlásil Gates. Titul podle něj může být později v životě důležitý pro získání práce. Zdá se, že ve světě počítačů se to úspěšnými nedostudovanými jen hemží.

Zakladatelé velespolečnosti Apple nedokončili ani střední školu. Když vznikl Apple, bylo Stevenu Wozniakovi 25 let, Stevenu Jobsovi o čtyři méně. Už nějaký ten rok předtím sbírali zkušenosti v praxi, čímž svůj úspěch podmínili. Steve Jobs nepřestává opakovat, že předčasné ukončení studia bylo jedno z nejlepších rozhodnutí, jaké kdy udělal.

Steve Jobs, zakladatel Applu

Za nejpřínosnější kurz on sám označuje kurz kaligrafie, který absolvoval. Naučil se tam rozeznávat dobrá písma od špatných, což později mohl uplatnit v počítačovém světě.

Diplom – důkaz pevné vůle?

Nemusíme ale ani chodit za hranice, abychom našli příklad ultraúspěšného podnikatele, který si svůj sukces nevyseděl v aule. Samozřejmě, je to Ivo Lukačovič, předseda představenstva Seznam.cz. Nedokončil studia na ČVUT. I tak je ale přesvědčený, že mu čas strávený ve škole v pražských Dejvicích prospěl a měl na jeho podnikání příznivý vliv. Vlastníků diplomu si váží a říká, že skutečnost, že někdo vysokou školu dokončí, svědčí o jeho pevné vůli a svědomitosti. Tedy vlastnostech, které jsou, mimo jiné, důležité i v podnikání.

Ivo Lukačovič, zakladatel Seznam.cz

To jsme se ale pořád pohybovali ve výlučně technické oblasti, takže by se mohlo zdát, že úspěch nepodmíněný lety studií lze zaznamenat jen zde. Není to pravda.

Zakladatelé vzdělávací agentury Tutor „zdrhli“ z vysoké školy, aby mohli rozjet firmu, která bude středoškoláky na akademické studium připravovat. Zní to vtipně: nabízejí ostatním vzdělání, ale sami ho nedokončili. „Zjistil jsem, že praxe je zajímavější a dá mi toho více,“ říká Radek Stavinoha, nynější šéf Tutoru. Absolvoval International School of the Hague v Nizozemsku a pak si udělal bakaláře na VŠE. Ke vzdělávací agentuře se později přidaly i jiné aktivity. Stavinoha považuje za podstatný elán a odhodlanost pouštět se do velkých projektů beze strachu, že nevyjdou. To je pro něj důležitější než vzdělání.

Chybí odvaha

Nedávný sociologický výzkum přitom ukázal, že odvaha pouštět se do velkých věcí je právě to, co českým vysokoškolákům chybí. Zjednodušeně řečeno, každý si raději chrání své jisté, než aby riskoval. Rozhodnutí, zda do nějakého projektu vložit vše a pak se bát, že o to přijdete, je těžké. A čím větší formální vzdělání člověk má, tím obtížněji taková rozhodnutí dělá. Lidé s nižším vzděláním jsou zkrátka k riskování v tomto směru náchylnější.

Drtivá většina vysokoškoláků dotazovaných v průzkumu nikdy nepodnikala a ani v budoucnu nic takového dělat nehodlá s tím, že nejsou podnikatelský typ. „Hned na druhém místě se u nich vyskytuje obava, že podnikání je příliš složité,“ píše se v analýze Jana Kellera z Ostravské univerzity a Lubora Tvrdého z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava. Ve vzdělání vysokoškoláci vidí spíše jakousi pojistku pro celkem pohodlný život bez nějakých drsnějších turbulencí.

Trochu překvapivé výsledky, pokud si je dáme dohromady s trendem zvyšovat počet vysokoškolsky vzdělaných lidí i proto, že to povede k lepší ekonomické situaci naší země.

Záleží na talentu

Abych ale nezůstávala jen u podnikání. Narazila jsem na řadu lidí, jejichž snem bylo studovat žurnalistiku a stát se novináři. Problém je, že podobně zaměřených je opravdu hodně, tudíž se aspoň na tu pražskou žurnalistiku dostane asi jen desetina přihlášených. Po neúspěšných přijímačkách to mnozí vzdají s představou, že když nezvládli ani vstup do novinářského světa, další úspěch by je určitě nečekal. Je jasné, že nikdo nemůže být doktorem, aniž by absolvoval medicínu, stejně tak práva. Ale žurnalistika?

Příkladem může být Sabina Slonková. Slavná investigativní novinářka, držitelka prestižní oborové ceny. Začala pracovat hned po střední škole a jde jí to výborně. Širší veřejnost její jméno zaznamenala ve chvíli, kdy ji bývalý sekterář ministerstva zahraničí chtěl nechat zabít. Je trochu drsné říct, že i to je důkazem kvalitní práce. Šlapat gaunerům na kuří oka ale bezesporu novináři v popisu činnosti mají, takže proč ne.

Podobně třeba jedna z našich nejoceňovanějších hereček Aňa Geislerová. Nedokončila konzervatoř, ale má takový talent, že točí jeden film za druhým, až se vám někdy plete, jestli se díváte na Krásku v nesnázích nebo je to už Medvídek.

Sám diplom nemá, po jiných ho chce

Nakonec se ale vrátím zpět k podnikání. Povídání o lidech, kteří jsou za vodou, přestože dezertovali z univerzity, může být zvlášť v souvislosti s blížícím se létem inspirativní. Kolikrát už si člověk řekl, že mít víc volného času a intelektuální kapacity, dokázal by toho už mnohem víc.

Dám ještě jednou slovo Billu Gatesovi. „Microsoft byl sice založen lidmi, kteří nedokončili studia, ale dnes jen výjimečně najmeme někoho, kdo přerušuje své vzdělání,“ prohlásil miliardář.

Takže je to jasné. Zatímco schopnosti zakladatelů Microsoft nemusely být podepřeny diplomem, po následovnících se již vzdělání požaduje. A nedělejme si iluze, že jen tak ledajaké.

Lucie Frydecká
autorka je redaktorkou MF Dnes