reklama

Jsme na Facebooku! Koukni, co je nového.

Seriál na Studenta.cz Závislost na technologiích: Jsou technologie drogou moderní doby? Nejsme na nich tak nějak... závislí?

Studentská kavárna, kde můžete strávit celou noc

31.3.2015 / Studentský život

Doktorát, kavárna a práce ekonoma v České národní bance. Myslíte si, že to dělají tři různí lidé? Pak byste měli poznat Ivu Pejsarovou. Všechny tyhle činnosti totiž zvládá najednou a naplno. Začátkem loňského července Iva prolomila zásadní pražský nedostatek a otevřela příjemnou kavárnu a studovnu v jednom – Cafedu. Podnik do teď skvěle šlape a pomáhá studentům zvládat zkoušky, Iva mezitím odstartovala svou kariéru jako ekonom v ČNB.

Cafedu tvoří dvě útulné místnosti. V jedné budete mít zaručený stoprocentní klid na studium a je označovaná jako studovna. Trávit čas nad knížkami tady můžete 24 hodin denně, takže jestli jste noční pták a na koleji se nemůžete soustředit, můžete se zabydlet tady. Druhá místnost naopak slouží jako typická kavárna, kde si můžete nad kávou pokecat se spolužáky a postěžovat si na školitele. Kromě kvalitní kávy si můžete v Cafedu objednat také slané a sladké občerstvení. Kromě toho tu ale najdete i papírenské potřeby, takže když zapomene tužku, nehroutí se tu před zkouškami svět.

Jak vás baví role studentské kavárnice? 

Užívám si splněný sen a pořád nemohu uvěřit, že je Cafedu opravdu na světě, že funguje, že si našlo svoje místo v Praze. Ale pořád se ještě učíme za chodu a je ještě spoustu věcí, které je potřeba zlepšit. Naštěstí mi hodně pomáhá můj bratr, který má na starost každodenní provoz. Otevřít Cafedu mi trvalo dva a půl roku a já si ke konci už chtěla najít práci, abych se mohla normálně uživit.

Studujete doktorát, pracujete v ČNB a ještě jste otevřela kavárnu. Máte vůbec někdy čas si užít šálek kávy ve svém podniku? 

Do Cafedu chodím často, ale většinou nemám čas si šálek kávy vyloženě užít. Člověk ve svém podniku nikdy úplně nevypne. Zaprvé nechci přidělávat moc práce obsluze, za druhé nechci zbytečně zabírat stůl a za třetí neustále sleduji, jak jsou hosti spokojení, jak by šlo věci zlepšit atd.

Jaké zodpovědnosti vám otevření studentské kavárny přineslo? Věděla jste, alespoň přibližně, do čeho jdete? 

Věděla jsem, že to bude spousta práce, zvlášť když s něčím podobným nemám žádné zkušenosti. Už jen založit firmu, najít prostory (což trvalo půl roku), vyjednat nájemní smlouvu se zahraniční společností (další půl rok), rekonstruovat celý prostor a zkolaudovat ho podle požadavků hygieny, vybrat kávovar a základní dodavatele... Tisíce věcí, na které se člověk stane chvilkovým odborníkem. :) No a pak příjde samotný provoz a další várka povinností. 

Kolik času vám obstarávání kavárny zabere? Nebo na to máte své lidi? 

Jak jsem se zmínila výše, od doby otevření mi strašně moc pomáhá můj bratr Adam. Jako dvojčata k sobě máme blízko a já mu naprosto věřím. Navíc má brácha i nějaké zkušenosti s gastronomickým provozem, takže těmhle věcem rozumí rozhodně lépe než já. V kavárně pak máme naprosto dokonalou obsluhu, která si Cafedu také nechala přirůst k srdci a mně a bráchovi rozhodně spoustu věcí usnadňuje. Už i jen tím, že jim také naprosto věříme a že víme, že jsou v Cafedu se stoprocentním nasazením.

Kde se vidíte v budoucnu? V kavárně nebo ve finančnictví?

Tak tohle popravdě řečeno sama také ještě nevím. Budování Cafedu byla skvělá zkušenost – a fakt, že se vám podaří něco takového vytvořit, pak člověku dodává skvělý pocit. Zvlášť, když je vidět, že si toho hosté opravdu váží a že tady něco takového zkrátka chybělo. Mám ještě spoustu nápadů, jak Cafedu zlepšit a rozšířit. Vím, že spoustu věcí je možných, když se pro ně člověk opravdu rozhodne. Na druhou stranu mě ale baví i ekonomie a ekonomická teorie a vždy jsem chtěla pracovat v nějaké instituci, jako je ČNB nebo MMF. Uvidíme.

Mluvíte s návštěvníky své kavárny? Reagují na prostor a na možnosti, které jim nabízí, podle vašich představ, s kterými jste studovnu otevírala? 

