Zahraniční studium by mělo být samozřejmostí, říká děkan z MUNI

Zahraniční studium by mělo být samozřejmostí, říká děkan z MUNI

Vysoké školy ročně chrlí stovky absolventů, kteří se perou o přízeň zaměstnavatelů. S praktickými znalostmi to ovšem u mnoha z nich vypadá stále ještě trochu bledě. Čím tedy v životopise zaujmout? Třeba nějakou zahraniční zkušeností! „Bez této zkušenosti je život a práce v globalizovaných společnostech téměř nemyslitelná,“ říká docent Břetislav Dančák, děkan Fakulty sociálních studií z brněnské Masarykovy univerzity.

Proč je zahraniční praxe pro studenty důležitá?

Zahraniční studium a praxe je něčím, co by mělo být samozřejmostí – umožní lépe poznat a zažít jiné země a instituce způsobem, jaký se běžnému turistovi nenaskytne. Jazykové zdokonalení, cestování, nová přátelství a zážitky snad ani nemusím zmiňovat.

Jak moc české vysoké školy podporují cestování svých studentů?

Masarykova univerzita a konkrétně Fakulta sociálních studií má velice proaktivní přístup a zatím existuje i výrazná podpora ze strany Evropské komise a MŠMT. Každá dobrá vysoká škola by měla této situace umět využít. Naším cílem je, aby na nějaký typ studijního nebo pracovního pobytu do zahraničí vycestovala nejméně polovina našich absolventů, čehož se nám postupně daří dosahovat.

Foto: Studenta

Jaké mají vaši studenti možnosti, co se týče vycestování do ciziny?

Podporujeme studium a praxi v zahraničí výrazným způsobem, což se projevuje také tím, že máme ze všech českých univerzit nejvyšší počet výjezdů vzhledem k celkovému počtu studentů. Fakulta sociálních studií se dlouhodobě pohybuje na prvních dvou příčkách počtu vyjíždějících studentů v rámci naší univerzity. Vedle tradičních programů jako je Erasmus a nově Erasmus+ svět nabízíme možnost studia přes ISEP, CEEPUS, Utrechtskou síť či desítky bilaterálních smluv aj.

Jakou máte zkušenost s cestováním studentů? Má to i nějaké negativní stránky?

My se snažíme o nastavení podmínek studia tak, aby nedocházelo k jeho prodlužování a aby existovala podpora různých typů výjezdů. Případné negativní stránky výjezdů studentů a jejich zvládnutí jsou záležitostí jednotlivců.

Foto: Studenta

Mění se třeba preference, kam studenti chtějí vyjet?

Mezi poslední trendy patří krátké pobyty, například na letních školách a podobně. Nedá se říci, že by se nějak měnily preference podle zemí; naši studenti jsou příliš různí a nabídka natolik široká, že zde nelze generalizovat. Největší nabídka je v Evropě, takže nejvíce studijních i pracovních pobytů se odehrává tady, ale celá řada studentů sociálních věd vyráží také do zámoří.

Jaký je váš názor na digitální nomádství? A nepřichází Česko o dobré absolventy tím, že se rozhodnou v zahraničí zůstat a pracovat tam?

Zatím se zdá, že čeští občané nemigrují za prací tak často, jako lidé z jiných středoevropských zemí. Stejně jako studium nebo praxe, i každá zahraniční pracovní zkušenost musí být prospěšná jak pro jednotlivce, tak jeho budoucí zaměstnavatele.  Je potom na „domácích firmách“, aby se různými způsoby a zlepšováním podmínek, nejen finančních, snažily a nepřicházely o absolventy.

Text: Nela Vejvodová

Foto: archiv pana děkana

Mohlo by tě zajímat

Nejnovější