reklama
 
ekologie

Bio nebo nebio: Ekologické přešlapy jednadvacátého století

Spousta lidí vám dnes bude tvrdit, že pěstování a farmaření je věcí minulosti. A třeba se i sami přikláníte k názoru, že směr dnešní společnosti udává spíš věda, kultura nebo technika. Nenechte se ale zmást, i takové „obyčejné“ farmaření je pořád vyšší dívčí. Vždyť podle National Geographic zabírá až deset procent naší planety plocha pro pěstování potravin a zhruba dvakrát takový je prostor pro chov dobytka. V takových číslech už je docela logické, že tenhle obrovský kolos, který sype po celý rok na pulty supermarketů voňavé jahody, ovlivňuje i klima naší planety.
reklama

Filozofie batikovaných triček

Před padesáti lety si tohoto faktu všimli i první podivíni s kytkami ve vlasech. Od té doby už sice uplynula pěkná řádka let, ale k nelibosti globálních konglomerací podivíni bohudík doposud nevymřeli. S érou batikovaných triček přišla na řadu i myšlenka o původu jídla na talíři. Tehdy ale bio znamenalo vypěstované na zahrádce, hned vedle rostlinek na dobrou náladu. Dneska už se tímhle způsobem organická zelenina nepěstuje, tedy alespoň ne ta, která míří na pulty supermarketů. Jenže právě mezi biopotravinami v supermarketech je zakopaný pes.

okurka
life
Okurky v plastovém obalu? Nejsou tak velký ekologický průšvih, problém je v lidech
21. 2. 2019
2 minuty eko tématu

Nabízí se otázka, co to vlastně biopotraviny jsou. Aby bylo jasno, vysvětlíme si to na příkladu. Slepice, které mají smůlu a nevylíhnou se v udržitelném chovu, nebo u babičky na dvorku, neprodukují bio vajíčka. Pro chudinku slepičku to má praktický dopad ten, že její životní prostor není mnohdy větší než pár desítek centimetrů, v životě nezahlédne slunce a čerstvá tráva je pro ni nedosažitelný luxus. Naopak šťastné slepičky si běhají na dvorku, celý den na ně svítí sluníčko a mají dokonce dovoleno i sem tam sezobnout nějakou tu žížalu. A tak nějak je to i s rozdílem mezi takzvaným konvenčním pěstováním a tím organickým.

Není všechno bio, co se třpytí

Teď to pojďme vzít z jiného konce a popřít vše, co jste si zatím mysleli. V roce 2012 vydala Standfordova univerzita rozsáhlou studii, ve které porovnávala jak nutriční, tak ekologické aspekty bio potravy s "normálním" jídlem a bohužel moc rozdílů nenašla. Proč tomu tak je vysvětluje profesor České zemědělské univerzity Petr Novák: "Pro zákazníka mezi bio a konvenčním jídlem moc rozdílů není, alespoň z krátkodobého hlediska. Z toho dlouhodobého by se už potraviny teoreticky lišit měly, nyní je ale problém to přesně posoudit. Udržitelné zemědělství se týká jen několika posledních let."

Podobná studie s názvem Assessing the efficiency of changes in land use for mitigating climate chase (Posouzení klimatických změn na základě využívání půdy), zase vyšla minulý rok krátce po Vánocích. Mimo jiné posuzuje rozdíly v pěstování jednotlivých produktů. Uvádí, že některé luštěniny o obiloviny, (například hrášek) mají jako produkt organického pěstování na naši planetu daleko větší dopad, než když jsou pěstovány mainstreamově.

Foto: Unsplash.com

Studie posuzuje hlavně vznik CO2, který je způsobený tím, že ekologičtí zemědělci nepoužívají chemické produkty na hubení škůdců nebo plísní. To však způsobuje vyšší úmrtnost rostlin, takže aby farmáři uspokojili poptávku, musí toho vypěstovat daleko více. Tím pádem potřebují o dost větší pole, což znamená další odlesňování. Studie zároveň uvádí výzkum, podle kterého může organické pěstování například ve Švédsku, ovlivňovat podnebí na druhé straně planety.

GMO
life
Bude úroda? Udržitelné zemědělství i GMO potraviny
27. 10. 2018
3 minuty ze zemědělství

Zachrání nás géemóčka?

Spoustu lidí z vědeckých kruhů dnes tvrdí, že spásu bychom našli v géemóčkách, tedy geneticky modifikovaných potravinách. Jen si to vezměte - kukuřice, která se dá pěstovat na poušti, rajčata, co vydrží v poživatelném stavu až čtyřicet pět dní, banány s přidaným vitamínem A, díky kterým ho do sebe dostávají lidé z rozvojových zemí, kteří ho mají nedostatek. To zní jako věci, které dávají smysl. Na druhé straně tu však máme papáju s příchutí jahod, banány o velikosti palce, okurkové melouny, modré jahody nebo černá rajčata.

