Studenti práv chtějí prestiž a vysokou budoucí mzdu

Studenti práv chtějí prestiž a vysokou budoucí mzdu

Právo je jedním z nejstarších vysokoškolských oborů. Bylo tu s námi od dob Karla IV. a od jeho založení první univerzity ve střední Evropě, která v ulicích Prahy (a nejenom jí) existuje dodnes a taky v mezinárodních žebříčcích každoročně boduje jako nejlepší v Česku. A „právničina“ jako profese je rovněž stále považována za jednu z těch nejprestižnějších. Liší se studenti a absolventi práv nějak od svých kolegů z jiných oborů? Jsou něčím unikátní? Samozřejmě!

Právnická fakulta je jednou ze čtyř původních fakult Karlovy Univerzity, vznikla hned na jejím počátku, v roce 1348, a ihned se s ní začala pojit vysoká prestiž, faktor, který je dodnes jedním z nejdůležitějších při volbě tohoto oboru i při volbě budoucího zaměstnavatele.

Já šel na práva, abych se někam dostal, chci to prostě někam dotáhnout, být úspěšný. A ano, je mi jasné, že pro to budu muset něco obětovat. Je to obrovský zápřah, hrozný konkurenční boj, všichni chtějí být nejlepší a nejlépe placení, ale zároveň, až se člověk dostane na nějakou úroveň, tak je to pak naprostá pecka. Postavení, peníze, prestiž. A co si budeme povídat, taky boží image,“ říká o své motivaci ke studiu právnické fakulty Filip Rejsa, student 4. ročníku. A tím nepřímo potvrzuje i výsledky letošního průzkumu Universum, což je největší globální kariérní studie. V Česku proběhla už třikrát a té poslední se zúčastnilo přes 14 tisíc studentů z 58 univerzit a vysokých škol po celé republice a ze 107 různých oborů studia.

Prestiž, poslání a peníze

Studenti, kteří se rozhodují pro studium právnické fakulty, jsou jiní než studenti ostatních oborů. Potvrzuje to i průzkum Universum. Jsou totiž jedinou skupinou studentů, pro něž je nejdůležitější prestiž potenciálního zaměstnavatele, vidina vysoké mzdy a také práce, která představuje výzvu. U ostatních studentů vítězí work-life balance nebo přátelské prostředí. Pro srovnání – práce jako výzva se například u studentů IT nachází až na 22. místě jejich priorit.

Foto: Studenta

Kromě prestiže a vysokého platu studentům práv společně s mladými mediky nejvíce záleží na tom, aby jejich zaměstnavatel měl nějaké inspirativní poslání a byl společensky odpovědný, nejčastěji je to v průzkumu popsané jako „pocit, že činím dobro“. To potvrzuje i studentka 3. ročníku práv Lucie Nová: „Chci něco dokázat a zároveň bych chtěla pomáhat. Chci, aby ta práce měla smysl, abychom dělali něco dobrého a prospěšného, abych pomáhala právu fungovat a uplatňovat se. A to je, myslím, v dnešní době a v tomhle státě celkem výzva.

Práce pro stát a budoucnost

Mladí lidé dnes hodně touží po kreativitě, inovacích a různých nových technologiích jak v osobním, tak i v profesním životě. Pokud je tedy firmy chtějí získat, musí být tvůrčí nejen při jejich náboru, ale také při domlouvání pracovních podmínek a zařizování interiérů. To ale u právníků neplatí. Podle výsledků studie chtějí být podnikaví a inovativní nejméně ze všech studentů. Firma, která bude kreativní a bude neustále pracovat na inovacích, u těchto absolventů příliš neuspěje.

Studentům práv také příliš nezáleží na nástupní mzdě (zajímavá základní mzda je pro ně až na 17. místě jejich preferencí), musejí ale mít jistotu, že jejich budoucí mzda bude násobně vyšší a bude spojena s prestiží dané firmy.

Já jsem teď nastoupil do práce za vážně směšné peníze. Všechny ty inzeráty, co jsou všude na netu, v obchodech a v televizi, sice nabízejí více peněz, ale to mě neodradí. Já vím, že v tomhle odvětví peníze jsou a že mě čekají. Prostě jenom musím pár let počkat. Pak to ale bude stát za to,“ dává průzkumu za pravdu Karel Petrousek, čerstvý absolvent právnické fakulty.

V Česku byl právě spuštěn 4. ročník Universum Talent Survey. Zapojte se taky a zjistěte, jaký jste kariérní typ, kam poslat životopis nebo jak jste na tom ve srovnání s vašimi vrstevníky.

Vyplňovat můžete tady --> universumczech.com/dotaznik

Velice zajímavým zjištěním Universa je také to, že začínající právníci chtějí nejvíce ze všech oborů pracovat pro stát (tedy soudy, státní zastupitelství atp.). Mezi nejoblíbenějšími a nejlépe hodnocenými zaměstnavateli se ale tradičně a opakovaně objevují také právnické firmy.

Hodně práce nevadí, když je dobře placená

Podle mě je na právničině nejtěžší ten obrovský konkurenční boj, který začíná už na škole, a pak tlak na výkon, na výsledky, to, jak mají všichni masku dokonalosti a hroznou nálož práce k tomu. Vážně se nedá říct, že by to bylo jenom na osm hodin, pak člověk zavře hlavu a jde domů. A to jsem teprve začal. Myslím, že lidi můžou tímhle tempem jednoduše vyhořet, pokud si nedají pozor,“ upozorňuje Karel Petrousek s tím, že na rozdíl od některých jiných profesí je toto nasazení v advokacii alespoň opravdu dobře zaplaceno.

Foto: Studenta

Tlak na výkon, napjaté termíny, přísné konkurenční prostředí a perfekcionismus patří podle adiktologů k hlavním faktorům, které mají velký vliv na výskyt závislostí nejen u právníků. Dozajista to souvisí také s dlouhou pracovní dobou – podle České asociace studentů adiktologie lidé pracující více než 40 hodin týdně mají až třikrát větší riziko vzniku závislosti na alkoholu, lidé v tak náročných profesích, jako je třeba mnohdy i právo, si tak musejí dávat o to větší pozor na to, aby řádně relaxovali, zbytečně se nestresovali a jednou za čas opravdu pořádně vypnuli.

Co je na tom nejlepší?

Právničina je obrovská intelektuální i osobnostní výzva, je to jedna z mála profesí, která může skutečně pomáhat, ať už jedincům, skupinám, nebo organizacím. Je to také obrovská příležitost k tomu, měnit svět. Ač se to na první pohled nemusí zdát, právníci mají po vystudování také obrovské spektrum uplatnění, od koncipienta v advokátní kanceláři přes exekutorskou práci, soudního čekatele u soudu až k notáři a právnímu poradenství. A pak je zde samozřejmě i všechno to, co studenty tak láká – prestiž, vysoké postavení a skvělé finanční ohodnocení.

Miluju tu vizi, že jednoho dne budu fešný, úspěšný, dobře postavený a skvěle placený právník, který bude mít vliv a možnost měnit alespoň malou část světa. Nejsem naivní, ale vážně bych chtěl dělat něco dobrého a pomáhat lidem k tomu, aby se domohli svých práv,“ říká Karel Petrousek a my mu přejeme hodně štěstí do budoucna.

Text: Lucie Džurdženiková

Mohlo by tě zajímat

Nejnovější