Germia - cosplay

Cosplayerka Germia: Inklinuji k temné straně síly

Hobby jako každé jiné. Jen vyžaduje spoustu času, úsilí a peněz. A většinou se také samo nezaplatí. Vypadá ale zatraceně dobře a budí v nás laicích, kteří považujeme přišití odpadlého knoflíku od kabátu za vrchol svého kutilství, neskonalý obdiv. Takový je cosplay, neboli vžívání se do vybraných postav z filmů, seriálů, her nebo knih. Záměrně používáme termín „vžívání“, cosplay totiž není zdaleka jen o kostýmu. O tom, co představuje pro ty, kteří ho milují, jsme si povídali s Madlenkou Moozovou, kterou gamerská a cosplayová scéna lépe zná pod přezdívkou Germia.

Co pro tebe bylo dřív - hry, nebo cosplay?

Dřív pro mě bylo určitě hraní. Už jako malá jsem s bratrem hrála na počítači hry, co jsou dnes klasiky - Hexen, Doom, Wolf3D nebo Prince of Persia - a jelikož jsme měli jen jeden počítač, museli jsme se o klávesnici dělit, takže on ve hře chodil a já střílela. Na rozdíl od něj jsem u her zůstala i v dalších letech a propracovala se až ke střílečkám typu Call of Duty nebo CS:GO. S těmi jsem se pak dostala do nejúspěšnějšího herního týmu na CZ/SK scéně (eSuba) a vyšplhala se až na pozici kapitánky, kterou jsem před nedávnem přenechala mladším a talentovanějším. ;)

Právě působení v tomhle týmu mě dostalo na akce, kde jsem se s fenoménem cosplay seznámila, a protože mám kreativního ducha, tak jsem po tvorbě kostýmů hned zatoužila. Původně to byl pouze nápad na propagaci týmu, který ale později přerostl až v mou nynější vášeň.

Vzpomínáš si, co byl tvůj první kostým?

Vyrobila jsem kostým Vayne z League of Legends. Na akci Pragoffest 2015 pak překvapivě sklidil celkem dobré ohlasy a to mě postrčilo k tomu, abych si založila veřejný profil na sociálních sítích, a tak vlastně rozjela ten kolotoč, ve kterém jsem dodnes.

Pharah, foto: Milos Mlady Photography
Pharah, foto: Milos Mlady Photography Foto: archiv Madlenky Moozové

Zatímco hry jsou pořád spíš mužská parketa, v cosplayi vídáme víc ženy. Napadá tě proč?

Cosplayerek bylo vždy více a vždy jich asi i více bude, protože je to přece jen hodně o šití, make-upu a práci s vlasy, a to nikdy mnoho mužů nelákalo. Pokud už vidíme muže-cosplayera, je velká pravděpodobnost, že ho víc baví to mužské "kutění" a vyrábí spíš brnění, zbraně nebo fušuje do technologického rozvoje kostýmů. Nedá se to ale takhle jednoduše škatulkovat.

Řekla bys, že se tu obecně k ženám přistupuje jinak než k mužům?

Nerada bych se někoho dotkla. Budu-li tvrdit, že tomu tak není, budu politicky korektní, ale nebude to pravda. Pojďme se tedy bavit upřímně: U her a cosplaye nejde vždycky čistě o schopnosti a dovednosti člověka. Jde tam i o kult osobnosti, o to, jak člověk vystupuje, vypadá a někdy také o to, co vše si může finančně dovolit. I cosplay a hry rodí své hvězdy a ne všichni mezi ně patří proto, že by byli zrovna těmi nejschopnějšími. V cosplayi lze totiž například zvolit i cestu sexualizace sebe sama a s tím spojenou tvorbu odhalenějších kostýmů. Je to časté zejména u žen, ale i mnoho mužů se svým tělem takto pracuje. U her pak lze zvolit cestu streamování vlastního hraní, kde můžete pro lidi dělat i třeba kontroverzní show, která vás dokáže proslavit. A kdokoli tuto cestu zvolí, znesnadňuje často cestu těm, kteří schopní jsou, jen třeba nedělají tolik té kontroverze.

V obou těchto odvětvích také existuje mnoho forem diskriminace pohlaví. Ať už jde o pozitivní diskriminaci, kdy je třeba muži-cosplayerovi dána přednost jako hostu na akci proto, aby tam nebyly pouze ženy, anebo je do herního týmu přijata žena, aby v týmu nebyli jen muži a tým se tak oproti konkurenci ozvláštnil. Anebo o diskriminaci negativní, kdy může být žena diskriminována, že je v týmu jen pro své pohlaví, i když je vlastně stejně schopná nebo schopnější než její mužští spoluhráči, případně je muž diskriminován, že je v porotě pouze pro své pohlaví, i když je například stejně schopný nebo schopnější než ostatní porotkyně. Je to velmi obsáhlé a těžké téma.

