Lukáš Hána - krimyš

Myslete kriticky! Jak, to prozradí lektor kritického myšlení

Pojem kritické myšlení může představovat zcela abstraktní neuchopitelný pojem. Přesto je pro nás v každodenním životě účinným pomocníkem při rozhodování, která fakta, informace i mediální interpretace přijmeme. Z jakých zdrojů čerpat kvalitní informace? A jak začít trénovat kritické myšlení tak, aby se stalo automatizovaným pochodem? Na to jsme se zeptali Lukáše Hány, lektora kritického myšlení institutu GrowJOB, kterého můžete 26. 7. potkat na pražské konferenci krimyš.
kreativita, žena, přemýšlení
life
Jak na kreativní myšlení
8. 3. 2018
3 minuty kreativity

V čem je pro nás používání kritického myšlení prospěšné?

Představte si, že přijedete do neznámého města, kde se potřebujete dostat na místo ubytování. Pravděpodobně otevřete mapu a k ubikaci si cestu najdete. Jenže pokud si v Brně otevřete mapu Prahy, do cíle se vám s největší pravděpodobností dojít nepodaří. Podobně jako mapa reprezentuje město, měly by naše názory odpovídat světu. Problém ale je, že stejně jako můžete mít špatnou nebo zastaralou mapu, tak můžete mít i mylné názory. Pokud si budete v mapě kreslit vlastní cesty neodrážející skutečnou realitu, bude sice vypadat tak, jak chcete, ale v orientaci vám příliš nepomůže. Problém je také to, jak zjistit, kdy máme mapu špatně, k čemuž potřebujeme zpětnou vazbu a ta bývá mnohdy zkreslená.

Proč máme zkreslenou zpětnou vazbu?

Lidé totiž mohou díky štěstí uspět i se špatným rozhodnutím. Vezměte si příklad člověka, který se rozhodne přejít silnici, aniž by se rozhlédl. Hloupé jednání, ale přežil. Měl štěstí a zrovna nejelo auto. Nepřišla okamžitě negativní zpětná vazba, která by mu ukázala chybu v jeho jednání. Tento člověk si pak může vytvořit přesvědčení, že se nemusí rozhlížet. Dříve nebo později ho ale nějaké auto srazí. Takhle je to se všemi našimi názory, u nichž nám chybí okamžitá a spolehlivá zpětná vazba.

Jak tedy můžeme kritické myšlení efektivně trénovat?

Buďte zvědaví. Vyživujte v sobě chuť přijít na to, jak se věci doopravdy mají. Problém je v tom, že jsme poměrně líní a rychle přijmeme informaci hned na první dobrou, což může být chyba. Říká se například, že sloni mají jedinečnou schopnost vycítit svoji smrt a dojít na "sloní hřbitov", kde umírají hromadně. Milovníka slonů tahle teorie nadchne a okamžitě si ji vykládá jako další důkaz sloní inteligence. Pokud teorii ale zpochybníme a trochu zapátráme, zjistíme, že dalších vysvětlení tohoto úkazu je několik. Od pytláků, kteří tráví vodní zdroje, až po váznutí v bažinách, kam staří sloni chodí za snadnější potravou. To jsou jednoduchá vysvětlení, která jsou založená jen na věcech, o kterých víme, že existují a nemusíme vymýšlet nadpřirozené schopnosti, které jsou méně pravděpodobné. Jak říkal Carl Sagan: "Výjimečná tvrzení si žádají výjimečné důkazy." Zpochybňovat a dohledávat informace ale můžete jen pokud jste zvědaví, chcete zjistit jak věci fungují doopravdy a nespokojíte se s i třeba lákavější iluzí.

Medailonek Lukáš Hána

Lukáš studoval diplomacii a ekonomii na VŠE a koučink a management na École Superieur de Commerce de Rennes ve Francii. Je jedním z konzultantů institutu GrowJOB a zároveň členem týmu, který stojí za knihou Konec prokrastinace. Sám je také zakladatelem projektu www.krimys.cz zaměřeném na rozvoj kritického myšlení a aplikaci racionality do vedení organizací.

Řídí se mottem "Na prvním místě je potřeba neklamat sami sebe. A jsme to právě my, koho je nejjednodušší oklamat." Richard P. Feynmand

Kromě lenosti, jakých chyb se ještě dopouštíme?

