Jenže stát v jejím zákulisí rozmetá během prvních pár dnů všechny vaše představy jako když se chytnou do lodního šroubu. Dodnes mám naistalované v telefonu appky všech světových zpravodajských služeb. Z Česka jen jedinou - Blesk. Nějakou záhadou se mu totiž podařilo vyšvihnout se z patosu plného celebrit na nejaktuálnější zpravodajský portál. Dneska ráno mě probudila zpráva: Karel Gott zemřel.
Zpravodajství z vás mimo jiné udělá cynika. Nejdřív mě tak místo lítosti polil pocit štěstí a pohody z toho, že už nesedím na židli online editora televize ("Pavlo, ty si chrápeš a Gotta už mají všichni! Takže fakt super! Já taky nemůžu za to, že si neumřel až v 11 dopoledne!") a pak jsem se začala bavit představami, co se tam teď asi děje. V TV mají totiž připravené nekrology všech známých osobností. A ty se musejí neustále aktualizovat.
"Ty vole, musíme na hned přemluvit toho Gotta! Jestli ho vodvezou před hlavníma zprávama, budeme zas v prd*li! Ale to Být stále mlád tam nechej. Je to takový… nápaditý! Jakože když seš mrtvej, nemůžeš bejt stále mlád, ale on o tom stejně zpívá."
U Gotta to televize a portály aktualizovaly zhruba každé dva měsíce. Vždycky se totiž objevil někdo, jemuž syn známé, jejíž známá dělá v nemocnici řekne, že její kolegyně z druhého oddělení prý přijímala Gotta na oddělení, kam ho přivezla sanitka. Když máte ten den službu ve zpravodajství, modlíte se, ať to není pravda, protože jedině v médiích je kolem mrtvol neustále tak nějak živo a vy se domů z práce jen tak nedostanete.
Jestlipak někdy zpěvák přemýšlel o tom, jak zapáleně televize řešily jeho úmrtí na rakovinu, leukémii nebo angínu, přičemž se mu z toho vždycky podařilo dostat. Až do teď. Na mysl mi vyvstala představa, jak by to zpěvák nyní s neskrývanou nadsázkou komentoval svým evergreenem: "Tentokrát jsem to ale opravdu nečekal!"
Tak už je to tady, pane Gotte, a já vám držím palce a doufám, že jako na slovo vzatý formát se budete inspirovat televizí a stejně jako ona vlastně nikdy nebudete mrtvý.
