reklama
 
hmyz, jídlo

Jídlo 2050. Co si dáte za pár let k obědu?

Lidstvo expanduje. V roce 2050 bude Zemi obývat více než devět miliard lidí. Kromě nutnosti zvýšení produkce jídla bude lidské plémě stále častěji pociťovat důsledky klimatické změny. A to i v české krajině. Co bude za pár let k obědu? Změní se jídelníček? A co na to věda a EU?
reklama

Masitá naděje pro etické vegetariány a obrovský investiční potenciál - to je takzvané buněčné zemědělství, které dnes dokáže produkovat nejen maso, ale i mléko a vejce. První umělý hambáč byl světu představen už v roce 2013 a následně se kolem masa z laboratoří roztočil start-upový boom začínající v Silicon Valley a končící nizozemskou firmou Mosa Meat. Ta by měla jít s laboratorním masem na trh už v roce 2021! Takže jak se takový šťavnatý laboratorní steak dělá? Vědci, alias zemědělci zítřka, nejprve odeberou vzorek svalu zvířete a nashromáždí dostatečný počet kmenových buněk. Buňky pak nechají rozmnožovat, až z nich vznikne poměrně uvěřitelná flákota v Petriho misce.

Zachraň jídlo
life
Na plýtvání jídlem máme podíl všichni, od výroby po domácnost, říkají Anna a Adam ze Zachraň jídlo
26. 3. 2018
3 minuty o záchraně jídla

Prozatím největší problém s uvedením masa z laborky na trh je jeho cena. První hambáč z laboratorní produkce totiž stál i s celým výzkumným vývojem více než sedm milionů korun. Za čtyři roky se ale díky zefektivnění výroby podařilo cenu srazit na pouhých 250 korun, ale i to je zatím pro klasického českého spotřebitele poměrně hodně. Laboratorní maso ale může kromě vyřešení etického problému s "vražděním" hospodářských zvířat a nedůstojnými podmínkami chovu výrazně přispět i ke snížení produkce CO2 - živočišné zemědělství dnes totiž produkuje asi 14,5 procenta množství oxidu uhličitého v atmosféře.

Hmyz alias minihospodářská zvířata…

Podle Organizace pro výživu a zemědělství OSN existuje až 1900 druhů jedlého hmyzu, tedy mini zvířat vhodných pro konzumaci. Zatímco v Evropě a západní civilizaci je pojídání hmyzu poněkud nekulturním, až odporným projevem, v jiných částech zeměkoule tomu tak není. Například v Africe, Asii i na Novém Zélandu má entomofagie (tak se pojídání hmyzu odborně říká) tisíciletou tradici. Nejoblíbenějšími pochoutkami jsou v globální statistice nejrůznější brouci, housenky, blanokřídlí nebo kobylky a cvrčci.

Foto: Shutterstock.com

O hmyzu se ale reálně uvažuje už i na úrovni Evropské unie, která k 1. lednu 2018 vydala nový seznam autorizovaných potravin v EU a hmyz společně s dalšími inovativními potravinami povolila (yes!). Hmyzí strava totiž může hrát zásadní roli v zachování potravinové bezpečnosti nejen Evropy, ale i celého světa. Třeba takoví cvrčci spotřebují šestkrát méně krmiva než krávy, čtyřikrát méně než ovce a dvakrát méně než prasata, přičemž v lidské stravě se podobná porce smažených cvrčků odrazí stejným množství bílkovin jako u kvalitního argentinského steaku. Mimo tuhle super výživovou schopnost za sebou cvrčci, potažmo hmyz obecně, nechávají i mnohem menší ekologickou stopu - vypouštějí méně CO2, méně čpavku a dají se chovat v podstatě kdekoli. Takže je libo grilovaného cvrčka nebo pečenou housenku z lokálního chovu?

Řasy, řasy a zase řasy!

I přesto, že jezení řas evokuje rybník zanesený sinicemi, dá se o řasách říci, že jsou nepostradatelnou složkou lidského jídelníčku. Obsahují totiž bohatý koktejl proteinů, aminokyselin, sacharidů, ale i mastných kyselin a vitaminů nutných ke splnění definice kvalitní potraviny. Řasy najdeme v ozdravných brčálových smoothies, v jídelních doplňcích s řasou Chlorella nebo v obyčejném suši.

Mimo jiné je "zelené řasové zlato" slibnou zemědělskou plodinou zítřka hlavně proto, že se dá pěstovat skoro kdekoli - oceán, libovolná vodní nádrž a při vhodné technologické aplikaci klidně i poušť. Mimo primární funkci zajištění pozemského jídla mají tyhle mega super rostliny i milion dalších využití - mohou sloužit jako biofiltry pro odstraňování znečišťujících látek z odpadních vod nebo jako indikátory kvality vody.

technologie v zemědělství
life
Chytré farmy a chytrá pole. High-tech zemědělství přichází
7. 11. 2018
3 minuty ze zemědělství

Nonstop čerstvost z vertikálních farem

V roce 2050 bude až 70 % lidstva žít ve městech. Kromě výškových staveb pro zajištění lidských pelíšků se začínají stavět tzv. vertikální farmy - ve zkratce paneláky s nonstop produkcí zeleniny i ovoce. Právě díky rozmístění farem směrem nahoru a jejich umístění do vnitřku budov, dokážou zemědělci doslova poručit slunečnímu svitu, větru i dešti. Jak? Regulují svítivost umělého světla, za pomoci senzorů kontrolují všechno od vlhkosti půdy až k optimální teplotě vzduchu, a navíc nepoužívají žádné pesticidy. Nemusejí, protože díky laboratorním podmínkám zde panuje čistota, pesticidy nemají co hubit, a produkty jsou tak 100% bio. Paradox, co?

Na rozdíl od tradičních outdoorových farem navíc dokážou být vertikální farmy produktivní celý rok a nejsou závislé na ročním období ani počasí. Podstatnou slabinou vertikálu tudíž zůstává "jen" závislost na elektrické energii, kterou lze ale dnes už jednoduše produkovat alternativními energetickými zdroji.

Praxe? Strategie FOOD 2030

Ačkoli můžeme být k Evropské unii skeptičtí v různých zemědělských rovinách (například kvůli konzervativnímu přístupu vůči GMO plodinám), pro zachování dostatku potravin se Evropská komise i Evropský parlament snaží hojně těžit z poznatků vědy a klást důraz na zemědělskou udržitelnost i zavádění technických inovací v rámci strategie FOOD 2030.

GMO
life
Bude úroda? Udržitelné zemědělství i GMO potraviny
27. 10. 2018
3 minuty ze zemědělství

Strategie identifikuje čtyři hlavní priority: 1. zajištění výživy Evropanů, tedy dostupnost kvalitních potravin, snížení výskytu chorob souvisejících s výživou a podporu inteligentních a environmentálně udržitelných potravinářských systémů, 2. boj se změnou klimatu, což obnáší budování inteligentní potravinové sítě, zachování přírodních zdrojů i biologické rozmanitosti ekosystémů, 3. cirkularitu a recyklovatelnost, pod čímž si můžete představit snížení environmentálních stop v zemědělství i potravinářském průmyslu a minimalizaci plýtvání jídlem a 4. podporu inovací, což je třeba posílení hi-tech zemědělství a investic v regionálních lokalitách od měst po venkov.

Takže, do jakých inovací se pustíme nejprve? Vertikální farmy? Hmyzí ranče, nebo nádrže s řasami?

reklama

Mohlo by tě zajímat

Nejnovější