#reportáž: Tři dny mimo všední realitu aneb festival, který je fakt na p(P)ohodu - Studenta.cz
reklama
 
Festival Pohoda Prohlédnout grafiku

#reportáž: Tři dny mimo všední realitu aneb festival, který je fakt na p(P)ohodu

Sedím doma na gauči a koukám na světle modrou festivalovou pásku na mojí pravé ruce s nápisem Pohoda Festival 2018. Od konce festivalu už uběhl den, noc a další den a já ji stále nesundala. Jako bych věřila, že když si pásku nechám na ruce, dobrá nálada a energie, kterou jsem načerpala za tři dny slunce, grilovaných oštiepků a skvělé hudby se mnou zůstane dál. A víte co? Ono to funguje.
reklama

Festival pro každého

Na Pohodě jsem letos byla podruhé a ani tentokrát mě nepřestalo fascinovat, kolika různými způsoby si člověk tuhle třídenní slavnost může užít. Jako jeden z mála festivalů dokáže spojit rodiny s dětmi, pohodáře středního věku i mládež tancující až do rána, aniž by se navzájem rušili nebo by někdo z nich neměl co dělat.

Než se tak člověk ráno (čti nejdříve kolem poledne) dostane ze stanového městečka na kávičku a první koncert zakroužkovaný v programu, potká koutek plný hráčů stolních her, partu jogínů zdravících slunce ve food zóně, frontu dětí natěšených na ruské kolo nebo roztančenou skupinku poskakující v rytmu swingu na tanečním workshopu. Zatímco jedna strana Pohody ještě spí nebo se ztěžka belhá ze stanu, ta druhá už si plnou parou užívá pestrý program, který festival nabízí. Z uměle vytvořeného areálu na trenčínském letišti se stává živoucí organismus, který si následující tři dny bude žít vlastním životem mimo všední realitu.

Dávka oldschoolu, ženská grácie i zpívání v dešti

Hned první večer je zahájen melodiemi let minulých. Atmosféru pozvolna zahřívá Ziggy Marley, jehož výstup není nezapomenutelný, ale zároveň naladí publikum na správně pohodovou vlnu. Vrcholem čtvrtečního večera se ale bez pochyb stává duo The Chemical Brothers, které ve většině z nás probouzí nostalgii známými hitovkami z dětství a skvěle je doplňuje dechberoucími projekcemi. Tohle vystoupení nás přesvědčilo, že stále platí rčení old is cool!

Páteční den, večer i noc se nesly ve jménu ženského půvabu. Ať už to bylo dívčí seskupení Lucidvox a jeho indie rychta s nádechem ruského folkloru, The Knower a jejich energická zpěvačka, nadpozemská Aurora anebo oslnivá St. Vincent se svojí esteticky i hudebně bezchybnou show. Nemluvě o jejím správně provokativním outfitu. O skvělé zakončený pátek se postarala techno královna Helena Hauff, jejíž set bavil i ty, kteří techno běžně moc nemusí. I přestože Pohodě páteční počasí příliš nepřálo, král jazzového popu Jamie Cullum ho zachránil svým Singin‘ in the rain.

Sobota s sebou přinesla několik překvapení. Jedním z nich byla šesnáctičlenná dívčí rapová skupina Reykjavík dætur (Dcery Rejkjavíku) z Islandu, na kterou jsme zkrátka nemohli než zírat s otevřenou pusou. I přestože většina jejich textů je v islandštině, tolik ženského náboje na pódiu jsem už dlouho nezažila. Večer pak hladce zakončila LP se svými dokonalými, místy až vlezlými vokály a elegantní elektronika v podání GusGus.

Přestože rána na rozpáleném letišti po protančených nocích bývají náročná, i z letošní Pohody si odnáším dobrou náladu a chuť do života minimálně na další týden. Pohoda je víc než jen hudební festival, je to místo, kde se z každého stane na pár dní sluníčkář, a proto se už teď těším na příští ročník.

Podívejte se do galerie v úvodu, jak to na Pohodě vypadalo ;).

reklama

Nejčtenější za měsíc

Nejnovější