Je naprosto neuvěřitelné, že do Cafedu chodí přesně ti, pro které bylo vytvořeno. Lidé tam studují a pracují. Chtěla jsem vytvořit prostor, kde by se lidé navzájem inspirovali, dodávali si energii do studia a „šprtání“ na zkoušky, kde by našli motivaci na sobě pracovat. A v recenzích Cafedu se přesně podobné věci objevují. Všichni, s kým mluvím osobně, jsou z prostoru také nadšení. A já doufám, že aspoň část z toho všeho je řečeno upřímně. :)

Chodíte někdy sama do Cafedu studovat? 

Nevím, jestli to někdy vůbec půjde. Jak jsem zmiňovala, člověk pořád jen sleduje, jak jsou ostatní spokojení, dívá se, jestli jim něco nepřekáží, jestli někdo nedopil a neměla bych odnést jeho hrnek, jestli je potřeba zalít květiny, vyměnit žárovku, pomoct s mytím nádobí. 

Cafedu jste otevřela vy, bratr se stará o denní provoz. Nehádáte se někdy? 

Občas jsou trochu vypjaté momenty. Zvlášť, když se do věci ještě začne motat máma :D Ale z devadesáti devíti procent musím zaklepat, že to funguje výborně (alespoň z mého pohledu).

Iva Pejsarová, 26 let

Iva ráda cestuje a objevuje nová místa, ráda zkouší nové věci, čte, běhá, ale dělá i další sporty a neustále se vzdělává. Nejradši tráví čas se svými kamarády. Bakaláře dokončila na VŠE, magisterský program studovala na třech různých univerzitách v Anglii, Belgii a v Praze. Šlo o společný program 7 evropských univerzit (Joint Study Programme) v rámci Erasmus Mundus. Doktorát (obor ekonomie) dokončuje na CERGE-EI v Praze. V dubnu nastoupila jako ekonom do ČNB.

Kavárnu Vám také pomáhal otevřít pan Janeček. Jak jste se dostali do kontaktu a jaká je s ním spolupráce? 

Pan Janeček byl především odvážný, protože se rozhodl uvěřit mému (v té době šíleně znějícímu) nápadu otevřít nonstop studovnu s kavárnou. Rozhodl se mi na to poskytnout finanční obnost a vše svěřil do mých rukou. Vždy jsem k němu byla upřímná a myslím, že to je jeden z důvodů, proč mi vždy vyšel vstříc. Například když jsem se po nástupu do ČNB musela vzdát jednatelství a přepsat jej na bratra nebo i když jsme museli pokrýt krátkodobý výpadek cash flow na konci rekonstrukce. 

Co všechno jste se musela k otevření Cafedu naučit? Pomáhal Vám pan Janeček i jako mentor? 

Nerada bych nudila čtenáře výčtem toho, co jsem se musela naučit. Část už jsem zmínila výše. Od právních záložetostí kolem s.r.o., nájemních a pracovních smluv, přes rekonstrukci, všemožné druhy podlah, záchodů či barového vybavení, po hygienické záležitosti, různé druhy kávovarů a pražení kávy a různé způsoby přípravy (tam se ještě stále učím). Pan Janeček má naštěstí důležitější věci na práci. Jím navržený nový volební systém slaví úspěchy po celém světě a vzbuzuje obrovský zájem nejen univerzit (např. Cambridge), ale i jednotlivých zastupitelských úřadů například v USA. 

Myslíte, že je důležité podobného mentora v životě mít? 

Myslím, že je důležité, že vám někdo dá šanci a důvěru. Pokud dostanete důvěru, uděláte vše proto, aby váš projekt fungoval. Díky důvěře dáte do projektu vše. Nebo ještě víc. Samozřejmě, že několik rad může usnadnit práci, ale jste to především vy a váš přístup a vaše nadšení, které rozhodne o úspěchu či neúspěchu. Rady vás nezachrání, naopak i bez rad si budete umět poradit. :) Jen to možná nebude tak přímá cesta.

Co byste vzkázala studentům, kteří mají nápad a stále neví, jestli se mají nebo nemají pokusit jej realizovat? 

Realizujte ho! Pokud ne vy, tak kdo jiný? A proč by tento „jiný“ měl být úspěšnější? Je na čase přestat se ptát „Proč bych to měl dělat já?“ a místo toho se zeptat „Proč bych to já neměl dělat?“. Možná to nezní úplně jasně, ale zkrátka se snažím říct, že člověk prostě musí odhodit strach a výmluvy. Výmluvy ničemu a nikomu nepomůžou. Buď to udělat chcete, nebo ne. 

Text: Eva Samšuková

Diskusní fórum

reklama
reklama
reklama