Podnikání znáte jak z teoretické, tak z praktické stránky. Myslíte, že jsou pro něj v České republice dobré podmínky?
Z pohledu investičních projektů získaných CzechInvestem pro Českou republiku jen v prvním pololetí letošního roku jsou u nás podmínky pro podnikání velmi dobré. Od ledna do června 2011 se podařilo zajistit příslib investic v celkovém objemu jako za celý rok 2010, větší část přitom tvořily reinvestice. V praxi to znamená, že se tu firmám daří, a řada z nich proto rozšiřuje výrobu či provoz.  

V CzechInvestu přitom velmi nasloucháme podnikatelům a na základě jejich podnětů se snažíme podmínky pro podnikání v České republice ještě zlepšit. Proto jsme například připravili novelu zákona o investičních pobídkách a hlavně: nedávno jsme oficiálně představili novou kompletní strategii Agentury pro podporu podnikání a investic s názvem Nový CzechInvest.

Učíte mimo jiné na VŠE v Praze. Vidíte mezi některými studenty budoucí úspěšné podnikatele? Jaký je v tomto ohledu trend? Přibývá jich, nebo naopak ubývá?
Těší mě, že řada mých studentů je v podnikání úspěšná. Některé z nich jsem podpořil osobně. Fascinuje mě nápaditost, s jakou mladí lidé hledají mezery na současném trhu a pak nabízejí služby či produkty takříkajíc „na míru“, na kterých mohou dobře vydělat.

Co se trendu týče: řekl bych, že podnikajících studentů přibývá, přesná čísla jsem ale nikde nezaznamenal. V době, kdy jsem sám studoval – a přitom rozjížděl vlastní firmu – byli i u nás v ročníku lidé s podnikatelským duchem a ambicemi a také ti, kteří si co nejvíc užívali studentský život. Obojí je cesta a je dobře, že se každý může sám rozhodnout, na kterou se vydá. 

Ing. Miroslav Křížek, Ph.D.
generální ředitel agentury CzechInvest
Miroslav Křížek (* 1979) vystudoval VŠE v Praze, kde v současné době působí jako pedagog a připravuje se na docenturu. V roce 2005 založil Jazykový institut Praha a o rok později Institut rozvoje podnikání při VŠE. Od roku 2010 je generálním ředitelem CzechInvestu. Je ženatý a má jednu dceru.

Napomáhá studium nějakým způsobem podnikání? Nebrzdí příliš teoretická znalost a čas strávený studiem podnikatele v rozletu?
Jako učitel na Vysoké škole ekonomické v Praze vám přece nemůžu říci, že je teorie k ničemu… (smích) Hlavně si to nemyslím. Vezmu-li osobní zkušenost: ekonomické teorie mi daly rámec a přehled a pomohly mi v tom, abych se vyvaroval podnikatelských chyb. Došel bych k tomu i praxí, ale díky studiu se vše urychlilo. Přirovnám-li to k malým dětem: od dospělých, profesorů na VŠ, jsem se dozvěděl, že kamna pálí – k podnikání je dobrá finanční rozvaha, nesahal jsem na ně – vše jsem pečlivě připravil, než jsem začal investovat, a díky tomu jsem se nespálil – firma je úspěšná. Dnešní vysoké školy jsou také o vzájemné výměně zkušeností mezi profesory a studenty, a tím i víc propojené s praxí. A to je dobře.

Co myslíte, že podnikajícím studentům nejvíce chybí? Lze najít nějaké společné, obecné znaky?
Nejčastěji je to finanční kapitál nutný pro rozjezd podnikání. Vztáhnu-li to k CzechInvestu, který řídím, právě naše agentura může firmě na začátku pomoci. Máme projekty na podporu start-up společností. Například CzechAccelerator, který se postupně rozšiřuje do dalších destinací, umožňuje začínajícím inovativním technologickým firmám získat zkušenosti v zahraničí za státní prostředky.

