reklama

Jsme na Facebooku! Koukni, co je nového.

Seriál na Studenta.cz VŠ studenti: Jak žijí a co chtějí od života? Pomozte nám to zjistit!

Pomoc, už mi bylo 26! Co dělat po téhle magické hranici

09.11.2016 / Školy a my

Studentský život spousty z nás nekončí stanovenou věkovou hranicí, ale někdy se o pár měsíců či let protáhne. Co je v takovém případě potřeba řešit?

Pojištění, základ státu

Pojistné na zdravotní výdaje se týká každého občana našeho státu. Do 26. roku to nemusíte řešit, stát vás totiž považuje za takzvané nezaopatřené dítě, a dokud studujete, platí za vás. Pak se o něj ale musíte starat sami. Za zaměstnance platí odvody jejich zaměstnavatel, podnikatelé (OSVČ) platí měsíční zálohy ve výši stanovené pojišťovnou. Případně můžete být evidován jako příjemce rodičovského příspěvku, pak se o vás opět postará stát; asi ale chápete, jaká je podmínka k pobírání tohohle typu příspěvku. 

Pokud se vás netýká ani jedna možnosti, a přitom stále studujete, nezbývá než sáhnout do své (pravděpodobně celkem prázdné) studentské kapsy a zaplatit si pojištění sami. Spadáte totiž do škatulky OBZP, tedy osob bez zdanitelných příjmů. Tohle je dobré nepodceňovat, protože aniž byste s tím mohli něco udělat, pojišťovna vás po smutných 26. narozeninách začne takhle evidovat automaticky. Což znamená přesně to, co si myslíte – když nezačnete hned platit, dluhy a penále na sebe nenechají dlouho čekat.


Sociální pojištění oproti tomu moc řešit nemusíte. Opět se o něj postará zaměstnavatel, nebo pokud jste OSVČ, vy sami skrze měsíční zálohy. Ale myslet na důchod se vyplatí i při studiu, nemyslíte? A pokud si hned po ukončení studia nenajdete práci, máte nárok na podporu v nezaměstnanosti jen v případě, že jste alespoň 12 měsíců z posledních dvou let sociální pojištění platili – ať už v rámci práce, nebo dobrovolně. Takže pokud se reálně obáváte, že o práci jen tak nezavadíte, možná to sociální pojištění už během studia není tak absurdní nápad, jak se může na první pohled zdát.

Daňové výhody a dávky? Bejvávalo

Pokud během vysokoškolského studia pracujete, určitě se vyplatí zaměstnavateli donést potvrzení o studiu. Díky tomu máte docela slušnou slevu na dani z příjmu, aktuálně se tahle částka pohybuje kolem 4000 korun. To na ulici nenajdete, tak proč to dávat státu zbytečně? Od 26 let se už ovšem daň z příjmu v plné míře týká i vás.


A po šestadvacítce ztrácíte nárok i na další výhody a dávky. To se týká třeba daňové slevy na dítě, již mohou pobírat vaši rodiče, pokud studujete prezenčně a bydlíte s nimi v jedné domácnosti. Nebo sirotčího důchodu, pokud jste o jednoho z rodičů přišli. To vše tedy skončí. Pokud ale budete potřebovat peníze a náklady na život se vám výrazně zvýší, můžete požádat o dávky hmotné nouze. Anebo ještě lépe – neřešte stát a pokuste se situaci vyřešit s vaší školou, třeba prostřednictvím stipendií.

Se slevami máte utrum

Tady asi není moc co vysvětlovat. O řadu výhod, od zlevněného jízdného v hromadné dopravě až po různé vstupy do kina a na kulturní vyžití, po 26. roce prostě přijdete, přestože vám status studenta zůstane. Ale pouze formálně, protože doba zábavy a levného života skončila. Jedinou možností, jak hrůzu tohohle čísla zmírnit, je přihlásit se na denní doktorské studium. Pro budoucí doktory má stát pochopení a o dva roky vám ještě študácké roky prodlouží. Všechny zmíněné výhody si tak můžete ještě chvíli vychutnávat.

Jak jste na tom vy? Už se vám dny bezuzdného využívání studentských výhod krátí, nebo to máte ještě daleko? Znáte další lapálie spojené se vstupem do druhé poloviny „twenties“? Napište nám pod článek!

Text: Mojmír Sedláček
Foto: bigstockphoto.com, unsplash.com

Diskusní fórum

reklama
reklama
reklama