To potvrzuje i čtyřiadvacetiletá Šárka Matyšková, která se tanci u tyče věnuje necelý rok a už za tak krátkou dobu se vypracovala na lektorku kurzů ve studiu Destiny (www.poledance-praha.eu).

“K pole dance jsem se dostala ve chvíli, kdy jsem hledala sport, který by mě konečně chytnul. Zkoušela jsem fitbox, aerobick a jiné sporty, ale vůbec mi nepřinášely pověstnou sportovní euforii a nikdy jsem u žádných předchozích sportů nezůstala déle než pár lekcí. Po té jsem chtěla zkusit něco, co bude  ženské a zároveň sport a tanec dohromady,” říká Šárka. Přes den pracuje na hlavní pracovní poměr v advokátní kaceláři, pole dance má jako koníček. Z práce jezdí rovnou do studia, kde několik dní v týdnu učí. “Je to náročné vše stíhat, ale baví mě to,” dodává.

Šárka učí od července 2011, do vedení kurzů pro začátečníky se pustila po sedmi měsících tancování, kdy chtěla zúročit své zkušenosti. “Někdo by řekl, že 7 měsíců je dost krátká doba, ale pole dance je hodně individuální. Někdo se vypracuje rychle, jiný potřebuje více času, tak jako je to i u jiných sportů.”

Pole dance není tanec v night klubu!
Nabízí se otázka, jak moc jsou kurzy tance u tyče pro veřejnost provázané s profesionálním tancováním v nočních klubech pro potěšení přítomných hostů. “Nikdy jsem v klubu netancovala, a to ani jako striptérka ani jako gogotanečnice. I když pole dance miluji a nejsem příliš stydlivá, tak na tancování v klubu nemám povahu,“ říká Šárka a dodává, že tyto tanečnice rozhodně neodsuzuje, ale tancování v klubech za pole dance nepovažuje, jako sport totiž není o vulgárnosti a vyzývavých pózách.

„Bohužel je v Čechách stále málo lektorek, které by neměly zkušenosti s tancováním v klubech. Sice jsou tyto lektorky vytancované a zvládají hodně věcí a některé taneční pohyby se mi líbí, ale přesto většinou poznáte na způsobu tance, která lektorka tancovala v klubech a která ne. V Čechách je ale velmi málo studií, které by neměly alespoň jednu lektorku, která tancovala v klubech, proto jsem ráda, že spolupracuji s Destiny, které si zakládá i na tom, že zaměstnává lektorky, které zkušenosti s tancem v klubech nemají.“

Šárka Matyšková a Pole dance

U veřejnosti a zejména u starší generace stále přetrvává nedůvěra v tento typ sportu. A tak zatímco v cizině rostou pole dance studia jako houby po dešti a věnuje se mu tam o mnoho víc lidí, v Čechách stále vyvolává rozporuplné reakce. „Když řeknu, že tancuji u a na tyči tak hodně lidí v tom stále vidí striptérky v klubech, což mi přijde hrozná škoda. V současné době moje okolí reaguje mnohem lépe, ale přesto stále dodávám, že jsem nikdy v klubu netancovala, aby si mě nezařadili úplně jinam, než chci. Bohužel předsudky k tomuto sportu v Čechách stále jsou a ještě to asi chvíli bude trvat, než se jich zbavíme.“

O mnoho informovanější v tomto směru jsou ženy, jelikož zejména jim je tento sport určen. Díky zájmu o různé typy tance a cvičení a také ženským časopisům většinou vědí, o co jde. Ale tancují i muži, hlavně tedy v zahraničí. Podívejte se zde!

Pole dance na olympiádě?
Pole dance má velkou šanci se brzy zařadit i mezi olympijské sporty. Po celém světě lidé podepisují petice, aby byl představen už příští rok v Londýně jako nesoutěžní disciplína. Když se však o pole dance zmíníte českým mužům, dočkáte se bohužel většinou jen přitroublých pohledů a mírně oplzlých řečí. Podobné zkušenosti má i Šárka. „Když řeknete chlapovi, jaký tanec děláte, tak si představí striptérku u tyče a musíte složitě vysvětlovat, že je to úplně jinak.

Chlapi stále v pole dance vidí více erotiky než tance a dřiny, která se za ním stojí. Když jsem ukázala příteli ale i kamarádům, o čem to přesně je, tak jsem u nich získala obdiv. I protože se mi díky náročnosti tohoto tance vytvarovala postava a získala jsem i více sebevědomí jako žena. Vím, že dokážu tancovat tak, že se zaměřím jen na triky, ale také vím, že dokážu tancovat sexy. Záleží jen na příležitosti, pro kterou tancujete.“

Míša Raková