Každý má rád něco jiného. Různí se nároky i fantazie. Někomu možná připadají sexuální praktiky jiných párů podivné, jiným dokonce nevhodné nebo „úchylné“. Další se jen zasmějí nad bizarností nápadů ostatních. Ale když hovoříme o úchylnosti. Co tedy považujeme za normální? Všichni se lišíme a každý má trochu jinou laťku. Jak tedy poznáme co je úchylka a co není?

Deviant nebo sexuální ďábel?
Určitou odchylku od „normálu“ má každý z nás. Chápání normálu se liší v kultuře, ve které vyrůstáme, v době, ve které žijeme i ve výchově. Pokud chování dotyčného výrazně přesáhne zažité normy společnosti, hovoříme o deviaci neboli odchylce. Když někdo trpí sexuální úchylkou, nemusí to nutně znamenat, že je špatný nebo nebezpečný. Většina z postižených deviantním chováním se vyrovná se svými fantaziemi či praktikami bez porušení zákona.

Většinou své sny realizují doma v soukromí. Snad nejznámějšími sexuálními poruchami jsou zoofilie (vzrušení ze zvířat), nekrofilie (vzrušení z mrtvých) nebo fetišismus (vzrušení z různých předmětů, např. oblečení pro ženy). Ale sexuálních úchylek je široká škála od sexuálního vzrušení z vulgárních slov a nadávek po touhu ukázat svou partnerku nahou na veřejnosti. Seznamte se s námi s těmi nejbizarnějšími!

Milovník zvířátek a přírody
Existují lidé, kteří mají rádi přírodu a zvířata. Potom existují lidé, kteří přírodu tak milují, že si bez ní neumí sex ani představit. Tak zvané dendrofily sexuálně přitahují a vzrušují stromy a křoviny. Jiní „přátelé přírody“  formikofilici se soustřeďují na malá zvířátka. Nejčastěji to bývají šneci, žáby nebo mravenci. Postižení touto úchylkou si je přikládají na tělo, nejčastěji kolem pohlavních orgánů.

Sex na veřejnosti tak trochu jinak
Vzrušuje vás sex na veřejných místech? Nejste jediní! Mnoho párů si čas od času dopřává exotické milování na veřejnosti, kde je může někdo zahlédnout nebo doslova „načapat“. Snad nejčastěji se páry těmto hrátkám oddávají v kabinkách obchodů s oblečením, v kině nebo v parku. Ale napadlo vás někdy nevázaně si užít ve stánku božím - v kostele? Pozor! Jestliže dotyčného nevzrušuje pouhá přítomnost partnera, může se jednat o podivnou úchylku jménem homilofilie. Touto úchylkou trpí lidé, které vzrušují chrámové prostory, kapličky či dokonce jen samotná účast na mši. Méně náročným, kteří trpí hierofilií, stačí ke vzrušení „pouze“obrázek nějakého světce či jeho  soška.

Přirozenost nade vše!
Přestože je dneska „in“ mít oholeno snad všechno na těle, stále existuje mnoho žen, které si potrpí na „chlupatější“ partnery. Ochlupení a svaly jim připomínají onu mužnost, kterou u dnešních upravených mužů postrádají. Pokud ovšem tento zájem o sexy strniště a zarostlý hrudník přeroste do neovladatelného vzrušení, kdykoliv zahlédne partnerovo ochlupení, může se opět jednat o sexuální poruchu. Tentokrát se jedná o úchylku jménem hirsutofilie.

Víte co je to BDSM?
Zkratka BDSM je odvozena z kombinací slov otroctví (nejčastěji erotické svazování) a disciplíny (B/D), dominance a podřízenosti (D/S) a sadismu a masochismu (S/M). Jedná se o dlouhý seznam aktivit a různých subkultur. Nejčastěji se jedná o masochismus, sadismus a různé formy fetišismu.  Tyto „hry“ jsou vždy založené na nerovných rolí. Dominantní i submisivní role si mohou partneři vyměnit. Kvůli nebezpečným praktikám je od roku 1980 BDSM založeno na mottu „bezpečný, zdravý a konsensuální“. V praxi to znamená záruku bezpečných aktivit a souhlas všech zúčastněných. Díky této dohodě je pak jasný rozdíl mezi trestným činem například znásilněním a sadismem, který je v BDSM často uplatňovaný.

Zuzana Plecitá