reklama
 
Video: Studenta

Zemědělství budoucnosti není od hlíny: Krávy s fitness náramky a robotí farmáři

O tom, že zemědělství už dnes není jen o nekonečném lopotění v hlíně a stovkách nachozených kilometrů, jste si ve Studentě mohli v rámci našeho agro seriálu přečíst už několikrát. Farmáři mají k dispozici stále lepší technologie, které jim pomáhají zjednodušit zavedené postupy, případně hospodařit ekologičtěji. Na otázky z praxe jsme se spolu s vámi ptali odborníků při panelové debatě na půdě České zemědělské univerzity (ČZU) v Praze.
reklama

Do panelu v polovině března usedla čtveřice povolaných odborníků, kteří díky svému rozdílnému zaměření dokázali pokrýt velkou škálu otázek a názorů. Pozvání přijala Jitka Kumhálová z Centra precizního zemědělství ČZU, prezident Společnosti mladých agrárníků David Brož, manažer projektu Zemědělství žije! při Zemědělském svazu Vladimír Pícha a Alexandr Vasilenko, zástupce Centra inovací a technologií ČZU. Spolu s hosty jsme se zabývali aktuální technologickou vybaveností českého zemědělství i budoucností, která na studenty čeká po ukončení vysoké školy.

Fitness krávy

Hned na začátek je potřeba zmínit, že živočišná produkce je na tom v modernizaci ve srovnání s rostlinou podstatně lépe, což je dáno především vyššími výnosy celého odvětví. V českých kravínech dnes díky tomu běžně potkáte krávy s fitness náramky, které hlídají jejich zdravotní stav. "Na základě počtu kroků, které kráva denně udělá, je možné sledovat, jestli není nemocná nebo třeba v říji. Všechna data o stádu jsou farmářům dostupná v reálném čase," vysvětlil Alexandr Vasilenko.

technologie v zemědělství
life
Chytré farmy a chytrá pole. High-tech zemědělství přichází
7. 11. 2018
3 minuty ze zemědělství

Se zkušenostmi ze zahraničí téma doplnil také David Brož. "Tato technologie je vcelku běžná věc v rámci všech evropských států. Na našem výjezdu do Belgie jsme se například setkali s tím, že obojky sledují i dojení každé z krav. Ty, které dojily hodně, měly přístup do speciální sekce kravína, kde mohly sníst až pět kilo krmiva denně navíc." Je tak vidět, že moderní technologie neslouží jen lidem, a že příchod zemědělství 4.0 nejspíš oceňují i samotné dojnice.

Sci-fi na poli

Možností, jak využít inovace v zemědělství, je spousta a nutno říct, že jejich použití není ani zdaleka takové sci-fi jako kdysi. I když na den, kdy si sedneme s kávou na zápraží a budeme pozorovat, jak nám traktor sám spořádaně jezdí po poli, si ještě chvíli počkáme. "Některé farmy byly automatizovány třeba i deset let nazpět, už tehdy se říkalo, že řidič je v traktoru jen proto, aby ho dovezl na pole a potom zase zpět. Na poli už jsou stroje schopné pracovat samostatně - umí řídit dávkování hnojiva nebo třeba zavlažování," popsal Alexandr Vasilenko.

Zároveň přidal reálný příklad z farmy nedaleko Kladna, kterou přirovnal ke světu Star Wars - po stájích tam jezdí roboti, kteří se starají o krmení nebo uklízení. "Díky tomu, že je v objektu zabudovaný i automatizovaný systém na sběr dešťové vody nebo inteligentní systém závlah, se farmě daří daleko ekologičtěji hospodařit," objasnil Alexandr Vasilenko. Jak ale dodal, modernizaci v zemědělství tlačí dopředu spíše nedostatek pracovníků, než touha po ekologii. "Mladí lidé do zemědělství nechtějí, zvlášť teď, když je na trhu přebytek pracovních míst. Automatizace zemědělství přináší úsporu především v počtu pracovníků, kteří jsou na danou farmu potřeba." Do budoucna tak nejspíš bude možné zastat práci několika desítek lidí jen s několika málo zaměstnanci.

