reklama

Jsme na Facebooku! Koukni, co je nového.

Seriál na Studenta.cz Studenti: Máme pocit, že se na nás kladou vysoké nároky? Jak se nezbláznit z toho, že ještě nejsme milionáři.

Srážka aneb buďme asertivní!

10.10.2017 / Studentský život

Tu situaci známe všichni. Situaci, kdy logické racionální argumenty nehrají žádnou roli a máte zkrátka pocit, že byste klidně mohli mluvit do zdi a mělo by to zhruba stejný efekt. Odbíhání od tématu, opakování, protiřečení, patent na pravdu… No jo, ale co když je na druhé straně autorita? Kde je hranice mezi tím zachovat si tvář a nechat si všechno líbit? Odpovědí může být asertivita. 

Učený z nebe nespadl

Pokud se v podobných situacích necítíte dobře a vhodné rázné reakce a odpovědi vás napadnou vždycky až po skončení nepříjemného rozhovoru a máte pocit, že jste z něj tak nějak odešli jako ten poražený, nejste v tom zdaleka sami. Odborníci uvádějí, že se nikdo nerodí se schopností projevovat se asertivně. Každý se to musí naučit, většinou skrze dlouhý řetězec chyb a nepříjemných situací, ze kterých se ale poučí a pokaždé je to lepší a lepší. 

Je důležité neplést si asertivní jednání s prosazováním vlastní vůle za každou cenu jakýmikoli prostředky. Asertivní jedinec musí dle Vališové (Alena Vališová, pedagožka, práce o asertivitě) musí umět vyjádřit jasně své požadavky a přání (ideálně bez nepříjemného pocitu), ovládat své emoce a projevovat je pouze přiměřeně, reagovat interaktivně s ohledem na kontext, nemanipulovat druhými, zároveň ale nenechávat manipulovat ani sebou. Má tedy zdravé sebevědomí, které mu pomáhá ve všech situacích. Americký psychoterapeut a výzkumník Andrew Salter sepsal základní zásady asertivity, jsou to tyto: Každý má právo sám posoudit své vlastní chování, myšlenky i emoce a být za ně a jejich důsledky zodpovědný. Každý má právo dělat chyby a nelogická rozhodnutí. Stejně tak právo měnit svůj názor bez nutnosti to někomu vysvětlovat. Každý má právo posoudit, zda a nakolik jsme zodpovědní za řešení problémů druhých lidí. Právo být nezávislý na dobré vůli ostatních. Právo říct „Já nevím.“, „Nerozumím ti“, „Ne“ a „Je mi to jedno“.

Snadné, že? Ale děláme to tak skutečně i v reálném životě? A vědí všichni, že tomu tak je? 

Předně je důležité si uvědomit svá práva, je zkrátka v pořádku říct i autoritě, že s ní nesouhlasíme nebo, že se mýlí. Musíme to ale říct slušně a jasně vyjádřit svůj postoj. Základem našeho vystupování je držení a řeč těla. Asertivní člověk působí uvolněně, nehrbí se, nerozhazuje zbytečně rukama, nekřičí, nehraje si s vlasy (propiskou, šperky ani ničím jiným) a nehraje na city. 

Zkuste se na to od teď zaměřit a uvidíte, že i ty situace, které byly dříve velice nepříjemné postupem času zvládnete jako nic. 

Text: Lucie Džurdženiková 

Diskusní fórum

reklama
reklama
reklama