Každou chvíli se dozvídáme zajímavé číselné údaje, které mohou ovlivnit naše rozhodování. Spousta lidí se například bojí létat, ale ráda by navštívila místa, kam by se jinými způsoby dostala jen stěží. Váhání, jestli mají překonat svůj strach, nebo se smířit s tím, že daná místa nikdy neuvidí, jim tak může usnadnit informace, že letecká doprava je podle statistik tou nejbezpečnější a její bezpečnost se navíc neustále zvyšuje. Podobných statistik, které vás svými čísly na první pohled upoutají a následně mohou hrát podstatnou roli ve vašem rozhodování, existuje opravdu mnoho. My jsme na jednu takovou nedávno narazili.
Rozhodli byste se studovat vysokou školu, pokud byste věděli, že se můžete dožít více let, než když budete mít pouze základní vzdělání? A co kdyby rozdíl v dožití činil skoro osmnáct let? OECD totiž ve své studii Health at a Glance o zdravotnictví a zdravotním stavu obyvatel členských zemí z roku 2015 dospěla k tomu, že vysokoškolsky vzdělaný muž se v České republice dožije o 17,8 let víc než muž, který má vystudovanou pouze základní školu. Vliv vzdělání na délku života je tak podle těchto výsledků v Česku mnohem větší než v ostatních zkoumaných zemích. Například v Itálii totiž tento rozdíl činí 3,6 let, v Norsku 5,1 let a na Slovensku 6,9 let. Velkému rozdílu panujícím v České republice se podle studie blíží pouze Polsko, Maďarsko a Estonsko, kde se muži s vysokoškolským vzděláním dožívají o více než deset let víc než ti pouze se základní školou.
Možná si pokládáte otázku, k jakým výsledkům došla organizace u ženské části naší populace. Podle studie OECD je rozdíl mezi dožitím vysokoškolsky vzdělaných žen a těch pouze se základním stupněm vzdělání obecně menší než u mužů. V České republice se například ženy s vysokou školou mohou dožít o 5,2 roku více než ty se základním vzděláním, což je číslo srovnatelné s ostatními zkoumanými zeměmi.
Proč je vůbec mezi lidmi s vysokoškolským titulem a těmi pouze se základním vzděláním rozdíl v délce dožití? Jedním z důvodů může být, že vysokoškolsky vzdělaný člověk má vyšší socioekonomický status, který délku života ovlivňuje. Tyto domněnky ostatně potvrzuje například studie 1,7 milionů lidí publikovaná na začátku letošního roku v časopise The Lancet, která říká, že nízký socioekonomický status významně snižuje očekávanou délku života. Studie OECD rovněž zmiňuje, že vyšší vzdělání poskytuje lidem prostředky ke zlepšení socioekonomických podmínek jejich života. Kromě tohoto důvodu ale uvádí další. Vyšší vzdělání může podle ní vést k usnadnění přístupu k odpovídající zdravotní péči a k přijetí zdravějšího životního stylu. Velký rozdíl v délce dožití vysokoškolsky vzdělaných mužů a těch pouze se základní školou mezi Českou republikou, Polskem, Estonskem, Maďarskem a ostatními zkoumanými zeměmi je z velké části vysvětlován právě větším rozšířením rizikových faktorů mezi muži ze čtyř zmíněných zemí, tedy například alkoholu a tabákových výrobků.
Co na to říkáte?
Text: Kristýna Dolejšová
Zdroj: Health at a Glance 2015: OECD Indicators, The Lancet
