reklama
 
JdemeŽrát, kachna, knedlík, zelí, bramborová polévka

Dnes jsou v kurzu vegani, já hodnotím jídlo po kalbě, říká youtuber JdemeŽrát

Na českém internetu se konečně objevil pořad o jídle, který potěší ty, kdo před hummusem a avokádovými toasty dávají přednost mastným žebírkům nebo guláši s pěti. Devětadvacetiletý youtuber si před třemi lety založil kanál s příznačným názvem JdemeŽrát, kde se s více než sto tisíci odběrateli dělí o dojmy z pokrmů připravených v cenově dostupných restauracích. Kromě pizzy či burgerů, které si z podniků nechává vozit domů, si občas posvítí i na instantní omáčky a hotovky nabízené v supermarketech. "Nechci u dětí podporovat obezitu, a tak jim vysvětluji, že pokud se chtějí stravovat jako já, musí pravidelně cvičit," říká mladý muž z Prahy, který jinak řídí distribuci v nadnárodní firmě.
reklama

(zdroj Aktuálně.cz) Prezentujete se jako největší food porn kanál na českém internetu. Co se vám vybaví, když se řekne food porn?

Asi pořádný masitý burger s roztaveným sýrem a s rajčátky.

To mi teda děláte chutě. Ve videích kanálu JdemeŽrát kromě jídla ukazujete jen své ruce, takže diváci nevidí, jak si pochutnáváte. Proč skrýváte svůj obličej?

Zpočátku jsem býval před kamerou v celé své kráse. Pak mi ale počet zhlédnutí narostl, takže se o mně restaurace dověděly a nastala situace, kdy jsem jídlo dostával v úplně jiné formě než běžný zákazník. Setkal jsem se například s podnikem, který mi k objednávce přidal účtenku s nápisem youtuber. Jejich burger měl vážit asi 400 gramů a já jsem dostal tak kilový. Při hodnocení se snažím být co nejvíc nestranný, takže kdyby restaurace věděly, že je posuzuji já, snažily by se o dost víc a celé by to najednou ztrácelo smysl. Ze stejného důvodu nejím přímo v restauraci, ale objednávku zadávám přes internet z anonymního účtu a nechávám si ji dovézt domů.

Laťku bizáru zatím nejvýše nastavila nádražka v Kojetíně, která blogerům naservírovala hotovku do létajícího talíře frisbee.
Aktuálně.cz
Největší bizár v nádražní restauraci bylo jídlo podávané na frisbee, říkají autoři blogu Vágus
13. 2. 2018

Jídla je teď plný Instagram, přibývá foodblogerů, kteří se Čechům snaží rozšířit obzory o cizokrajnější a zdravější kuchyni. Proč jste se rozhodl k této vlně přidat?

Všichni blogeři teď píšou o zdravém stravování nebo o veganství. Na normální jídlo, které si objednáte v pátek po kalbě, se skoro nikdo nezaměřuje. Čeští youtubeři se navíc gastronomii zatím celkem vyhýbají, přestože ve videu můžete snáze zachytit bezprostřední dojmy po ochutnání, kdežto u psaného blogu už je zaznamenáváte s odstupem.

Dnes jsou v kurzu veganské blogy s načančanými fotkami, které vypadají, jako by nad nimi autoři strávili tři hodiny, než zeleninku naaranžovali na porcelánový talíř a pak všechno naskládali na dřevěný stůl. Vypadá to ale uměle. Přiznávám, že si jídlo taky fotím, ale zabere mi to maximálně třicet vteřin. A kolem jedenácté v noci rád trápím sledující na Instagramu, kdy jim tam schválně vlepím obrázek nějakého lákavého jídla a oni mi pak píšou, proč jim tohle před spaním dělám.

Ambice změnit chutě Čechům, kteří ujíždějí na smaženém sýru, tedy nemáte?

Rozhodně nechci nikomu říkat, co by měl správně jíst. To si má každý rozhodnout sám. Na blogy a videa se díváte, abyste se pobavili nebo si našli nějaké informace. Vychovávat vás mají rodiče a škola. Proto chci jenom ukazovat, jestli podniky zákazníkům skutečně dávají to, co slibují. Testuji, kdo opravdu vaří poctivě a kdo se jen snaží za každou cenu vydělat a jídlo šidí.

U které recenze jste byl naposledy příjemně překvapený?

