reklama
 
odpadkový koš

Miliony v odpadcích. Proč každý rok končí tolik potravin v koši?

Každému dneska přijde naprosto normální zajít si do obchodu a naložit plný košík jídla. O tom, že kolikrát skoro polovinu vyhodíme, nikdo už moc nepřemýšlí. Bohužel tenhle naprosto neudržitelný model nefunguje jen v domácnostech, ale i v restauracích, kavárnách, bistrech a vlastně i v samotných supermarketech. Všechno je založeno na ohromném plýtvání a ekonomických ztrátách. Potravinové balíčky z aplikace Jídlov ale možná dokážou část našeho problému vyřešit. Zbytek je ale na společnosti.
reklama

Morální dilema

Skoro osm set milionů lidí jde každý večer spát hladových. To znamená, že každý devátý člověk na naší planetě strádá. Většinu z nich by zachránila ohromná spousta potravin, které západní svět nepovažuje za dost dobré. Ale hlad není tak vzdálený, jak by se na první pohled mohlo zdát. Například minulý rok navštívilo v Británii skoro milion lidí potravinovou banku, zatímco za velkou louží žije čtyřicet procent lidí v potravinovém přebytku. U nás je to sto tisíc návštěvníků, obezitou pak trpí zhruba 25 % žen a 22 % mužů.

Plýtvání jídlem je tak velký problém, že plocha potřebná pro vypěstování potravin, které nikdo nikdy nesní, je větší než Čína. Kvůli produkci je tahle oblast odlesněná a spoustu jejích obyvatel odsouzeno k vymření. Na vypěstování vyhozených potravin je ročně na světě zapotřebí 25 % procent vody. Navíc většina těchto potravin je vyhozená naprosto zbytečně, jen protože si lidé pletou pojmy jako "minimální trvanlivost" a "spotřebujte do". Ve Velké Británii je to podle české iniciativy Zachraň jídlo skoro 80 %. "Po skončení doby minimální trvanlivosti je zboží obvykle zcela v pořádku a nemusí se vyhazovat. Termín 'spotřebujte do' značí, že jídlo může být po datu zdravotně závadné. Jak je to se zmatením českých spotřebitelů, nevíme - podobný průzkum zatím nebyl proveden," uvádí na webu.

Zachraň jídlo
life
Na plýtvání jídlem máme podíl všichni, od výroby po domácnost, říkají Anna a Adam ze Zachraň jídlo
26. 3. 2018
3 minuty o záchraně jídla

Švýcarské řešení

Nabízí se otázka - co kdybychom zdražili jídlo? Lidé by si ho více vážili a méně ho končilo v koších. Tak přemýšleli i Švýcaři, když si před pár lety v referendu odhlasovali zdražení pečiva. Kvůli tomu si lidé za jídlo připlatí, ale na večeři místo deseti rohlíku, které stejně nesní, si koupí jen dva. Větší cena jídla by dost možná vyřešila i tzv. dvojí kvalitu jídla, kterou se spousta politiků ohání. Právě dnešní konzum tlačí cenu i úroveň jídla dolů. Ačkoliv právě kvůli tomuto spousta stran získalo své hlasy, s velkým úspěchem by se u nás tohle řešení nesetkalo. Jen málokdo si uvědomuje, že s kvalitou souvisí i cena…

Švýcarská cesta by v Česku tedy moc nefungovala, ale co kdybychom se porozhlédli trochu víc na sever? Matěj Káňa a jeho tým se vydali za poznáním do severských zemí a jejich model k nám na jaře přivezli v podobě mobilní aplikace Jídlov. "Když jsem zjistil, jak je číslo nezužitkovaných potravin vysoké, přišlo mi to naprosto absurdní. Projekt Jídlov vznikl po vzoru severských států, kde podobné druhy aplikací běžně fungují," říká Káňa.

ekonomika
life
Odpad? Ne, přece zdroj. O tom je cirkulární ekonomika
1. 7. 2019

České řešení, aneb za poklady!

Aplikace funguje na základě potravinových balíčků, které jsou předmětem "lovu", a skládají se z potravin, jež by jinak skončily v koši. Člověk si vybere podnik, který v balíčcích nabízí ten den neprodané jídlo, a vyzvedne si ho na určeném místě. Obsah a cena balíčku tak souvisí jen na prodejci. "Zákazník neví, co bude jeho obsahem, avšak zaměření podniku by mu mělo výrazně napovědět," dodává Káňa. Kromě dobrého pocitu ze záchrany jídla je plus také cena, která je výrazně nižší. Aplikace cílí hlavně na studenty a matky od rodin. Představuje pro ně možnost stravovat se kvalitně a za příznivou cenu. Obě skupiny totiž myslí ekonomicky (ať už chtějí nebo ne) a není jim jedno, co se stane s naší planetou.

"V současné době má již aplikace Jídlov síť partnerů ve Zlíně a v Praze, přičemž na spadnutí jsou dohody s podniky v Brně, Olomouci a Ostravě," uzavírá Káňa.

Co můžu udělat každý den?

Jestli vám není jedno, že ročně na jednoho člověka připadá skoro 90 kilo vyhozeného jídla, máte dvě možnosti. První je trochu nudnější - spočívá v plánování a je založená na jednoduchém principu. Ráno si trochu přivstanete, kouknete do ledničky a napíšete si, co přesně budete celý den jíst. V obchodě pak nevymýšlíte hlouposti a nakupujete jen to, co využijete. Jestli chcete být ještě efektivnější, můžete zamířit do bezobalového obchodu a místo deseti vajec koupit jen tři (nebo žádné). Druhá možnost je trochu barevnější - nikdy nevíte, co budete mít na večeři. Večer si zajdete do obchodu a nakoupíte věci, co mají sníženou cenu. Například obchodn řetězec Albert má kampaň Pomozte nám neplýtvat, nebo si objednáte balíček ze zmíněné aplikace Jídlov.

Každému vyhovuje trochu jiný styl a využít se dá úplně všechno, inspiraci najdete na každém kroku. Tak hurá do toho!

reklama

Mohlo by tě zajímat

Nejnovější