Madlenka Moozová

Pochází z Ústí nad Labem, vystudovala učitelství a v civilním životě pracuje pro Asociaci školních sportovních klubů, která se zabývá organizací sportovních akcí pro školou povinné. Kromě toho je to náruživá gamerka a ve světě cosplaye ji znají pod nickem Germia. Loni zvítězila v prestižní evropské soutěži EuroCosplay a na Facebooku ji sleduje přes 60 tisíc fanoušků. Na Instagramu ji najdete na @datgermia.

Pojďme ale k tobě a tvým zkušenostem s cosplayem. Podle čeho si vybíráš postavy, které chceš tvořit?

Proces vybírání postavy je velmi složitý. Obsahuje například zvážení podobnosti postavy se mnou (fyzické i psychické), technik, které budu muset na výrobu kostýmu uplatnit nebo se naučit, materiál, který budu muset sehnat, odhalenost/zahalenost kostýmu (člověk by si měl být vědom silných a slabých stránek svého těla), mých sympatií s postavou, náročnosti provedení kostýmu a případně i jeho popularitu nebo možné uplatnění (tedy co právě letí). A ano, právě výroba kostýmů je to, co mě na tom celém procesu baví nejvíc.

Obecně mě postava musí ze všeho nejdřív něčím zaujmout a představovat pro mě nějakou výzvu. V poslední době jsem třeba pracovala i na kostýmech, které jsem si přála ztvárnit už jako malá holka - patří sem Anna Valerious z Van Helsinga, Xena princezna bojovnice nebo třeba Morticia Addams.

Čím tě postava dokáže zaujmout?

Všechny postavy, které ztvárňuji, jsou většinou silné ženské charaktery. Často inklinují buď náturou, nebo vzhledem spíše k "temné straně síly" (DarthMirage - Star Wars), ale mám také ráda postavy, které jsou férové nebo ochranitelské (Anubis Pharah, Haven Paladin).

"Zlé" postavy a padouši mi přijdou velmi vzrušující, ale vždy se jedná o někoho, kdo je vnitřně zásadový, chytrý a má svůj cíl. Ochránci pak často vypadají hrozivě, ale mají dobré úmysly. Výborně se dá má volba postav popsat dvěma, které jsem ztvárnila - Xena byla v minulosti obávaná válečnice, byla padouch a pak prohlédla a působila jako ochránce nevinných; Auriel ze hry Heroes of the Storm je archanděl naděje, jejím hlavním úkolem je pomáhat ostatním spoluhráčům, ale pomáhá jim na úkor nepřátel, z nichž vysává při každém úderu energii. Je tedy obávaná a ochranitelská zároveň.

Paladin, foto: Milos Mlady Photography
Paladin, foto: Milos Mlady Photography Foto: archiv Madlenky Moozové

Kde ses naučila takto rozličné metody výroby? Na jeden kostým to kolikrát zahrnuje práci s kůží, kovem, plastem, látkami a podobně.

Já osobně ráda pracuji na brnění a maluji, ale nebojím se vlastně žádné z dostupných technik. Nyní jsem se pustila i do 3D tisku a baví mě to. Myslím, že moje tvorba je obecně rozmanitá a snaží se zaujmout náročností a provedením. A jak jsem se vše naučila? Většinou díky internetovým návodům a metodou pokus-omyl. ;)

Kolik času ti zabere příprava jednoho cosplaye? A kolik to stojí?

Každý kostým vyžaduje rozdílné přípravy i rozdílné množství peněz. Obecně si člověk musí rozmyslet, jaký materiál bude nejvhodnější (cena/kvalita/vlastnosti/vzhled), jaké nástroje budou potřeba a jak velké množství kreativity a trpělivosti (některé materiály člověk shání i několik měsíců nebo let) je k výrobě kostýmu nutné už v této přípravné fázi.

Jak to financuješ?

Primárně chodím do práce. Tohle je můj koníček - jako si jiní mohou zaplatit raketu, míčky a pronájem haly na hraní squashe, tak já investuji do kostýmů. Protože jsou ale výdaje opravdu vysoké a jejich návratnost je minimální, využívám také podpory svých fanoušků například pomocí finančních darů na stránce Patreon, která umělce a tvůrce podporuje. S rostoucí slávou cosplayera je také možné přivydělat si, když je člověk zván jako host nebo porotce na akce typu Comic Con, anebo když prodává své fotografie s podpisem.

Takže se dá cosplayem i něco málo vydělat?