V Bohnicích jsem narazil na fakt dobrou pizzerii. Díval jsem se zrovna na video o nejlepší pizze na světě a dostal jsem na ni neskutečnou chuť. Doufal jsem, že mi přivezou něco aspoň trochu podobného, a opravdu mi udělali radost.

JdemeŽrát. Ukázka recenze bramborové polévky a kachny | Video: JdemeŽrát |  02:38

Když už jsme u té pizzy, vyřešme odvěký spor. Patří na pizzu ananas, nebo ne?

Musím uznat, že to spojení ananasu a sýra má něco do sebe. Dodá tomu šťávu. Takže za havajskou pizzu nikoho kamenovat nebudu. Teď jsem ale viděl pizzu se sušenými meruňkami a to už mi přijde na hraně.

A u které recenze jste se naposledy pořádně rozčílil?

Rozčiluji se celkem často. Epická tragédie byla třeba recenze na bagety z Teska. Supermarket je ve velkém propagoval, v televizi jely reklamy slibující úžasné čerstvé bagety, ale když jsem je vyzkoušel, zjistil jsem, že je v nich minimum masa a minimum omáčky a jsou šíleně suché. Taky mě naštvalo, že některé podniky mají na serveru Dáme jídlo několik profilů a na každém se tváří jako úplně jiná restaurace. Když si u nich jednou něco objednáte a přivezou vám nějakou hrůzu, podruhé už stejnou chybu udělat nechcete a jdete po jiné restauraci. Pak vám ale z jinak nazvané restaurace přivezou úplně to samé a to vás dost rozladí.

Slečna pokladní tweetuje o příhodách ze života prodavačky.
Aktuálně.cz
Česká pokladní baví svými tweety internet. Nejsme služky, které vám budou skákat kolem zadku, říká
25. 8. 2018

Stalo se vám někdy, že jste se při recenzi musel nutit, abyste jídlo vůbec ochutnal?

Jednou mi nejmenovaná česká restaurace přivezla rýži, která smrděla. Tehdy jsem si říkal, jestli má cenu jí vůbec zkoušet, ale nakonec jsem se do ní pustil. Chutnala stejně, jako voněla. Nejhorší, co se může stát, ale je, že strávíte dva dny na záchodě. Takže pokud v jídle není zakysaná smetana, ke které mám psychický odpor, jdu do recenze po hlavě.

Musíte kvůli recenzím nějak měnit svůj jídelníček, nebo byste jedl stejné věci, i kdybyste videa nenatáčel?

Poslední dobou pravidelně navštěvuji posilovnu, takže si musím při sestavování jídelníčku dávat pozor, aby ty hodiny, které jsem odcvičil, nepřišly nazmar. Když pak přijde recenze, při níž mám za večer spořádat čtyři burgery, což odpovídá pěti tisícům kilokalorií, tak radši ochutnám jen kousek a pak to pošlu dál.

Ve videích se objevuje i vaše žena Katka, která má na rozdíl od vás dost sportovní postavu a nevypadá, že by holdovala kalorickým bombám. Nesnaží se vás přivést na dietu?

Katka jí úplně stejný food porn jako já a asi vás překvapí, že vůbec necvičí. Patří k těm šťastným lidem, kteří mají od přírody rychlý metabolismus, a stačí jí dvakrát denně vyvenčit psa, aby vypadala tak krásně, jak vypadá. Trošku jí závidím, protože já naopak musím všechny kalorie, které sním, poctivě spálit. Když jí navrhnu, ať jde se mnou do posilovny, tak řekne jen "běž sám, já nepotřebuju" a na burgery mě láká ona.

Ve velké části recenzí posuzujete jídlo z řetězců rychlého občerstvení typu McDonald’s a KFC. Nezdá se vám, že nabízejí předražené jídlo, které si lidé kupují hlavně kvůli značce?

V Česku to určitě trochu platí. Z historie jsme byli zvyklí na lidové ceny českých hospod, ve kterých se i dnes dá najíst za lepší peníze než v McDonaldu. A pak k nám v 90. letech dorazily tyhle velké kapitalistické společnosti, jejichž ceník odpovídal standardům v zahraničí. V jiných zemích naopak fastfoody nejsou ani zdaleka tak drahé jako jiné podniky a mnohdy platí za největší šunty, kam chodí bezdomovci. Klasické restaurace v zahraničí totiž vaří z kvalitnějších surovin než u nás, a tak si za to nechávají i více platit.