Rozhodně nezájem. Lidé kritické myšlení mají, ale nepoužívají ho. Jakmile si všimnu, že něčemu chci věřit, rozezní se signál, že bych se měl mít na pozoru. To, jestli věřit chci nebo ne, neříká nic o pravdivosti tvrzení, ale může mě to oklamat. Většinou je taky ověřování informací, otevřenost vůči cizím názorům a celkově mírně skeptický pohled něco, co lidé sice považují za očividné a samozřejmé, ale ve skutečnosti to nepraktikují. To je hlavní rozdíl mezi tím znát cestu a jít po ní. Když je totiž čas použít kritické myšlení, připletou se do rozhodování emoce, předsudky a najednou se nám ta správná, leč abstraktní, cesta zamlží.

Co můžeme udělat pro to, abychom po té cestě opravdu šli?

Jako šance se nabízí udělat z něčeho tak namáhavého a náročného, jako je kritické myšlení, automatický návyk skrze trénink. Jako když se učíte řídit. Nejdřív je spousta faktorů, které vám řízení komplikují, po čase si ale vše zautomatizujete. Je fajn začít s něčím snadným, co nás baví a co se nás přímo týká. My jsme nedávno s kamarády řešili, jestli se při popíjení piva brčkem opijete rychleji. A co teprve třeba ráno ten vyprošťovák? Pomůže na kocovinu? Na podobných věcech si můžeme kritické myšlení trénovat a vytvořit si návyk nespokojit se s domněnkami a názory, ale zpochybňovat a hledat, jak je to doopravdy.

Zvol si info - Miloš Gregor
life
Miloš Gregor: Fake news snadno uvěří i vzdělaný člověk, je třeba stále zvyšovat mediální gramotnost
30. 4. 2018
3 minuty o fake news

A kde konkrétně získáme kvalitní informace? Jaké jsou nejlepší zdroje?

Vědecké studie. Ty jsou založeny na vědecké metodě, která nám pomáhá vyhnout se různým chybám v pozorování. Najdete je jednoduše přes Google Scholar a do spousty z nich se dostanete bezplatně. Pozor jen na to, že jedna vlaštovka jaro nedělá. Ani vědci nejsou neomylní a není od věci brát i jejich poznatky s rezervou a počkat si na další, kteří jejich objevy potvrdí nebo vyvrátí. Proto je dobré sledovat tzv. meta-analýzy, které shrnují poznatky mnoha studií. Tady bych doporučil třeba Cochrane Library, která obsahuje mnoho meta-analýz v oblasti zdravotnictví. Klidně ale začněte na Wikipedii, která pomůže se v tématu zorientovat a je to fajn rozcestník. Do zdrojů k akademickým pracím ji ale raději neuvádějte. 

Můžeme díky kritickému myšlení změnit názor, nebo ke změně názoru přimět někoho jiného?

Každý jsme asi někdy změnili názor na základě racionálních důvodů, nebo si to aspoň myslíme. K tomu, abyste ale změnili názor někoho jiného, jsou mnohem účinnější techniky. Nemá vůbec cenu posílat jakékoli studie, tím se lidé jen utvrdí ve vlastním názoru a vaše zdroje zpochybní, například studie byla podplacená nebo se nedá vztáhnout na náš případ, který je výjimečný. Mnohem efektivnější je se lidí ptát, jak k názoru přišli a jaké mají s tématem zkušenosti. Často si uvědomí svou chybu sami. Základem je předpoklad, že neexistuje nic, co byste mohli říct, aby změnili názor. Potom nebudete přesvědčovat, ale více se ptát a naslouchat. Této metodě se říká Deep Canvassing a poměrně efektivní je také při vyostřených konverzacích na sociálních sítích.

Pokud bychom se chtěli o kritickém myšlení dozvědět více, jaké publikace byste doporučil?

Nejvhodnější jsou Superprognózy: Umění a věda předpovídání budoucnosti od Philipa Tetlocka, Klasika je Myšlení, rychlé a pomalé od Daniela Kahnemana. Strhující je potom kniha Harry Potter and Methods of Rationality od Eliezer Yudkowski, což je Harry Potter jak ho známé, pouze vše analyzuje pohledem kritického myšlení. Geniální. Navíc zdarma dostupný na hpmor.com nebo jako podcast.

Mohlo by tě zajímat

Nejnovější