Foto: Honza Mudra

Pohled z nebe

Zajímavou pomocnou ruku by zemědělcům mohlo podat i precizní zemědělství nebo využití dat z evropských družic Galileo. Prostřednictvím programu Copernicus jsou totiž všechna data volně dostupná široké veřejnosti. "V rámci zemědělského pozemku je pak možné vytvářet nejrůznější modely, díky kterým jde vypočítat například odhad výnosového potenciálu. Modely sledují mnoho parametrů - typ půdy, digitální model terénu nebo třeba historii pěstování na dané ploše. Mimo jiné se do modelu dají vložit i družicové snímky, které dotvoří informační celek," popsala Jitka Kumhálová. Upozornila však, že je vždy potřeba sledovat velké množství parametrů, aby bylo možné dostat relevantní informace a na jejich základě dělat smysluplná rozhodnutí.

zemědělství, mladí
life
Zemědělství jako obor není jen každodenní práce na poli. Zeptali jsme se ministerstva
28. 2. 2019
3 minuty o zemědělství

A právě ve velkém množství dat, které je nutné do těchto modelu dodat, je zakopaný pes - běžný zemědělec není sám schopný podobné výpočty obsáhnout a program nebo instituce, která by data přetvářela do využitelného souboru informací, v Česku zatím neexistuje. "V současnosti není nic takového nejen u nás, ale příliš ani ve světě. Fungují jednotlivé projekty, kdy firmy spolupracují s univerzitami, všechny jsou ale založené na komerční bázi - velké firmy poskytují své servery k uložení dat a jsou zároveň schopné výnosové mapy pro zemědělce vytvořit. Na státní úrovni to ale zatím příliš nefunguje," vysvětlil situaci Vladimír Pícha.

Dostupnost výnosových map by však do budoucna mohla být pro zemědělce opravdu výraznou pomocí. V ideálním případě by díky datům mohli porovnávat výnosy na jednotlivých částech pole a zjišťovat, proč byly na konkrétních úsecích rozdílně vysoké. Do dalších let by pak podle čísel mohli přizpůsobit setí nebo třeba zavlažování různých částí hospodářství. To by šetřilo spoustu času a celkových nákladů na pěstování, zároveň by systém mohl přinést lepší výdělek. Digitalizace zemědělství bude mít v konečném důsledku velký vliv i na ekologii - nebude zkrátka nutné hnojit, zalévat nebo postřikovat pole, která to tolik nepotřebují.

Mladí agrárníci

Pokud o budoucnosti v zemědělství přemýšlíte, mohla by se vám hodit pomoc Společnosti mladých agrárníků. Organizace sdružuje mladé lidi se zájmem o obor a snaží se je vzdělávat, aby byli pořád o krok napřed. Dělá spoustu vzdělávacích seminářů a umí taky zařídit pracovní stáž do zahraničí - po dobu tří měsíců s nimi můžete vyrazit nejen po Evropě, ale třeba i do Ameriky.

Něco to stojí

Asi nejpalčivější otázkou, která se dotýká každého potenciálního (i stávajícího) farmáře, je však možnost zavedení zmíněných technologií do běžného provozu. Problém vzniká na dvou frontách. Starším zemědělcům se do inovací příliš nechce, protože nemají k technologiím takovou důvěru a mladí lidé, kteří naopak technologiím rozumí, se do oboru příliš nehrnou. Druhým problémem jsou klasicky peníze, protože implementace do produkce stojí statisíce (někdy i miliony) korun.

zemědělství, mladí
life
Peníze v zemědělství: Dotace, rozvoj venkova i platby mladým
27. 12. 2018
3 minuty ze zemědělství

Aby farmy modernizovaly, se tak snaží systémem dotací zabezpečit především Evropská unie. Ta nabízí podporu pro mladé začínající farmáře, ale i pro ty, kteří už na svém hospodaří. Pomoc zajišťuje prostřednictvím Programu rozvoje venkova České republiky, který v letech 2014 - 2020 investuje prostřednictvím grantů do odvětví 3,5 miliardy EUR.

Zajímá vás víc? Pusťte si debatu v úvodu článku.

reklama

Mohlo by tě zajímat

Nejnovější