V čem mají naopak podnikající studenti výhodu oproti ostatním podnikatelům?
Významnou roli hraje jejich mimořádné nasazení, nadšení a smysl pro to, dělat věci jinak. Být inovativní. Právě v inovacích je budoucnost a také v propojování výzkumu a vývoje s praxí. Z nedávného průzkumu mezi 1 200 generálními řediteli nejvýznamnějších světových firem vyplynulo, že se právě inovace v podobě nového výrobku či služby pro růst firmy stávají stejně důležité jako zvyšování jejího tržního podílu. Inovace jsou podle čelných představitelů důležitých společností spolu s větším „vytěžením“ stávajících trhů nejlepším receptem na úspěšnou expanzi pro nejbližší roky.

Kterým směrem by se měl podle vás ubírat český průmysl, aby byl konkurenceschopný a pro zahraniční investory zajímavý?
Měl by se zaměřit na již zmiňovaný výzkum, vývoj a inovace. Ví to samozřejmě i ministerstvo průmyslu a obchodu, pod které právě CzechInvest patří, a proto se na danou oblast zaměřuje ve Strategii konkurenceschopnosti České republiky. Podpora inovací se zohledňuje při plánování programovacího období 2014+, kdy budeme moci čerpat další dotace z Evropské unie. Důležitá také je intenzivní spolupráce akademické obce s podnikatelskou sférou. I tady hraje CzechInvest významnou roli, jsme jakýmsi mostem pro přenášení informací mezi těmito světy a dále do státní a veřejné správy. Proto CzechInvest mimo jiné chystá pravidelné semináře s vysokými školami.

Reaguje český vzdělávací systém na tyto požadavky dostatečně? Generujeme například dostatek technických odborníků? Nemáme podle vás přebytek jiných oborů?
Z analýz, které byly podkladem pro zmiňovanou Strategii konkurenceschopnosti ČR – Zpět na vrchol 2012–2020, mimo jiné vyplývá, že klesá gramotnost českých žáků a projevuje se zastaralost a rigidita tuzemského školství. Vzdělanost je jedním z pilířů pro posílení konkurenceschopnosti, v budoucnu by se tak například mělo více sladit učňovské a profesní bakalářské vzdělávání (technické školství) s potřebami zaměstnavatelů. Také bude třeba zvýšit kvalitu škol – zavést standardizaci, hodnocení, změnit systém akreditací či hodnocení výzkumu a vývoje na vysokých školách. Jednoduše: je nutné realizovat celou řadu opatření proto, aby vzdělávací systém více reagoval na požadavky trhu.

Jsou studijní obory, které lze považovat za jednoznačně perspektivní, kde by případní studenti neměli mít problém s uplatněním?
Jsou to technické obory. Představitelé technických vysokých škol, se kterými CzechInvest pořádá společné akce, často uvádějí, že mají málo absolventů, a pokud se situace nezmění, budou na pracovním trhu velmi chybět. Nabízí se otázka, v jakém věku lidi motivovat k tomu, aby se o ten který obor zajímali, studovali ho a v budoucnu v něm pracovali. Býváme partnerem různých univerzitních seminářů a snažíme se vysokým školám pomoci i v získávání zkušeností a kontaktů ve světě.

Třeba prostřednictvím Českých technologických dnů, které CzechInvest pravidelně pořádá ve spolupráci s ministerstvem zahraničních věcí. Díky červencovým technologickým dnům, které se konaly v Austrálii, navázala třeba pražská ČVUT spolupráci s kolegy z australských univerzit.

Aniž bychom chtěli lichotit, daří se vám v akademické, politické i podnikatelské rovině. Kde vidíte sám sebe za pět nebo deset let?
Jako pilota velkého dopravního letadla? Nedávno jsem udělal potřebné zkoušky. (smích) Ale vážně: ať dělám cokoliv, vždy je pro mě důležitý profesionální přístup, maximální nasazení a pocit, že to má smysl. Přál bych si je mít i za pět či deset let, a to nezávisle na tom, co budu dělat.