Pokud je člověk dostatečně slavný, tak ano, i když ne moc. Kromě toho, co jsem zmiňovala, jsou dalšími možnostmi třeba soutěže, ale kostým, který má potenciál vyhrát, většinou stejně v nákladech převýší finanční odměnu za výhru ve většině soutěží a vícekrát ho pak už většinou nelze pro soutěžní účely použít. Navíc se na mnoho finančně zajímavých soutěží musí cestovat. Z případné výhry se tak většinou zaplatí jen cesta, ubytování, strava a oprava nebo amortizace kostýmu. Řekla bych, že odměny nestačí ani na částečné pokrytí výroby. Poslední možností, jak si vydělat, je třeba výrobou kostýmů na zakázku, anebo právě využitím webu Patreon.

Auriel, foto: A&B Photography
Auriel, foto: A&B Photography Foto: archiv Madlenky Moozové

Zastavíme-li se u soutěží, ty jsi loni v Londýně vyhrála EuroCosplay. Jak prestižní je tato soutěž v českém a mezinárodním kontextu?

V českém kontextu se jedná o nejprestižněji vnímanou soutěž vůbec. Postup na EuroCosplay má u nás dlouholetou tradici a uspět bylo vždy velice obtížné. Dosud platilo, že postupující na EC bývá ten nejlepší cosplayer v Česku za ten daný rok (mistr ČR) a na vítězství v EuroCosplayi pak bývá nahlíženo jako na vítězství v mistrovství Evropy. Mezinárodně se jedná o jednu z těch prestižnějších cosplay soutěží, nějaká oficiální klasifikace prestiže cosplay soutěží však bohužel zatím neexistuje.

Jak taková cosplay soutěž vypadá? Co se hodnotí?

Každá soutěž má rozdílné specifikace, ale většinou se hodnotí množství využitých technik, zpracování kostýmu a jeho náročnost, podobnost s originálem a roleplay neboli cosplay-představení - tedy jak se dokáže soutěžící vžít do postavy herecky a jak dokáže na pódiu ztvárnit krátkou scénku.

Demon Hunter, foto: Andrey Spiridonov
Demon Hunter, foto: Andrey Spiridonov Foto: archiv Madlenky Moozové

Plánuješ další soutěže? Máš nějakou nejvyšší metu?

Nejvyšší metou pro mě byla od začátku mé kostýmové tvorby právě účast na EuroCosplayi a umístění do desátého místa, protože se Česká republika nikdy výše neumístila. Teď už je tahle meta překonána a já si stanovuji cíle nové - chtěla bych svůj potenciál otestovat na největší herní akci v Evropě (Gamescom), ze které se postupuje do soutěže v zámoří (Blizzcon).

Jaká je česká cosplayová komunita? Panuje tam rivalita, nebo si spíš navzájem pomáháte?

Myslím, že se názory na českou cosplay scénu mohou hodně lišit. Je to ale asi jako v jakékoli jiné komunitě nebo sportu. Jednou má člověk pocit, že jsou lidé v komunitě velmi zlí a rivalita je velká a tím, že v cosplayi člověk prezentuje sebe i svůj vlastní vzhled, dokáže být společnost občas dost krutá. Na druhou stranu je to komunita malá a dokáže se semknout, pokud k tomu má důvod. Po mé výhře v Eurocosplayi jsem třeba měla pocit, že se lidé na chvíli úplně změnili.

Headhunter Caitlyn, foto: A.Z.Production Cosplay Photo
Headhunter Caitlyn, foto: A.Z.Production Cosplay Photo Foto: archiv Madlenky Moozové

Co tobě konkrétně cosplay dává?

Je to koníček jako každý jiný, je to ale i určitá možnost ukázat, co dokážete. Je to také trochu sport. Má to ze všeho něco a mnoho lidí si v tom dokáže najít to své - někdo rád vyrábí, někdo rád šije, někdo se rád setkává s lidmi, někdo je rád slavný, někdo má rád pozornost…

Co je na tom celém nejnáročnější?

To je těžké říct, protože pro každého může být náročné něco jiného. Pro někoho to může být sehnat na kostým peníze, pro druhého kostým vyrobit, pro třetího kostým nosit, pro čtvrtého slyšet názory ostatních. Někdy chybí sebevědomí, někdy trpělivost, někdy peníze, ale člověk musí najít svou rovnováhu a se svými problémy bojovat.

Kdybych se teď rozhodla s cosplayem začít, co bys mi do začátku poradila?

To je asi jeden z těch nejzáludnějších dotazů. Sama jsem do cosplaye šla bez přípravy - pokud je člověk dost zvídavý a umí používat Google a YouTube, nepotřebuje rady ostatních a všechno zvládne sám. A pokud se opravdu dostane do problémů, je na Facebooku Cosplay poradna. Asi by to ale ze začátku chtělo hlavně počítat s tím, že bude doma nepořádek. Cosplay vyžaduje hodně místa, nástrojů, peněz, materiálu a času. Ale pokud vás to baví, stojí to za to.

Mohlo by tě zajímat

Nejnovější