Přestože růžový ananas svět nezmění, některé nápady nejsou od věci. Otázkou zůstává, do jaké míry si člověk může hrát na boha? Možná jsou tyhle potraviny něco jako záchrana světa, díky které přežijeme tuhle neklidnou dobu, ale třeba taky ne. Mnoho vědců tvrdí, že některé modifikované rostliny mohou obsahovat zvýšené množství reziduí pesticidů a dalších látek, případně způsobovat alergie. Zatím jsme stále ve fázi souboje dvou znesvářených protistran a pěstování nebo používání GMO do výrobků je pořád kontroverzním tématem.

(Ne)nahraditelný palmový tuk

Frusack
life
Každý třetí mořský živočich má v útrobách plast. Jíte ho také, říkají Hana a Tereza z Frusacku
19. 3. 2018
4 minuty rozhovoru o ekologii

Každý už zahlédl postapokalyptické záběry z deštných pralesů. Těžké stroje, dým, palmy a malé umírající opičky. Rve to srdce, jen si na to vzpomenete. Ale upřímně, dokážete si představit život, ve kterém byste si nedali čokoládu, sušenku, na rohlík si nenamazali Nuttelu, hlavu neumyli šamponem nebo nevyprali prádlo? Dost těžko, že. Na světě je sice spousta organizací, lobujících proti palmovému zabijákovi, doplněná o početnou armádu podporovatelů na sociálních sítích, vědci jim to ale nedělají úplně jednoduché. Na téma škodlivosti palmového tuku vyšla začátkem letošního roku studie s prostým názvem Palm oil study.

Ta přišla s nevšedním názorem - můžeme být rádi, když naši planetu drancuje "jen" palmový olej". Kdybychom na všech plantážích, kde nyní pěstujeme palmy, zasadili jinou, olej produkující rostlinu, nezískali bychom ani zlomkový výtěžek oleje. Prakticky je tak palmový olej to nejmenší zlo, které nás mohlo potkat. Kdybychom se ho pokusili nahradit čímkoliv jiným, museli bychom na současnou spotřebu osadit daleko větší plochy. To by znamenalo další kácení pralesů, další malé orangutany bez maminek a další obrovskou produkci oxidu uhličitého. Jeden krok, tedy přestat kupovat palmový olej a nakupovat ekologický, celý problém nevyřeší, nebude-li to v širším kontextu. "Nad palmovým olejem nikdy nemůžeme vyhrát, dokud lidstvo neztratí potřebu do všeho cpát tuky. Obecně není vůbec problém v produktu jako takovém, ale v produkci celkové, tedy v pěstování," objasňuje Petr Novák hlavní úskalí našeho dnešního jídelníčku. Podobným problémem by se tak mohl stát klidně i olej olivový, pokud by byl po celém světě pěstován stejně masivně.

Foto: Unsplash.com

Avokáda - nečekaný zloduch fairtraidové doby

Dalším příkladem, kdy se to lidem nepovedlo, jsou avokáda. Není to tak dlouho, co tyhle zelené příšerky skoro nikdo neznal. Ale ať zvedne ruku ten, kdo si je čas od času nekoupí, jen aby si mohl dát na Instagram fotku, jak zdravě jí. Poptávka po zdravém životním stylu způsobila boom a obchodní giganti začali s masivní produkcí. Pěstování avokád tak jednak negativně ovlivňuje mexické a kalifornské podnebí, zároveň je však výdělek z prodeje tak velký, že se do pěstování pustily i drogové kartely.

Jak být eco-friendly? Poradíme, jak na odpadky
life
Jak být eco-friendly? Poradíme, jak na odpadky
24. 7. 2017

Alena Malíková, provozovatelka ekologického bezobalového obchůdku v Příboře, se proto do svého krámku snaží dostat oblíbenou plodinu sofistikovanějším způsobem. "Snažíme se uspokojit i zákazníky, kteří mají zájem o exotické ovoce, moc se nám ale nechce podporovat celou tu masivní produkci potravin. Proto jsme se domluvili se známými, kteří každý rok jezdí na půl roku za teplem. Na starých, opuštěných statcích, nebo plantážích, o které se nikdo nestará, trhají plody a posílají je sem, aby si je zákazníci v sezóně mohli koupit. Není to nejekologičtější cesta, ale určitě je alespoň trochu lepší, než ta konzumní," vysvětluje. Radí taky, že když máte chuť na banány, je lepší v supermarketu sáhnout po těch s nálepkou bio. Máte tak jistotu, že když nic jiného, alespoň chráníte půdu.

Jak z toho ven?

Těžko říct, jestli někdy budeme mít všelék na tyhle ekologické katastrofy, znovu se totiž ukazuje, že problém je jen a pouze v lidech. Třeba se jedou vzbudíme, procitneme a všechno nám to dojde. Zatím je ale jisté jen to, že mainstreamová zemědělská cesta, ani pěšinka udržitelného zemědělství není tak docela bez chyby. Ale co není, může být a i tady záleží jen na nás. Jsme budoucí generace a je jen naše volba, kterou cestou se vydáme - jestli trošku křivolakou, kde má každý kousek jídla svůj příběh a každá slepička své jméno nebo tou ušlapanou, kde je všechno jenom o číslech. Nikdo kromě svědomí nás do ničeho nenutí, což možná může být ten hlavní problém. Každopádně nám držím palce, protože když zvládneme tuhle krizi, už nás nic nezastaví.

reklama

Mohlo by tě zajímat

Nejnovější