reklama
 
Jan Pichl - květen 2018

„Chatbot může být náš nový kamarád." S Honzou Pichlem o vývoji konverzačních botů na globální úrovni

Začínají na nás mluvit nejen auta, ale také domácí spotřebiče, samoobslužné prodejny, počítače. Kam až to může zajít? A děsí vás to, nebo vám to naopak přijde vzrušující a nemůžete se dočkat, až si s roboty – nebo chcete-li lépe řečeno s chatboty – začnete povídat? O tom, jak takoví boti fungují, jsme si povídali s Honzou Pichlem z výzkumného týmu umělé inteligence Alexa, který se svým chatbotem Alquistem boduje na globální úrovni.
reklama

Kolik povídek, knih a filmů bylo věnováno robotizaci světa. Technologický vývoj nebere konce a rozhodně nezpomaluje. Kam až to může zajít? "Myslím, že to nikdo z nás nedokáže předpovědět. To, co jsme si mysleli, že přijde za dvacet let, se stihlo za pět, s podobně rychlým vývojem není snadné odhadnout budoucnost. I když bychom rádi," usmívá se Honza Pichl, jeden z členů týmu ČVUT, který uspěl na mezinárodní soutěži The Alexa Prize od Amazonu.

V ní se prezentovaly studentské týmy z nejlepších světových univerzit. Česká parta kolem Honzy za sebou nechala zástupce z Princetonu nebo Carnegie Mellon. "Konkurence byla obrovská, ale ukázalo se, že náš chatbot je zkrátka chytrý," vysvětluje Pichl.

Proč Alquist?

"Jméno našeho chatbota jsme chtěli mít spojené s Českem, proto jsme se nechali inspirovat knihou Karla Čapka R.U.R., kde právě jméno Alquist nesla jedna z hlavních postav," vysvětluje Honza.

Čeští zástupci nakonec v soutěži obsadili druhé místo, za které získali od Amazonu finanční podporu na další vývoj chatbota v hodnotě přes dva miliony korun. "Díky tomu může náš výzkumný tým zůstat pohromadě, budeme mít veškeré výdaje hrazeny a nebudeme se muset poohlížet po jiné práci," má jasno nadějný český student. Denně se tak se svými spolužáky a kolegy schází nad vylepšováním umělé inteligence.

Chatbot může být náš nový kamarád

"Jedná se o počítačový program, který je určený k automatizované komunikaci s lidmi. Například pro vámi zmiňovanou soutěž jsme museli připravit našeho chatbota jménem Alquist na dvacetiminutový rozhovor s chytrým zařízením Amazon Echo. Do hodnocení dialogu byli zapojeni porotci i uživatelé. Byla to zajímavá zkouška," popisuje Honza průběh prestižní soutěže.

Jan Pichl

Jan Pichl je student doktorského studia na FEL ČVUT původem z Hradce Králové. K vývoji chatbotů se dostal ve studentském inkubátoru eClub Prague, kde nejprve pracoval v rámci své diplomové práce na systému, který je schopen odpovídat na faktické otázky v přirozeném jazyce. Nyní pokračuje se svým týmem v eClubu v rámci druhého ročníku Alexa Prize na zdokonalování konverzačního bota Alquist. Ve svém volném čase rád hraje na piano.

Pro jeho tým dopadla skvěle, druhé místo v silné konkurenci zajistilo české partě z ČVUT nejen finanční podporu, ale také celosvětovou prestiž. "Myslím, že se o nás mnohem více ví. Pomáhá nám to otevírat dveře tam, kam bychom se jen těžko dostávali. Navíc se můžeme naplno věnovat rozvoji umělé inteligence."

Chytrá krabička, jak by se na první dobrou dalo zařízení nazvat, s vámi dokáže dlouhé minuty hovořit o filmech, sportu nebo počasí. Může být naším novým kamarádem. "Zná všechny filmy, které jsou v mezinárodní filmové databázi, navíc neustále jejich obsah aktualizuje. Když člověk chce a nehází chatbotovi klacky pod nohy, dokáže se bavit na úrovni i mnohem déle. V budoucnu to bude pomáhat třeba i osamělým lidem," vysvětluje Pichl.

V čem vidí největší rezervy, ve kterých se dá inteligence robota zlepšovat? "Chceme více pracovat s tónem hlasu, jeho intonací a dobou reakce. To všechno by mělo pomoci zkvalitnit zážitek z rozhovoru." Pokud tedy člověk bude chtít, povídat si může s Alquistem skutečně dlouho. Je to také o trpělivosti. "Občas se chatbot dostane do úzkých, nerozumí tomu, co člověk řekl, nebo zkrátka danou věc nezná, pak se snaží dalšími otázkami rozhovor stočit tam, kam potřebuje, kde se orientuje," dodává Pichl.

Foto: Jindra Kodíček

Auta, ledničky, počítače, co bude dál?

Postupně na nás začínají mluvit i zdánlivě nepochopitelné věci, kartáčky na zuby, kávovary a další domácí spotřebiče. Je nějaká hranice, kde se to zastaví nebo s námi roboti jednou budou žít? "To se bavíme opravdu o pořádně daleké budoucnosti. Zatím jsme rádi, že roboti reagují a dokážou vhodně odpovědět, vyhovět nám. Jsme stále na cestě, která je pořádně dlouhá," uklidňuje Pichl.

A neděsí ho možnost robotizace světa, kolikrát už jsme četli, že nás roboti jednou budou ovládat. "V tomto směru jsem úplně klidný, vím, co tito chatboti a další přístroje umělé inteligence umějí. Jde to malými krůčky kupředu, ale takhle daleko se to v dohledné době nedostane," má jasno Pichl, který na jejich vývoji denně pracuje, a uklidňuje tak i ty největší snílky sci-fi.

The Alexa Prize

Tým studentů ČVUT (Long Hoang Nguyen, Jan Pichl, Martin Matulík, Jakub Konrád, Petr Marek a Ondra Hrách) pod vedením Jana Šedivého z CIIRC ČVUT se zúčastnil finále The Alexa Prize. V ní se soutěžilo o to, kdo dokáže vyvinout nejlepšího chatbota pracujícího s chytrým zařízením Amazon Echo. Český tým si z tohoto klání přivezl domů druhou cenu a finanční ocenění v podobě 100 000 dolarů.

Největší bariérou pro českého uživatele je zatím to, že všechny systémy počítají převážně s angličtinou. "Postupně se přidávají další jazyky, ale opět to nějakou dobu potrvá a těžko říct, kdy bude Amazon počítat s češtinou. Přece jen jsme opravdu malá cílová skupina," upřesňuje Pichl.

V nejbližších letech tak český zákazník na chatbota narazit může, ale česky se s ním nedorozumí. "Ale dočkáme se, chce to jen čas," uzavírá povzbudivě debatu na téma umělé inteligence. Nadějný tým studentů ČVUT pod patronací Jana Šedivého má budoucnost robotizace v Česku ve svých rukou. Máme se na co těšit.

reklama

Nejčtenější za měsíc

Nejnovější