V jednom videu jste se rozhořčil nad tím, že sendviče z fastfoodových řetězců ve skutečnosti nevypadají tak úchvatně jako na propagačních obrázcích. Opravdu jste čekal, že dostanete to, co jste viděl na fotce?

Vadí mi, když na burgeru na fotce čouhá karbanátek ze všech stran a pak dostanu odfláknutou verzi, ve které maso na první pohled ani nevidím. Fastfoody se hájí tím, že na obrázku musí všechno trčet, aby to zákazníci pořádně viděli, ale to jsou kecy. Záleží mi na tom, aby slibovaný poměr surovin seděl.

Co je naopak největší nešvar neřetězcových českých restaurací?

Vadí mi čeští podnikatelé, kteří se vůbec nestarají o kvalitu jídla a hrají jen na kvantitu. Kašlou na to, jestli se k nim zákazníci budou vracet, a zajímá je jen rychlý zisk. Je ale pravda, že téhle mentalitě jde naproti i hodně zákazníků, kteří mají ještě ze socíku zafixované, že zásadní je, aby jídla bylo hodně, a na jeho kvalitu už nehledí. Pro mě je ideální, když dostanu jídla hodně a k tomu ještě skvěle chutná. Spokojím se ale i s menší porcí, pokud to chuťově skutečně stojí za to. V restauraci byste si měli pochutnat, ne jen naplnit žaludek. K tomu vám stačí rohlík a deset deka vysočiny.

vegan, žena
Aktuálně.cz
Vlivná učitelka #nebudezticha, sbírá followery už ve školce
30. 8. 2018

Jak ale Čechy přesvědčit, aby si za dobré jídlo připlatili?

Dobře na to jdou některé dražší restaurace, které v obědových menu nabízejí stejně kvalitní jídla, jako mají v nabídce na objednávku, jen za méně peněz. Díky tomu si i člověk, který by jinak jedl v horším podniku, může zajít do toho lepšího a tam pochopí, v čem tkví ten rozdíl, a bude třeba příště ochotnější dát za jídlo víc peněz.

V posledních letech se v ulicích velkých měst rojí podniky, které lákají na výběrovou kávu z fair trade a minimalistický design. Co na ně říkáte?

Já tyhle hipsterské podniky moc nemusím, protože mi přijdou trochu pozérské. Spousta lidí do nich chodí jen proto, že jsou trendy. Kavárny s rozviklanými školními stoličkami působí pěkně na Instagramu, ale já potřebuji pohodlí a nechci se na židli neustále pohupovat. Nedávno jsem s Katkou cestoval do Moskvy, kde nějaký slavný zpěvák otevřel nablýskanou cukrárnu. Designově to tam vypadalo naprosto skvěle, všude křesílka v pastelových barvách, připadal jsem si jak v pohádce. Chuťově ale byly zákusky úplně o ničem.

Které jídlo jste zrovna nemusel ve školní jídelně?

Asi buchtičky se šodó. Ostatní děti je měly rády, ale mě nikdy nesedly. Ptal jsem se, kde mám maso. Jsem zarytý milovník masa a vegana ze mě nikdo neudělá.

Takže burgerem z červené řepy a fazolí by se vám kuchař nezavděčil?

Jídlo bez masa respektuji a rád ho ochutnám, ale vůbec třeba nerozumím veganským náhražkám burgerů a hot dogů, které na masu stojí a zároveň jsou symbolem toho zabíjení zvířat, proti němuž vegani bojují. Chápu lidi, kteří k veganské stravě přejdou ze zdravotních důvodů nebo chtějí chránit zvířata, ale spousta z nich jen hledá skupinu, se kterou by se identifikovali, a být veganem je teď hodně in.

Kdybyste měl zítra zemřít, které jídlo byste si nechal připravit na poslední večeři?

Pořádnou flákotu masa. Krásný středně propečený šťavnatý steak. Úplně se mi sbíhají sliny.

Podívejte se, proč Zdeněk Pohlreich končí s pořadem Ano, šéfe!

Stýskat se mi nebude, usoudil jsem, že než dělat Ano, šéfe horší, lepší to nedělat vůbec. Na podzim budu mít novou cooking show, říká Zdeněk Pohlreich | Video: Martin Veselovský |  28:44
reklama

Nejčtenější za měsíc

Nejnovější