globální oteplování

Globální oteplování neexistuje… a co když tu je?

Globální oteplování je jedním z nejžhavějších témat dneška. Neshodnou se na něm politici, osobnosti veřejného života a kolikrát ani členové jedné a té samé rodiny. Na jedné straně v tomto „konfliktu“ stojí přívrženci teorie, že klimatické změny jsou důsledkem lidské činnosti, na straně druhé jsou skeptici, kteří změny životního prostředí buď odmítají úplně, nebo je vnímají jako součást přirozeného vývoje planety. Ale kdo z nich má pravdu?

Ať už se na problematiku životního prostředí díváme jakkoli, zvyšování teploty Země je podloženo nespočtem vědeckých výzkumů, a že se to děje, potvrzuje vědecká obec napříč zaměřeními. Podle dat americké NASA např. od konce 19. století průměrná teplota planety Země stoupla o 1,1 stupňů Celsia. Mezi lety 1880 a 1980 zároveň stoupla koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře asi o 30 % a od roku 1980 stoupá ještě o dost rychleji.

Proč by nás to mělo zajímat?

Oxid uhličitý je skleníkový plyn, což znamená, že v atmosféře zadržuje teplo (a povrch Země je tak díky němu v podobné situaci jako rajčata ve skleníku vaší babičky). Tento jev je poměrně přirozený a žádoucí - teplota na zemském povrchu by totiž bez něj byla pod bodem mrazu. Jenomže! Příliš velké množství skleníkových plynů v atmosféře může vést k méně a méně propustné střeše daného skleníku, a tudíž i k přehřívání rajčat, tedy v tomto případě planety, což má logicky za následek klimatické změny.

odpadky
life
Po stopách myšlenky nulového odpadu
2. 4. 2018
2 minuty o životě bez obalu

A právě tady nastupuje druhá banda, která tvrdí, že v historii naší planety se podobné klimatické cykly už několikrát opakovaly, a momentální oteplování Země tak není ničím jiným než běžnou součástí jejího přirozeného vývoje. I NASA samotná potvrzuje, že za posledních 650 000 let došlo až k šesti vlnám klimatických výkyvů, které náhle ukončila poslední doba ledová před zhruba 7000 lety.

A první skupina se brání tím, že od konce 20. století se teplota na povrchu Země zvýšila mnohem rychleji, než jak naznačoval předchozí vývoj, a vinu za tento jev dávají především lidským aktivitám. Většina vědců se totiž dnes shoduje, že náhlý nárůst oxidu uhličitého v ovzduší způsobuje do velké míry spalování fosilních paliv a další lidské aktivity spojené s průmyslovou výrobou, vysokou zemědělskou produkcí, emisemi motorových vozidel nebo třeba odlesňováním velkých ploch. Kritici teorie globálního oteplování na druhou stranu argumentují tím, že CO2 je přirozenou složkou atmosféry a lidské aktivity na jeho míru v ovzduší nemají žádný vliv.

Foto: Shutterstock.com

Aspoň pro ty medvědy

Oteplování zemské atmosféry má za následek různé změny životního prostředí, které jsou v posledních letech velmi viditelné. Ať se to děje přirozeně, nebo nepřirozeně a ať se to děje kvůli člověku, nebo ne, děje se to. Ledovce tají, mořská hladina stoupá, a podle National Geographic vědci předpokládají, že do konce 21. století ještě stoupne o 18 až 59 centimetrů. Zároveň dochází k vysušování kontinentálních vodních zdrojů, a v důsledku toho i k vymírání některých živočišných druhů a rostlin. Jedním z nejvíce alarmujících případů je možnost úplného vymření ledních medvědů v důsledku tání ledovců, což potvrzují mimo jiné i biologové Martyn Obbard a Ian Stirling. A to asi nechce nikdo z nás, aby lední medvědi vymřeli, ne?

Tak ať už věříte, nebo nevěříte v globální oteplování a ať věříte, nebo nevěříte, že ho způsobuje člověk, chovat se k planetě ohleduplně, snažit se snižovat emise a neprodukovat zbytečný odpad rozhodně můžete. Aspoň kvůli těm medvědům.

Mohlo by tě zajímat

Nejnovější