Pavel Kysilka

Kdo ví, co bude za pár let. Spoléhat se jen na dobře placenou práci je riskantní, říká Pavel Kysilka

Byl u zrodu české koruny, pomáhal ekonomikám v postsovětských zemích, stál v čele České národní banky i České spořitelny. Dnes Pavel Kysilka stále častěji hovoří o kryptoměnách, blockchainu a technologické budoucnosti náš všech. Budeme platit Bitcoinem? Nahradí nás roboti? A můžeme do budoucna vůbec s něčím počítat?

Vzpomenete si na své první vydělané peníze?

V šesté třídě, když jsem strýci umyl auto. Další jsem vydělával různě po brigádách v létě mezi 8. a 9. třídou. Kvůli tomu jsem se musel uměle postaršit, aby mě vůbec vzali.

Vedli vás rodiče ke spořivosti?

Prasátko na drobné jsem doma měl, to je pravda, spořivost byla v naší rodině zakotvená asi jako všude v Česku. Odkládání rezerv mám po rodičích. To mi ale občas nebránilo v tom, abych si za vydělané peníze koupil hudbu a občas vyjel na výlet.

Co pro vás vůbec znamenají peníze?

Jeden můj kamarád říkal, že peníze nejsou všechno. Na světě je spousta krásnějších věcí, jen na ně mít.

To se vám, jako bývalému bankéři, muselo dobře poslouchat.

Jasně, vezměte si, jak jsou peníze skvělý vynález. Už od pravěku lidem usnadňují život a směnu mezi nimi, kdy jeden něco umí vyrobit a druhý to spotřebovává.

Abyste mohl porozumět dnešnímu vývoji financí, musíte znát jejich historii. Dokázal byste o ní vyprávět?

Je pravda, že je to pro mě důležité téma. Člověk díky ní vidí, jak se finanční svět vyvíjel. Začalo to u mušlí, pláten, šátků, skleněných korálků a pokračovalo přes stříbro, mince, papírové bankovky až po dnešní nový svět s definovanými 0 a 1 v různých systémech.

Jsou kryptoměny už natolik rozšířené, že o nich můžeme mluvit s bankéřem?

Není jiná možnost, vždyť už jich je přes tisíc, to je úžasný počet. Navíc nemluvíme jen o bitcoinech, pro budoucnost financí nás musí zajímat i jiné daleko modernější a progresivnější kryptoměny.

Ty se směňují na stále populárnějším blockchainu, nastává podle vás jeho doba?

Dívám se na to jako na technologii budoucnosti, to bych dříve neřekl. Za pět let bude běžné, že na něm bude každý z nás něco kupovat. Zmasoví to a stane se to běžným nástrojem, na kterém proběhnou třeba i první elektronické volby.

Jak jsou tomu nakloněny banky?

Nemohou to brzdit, protože to běží mimo ně, to je důležitý prvek. I proto se na to dívají s ohromnou zvědavostí. Některé to dokonce aktivně zkoušejí, stejně jako některé země. Například estonská vláda vyhlásila založení vlastní kryptoměny. Podobně přemýšlejí ve Švédsku. Jsou sice tací, kteří se to snaží stále ignorovat, ale ti prozíravější to raději zapojují do svých služeb.

Co se musí stát, aby systémy a kryptoměny zmasověly, je to primárně o důvěře?

Ano, na začátku je vždy důvěra, za ní stojí technologie, jejíž parametry jsou takové, že tu důvěru snadno získávají. Blockchain zatím nemá slabiny, konalo se na něm například hlasování do rockové síně slávy.

Foto: Studenta

Slabiny se ale objeví.

Vždycky se objeví, bez nich to nejde. Každá, i ta nejdokonalejší technologie, je napadnutelná.

Zaváděl jste měnu v Česku i v bývalých republikách Sovětského svazu, je tam hodně odlišný vztah k penězům?

Stejně rozdílný, jak dramaticky rozdílná je povaha těch národů. Do některých se technologie teprve dostávají, trvá to nějakou dobu, jako to trvalo u nás. Dodnes si vzpomínám, když jsme v Česku zaváděli první bankomaty, nebyla to legrace.

Je velký rozdíl právě v tom, kolik peněz si lidé drží v hotovosti a kde mají důvěru v technologie a instituce a hotovost tolik nevlastní?

S tím souhlasím a můžu uvést konkrétní případ. Zatímco Česko je tradiční středoevropská země, kde u sebe máme asi 15 % v hotovosti, v takovém Švédsku je téměř vše řešeno bezhotovostně. Důvod je prostý, obyvatelstvo je tam tak rozlehlé a mezi vesnicemi a městy jsou takové vzdálenosti, že není šance mít všude bankomaty a banky.

Ale také to musí být opět o té důvěře.

Jasně, důvěra ve stát a v systém je tam veliká, lidé nepotřebují mít nabitou peněženku, věří nulám a jedničkám na svém účtu.

Bude se měnit vztah lidí k penězům?

Už nyní je patrné, že jedna z cest bude blockchain. Až čas ovšem ukáže, zda to bude převažující, nebo jen doplňková cesta. Musíme si totiž uvědomit, že vše je závislé na elektřině. Jak ta selže, vypnou se bankomaty, nebudou fungovat počítače, digitální svět se zhroutí, stejně jako jeho systémy. 

Pavel Kysilka

Český ekonom, který byl v letech 1992 až 1999 členem bankovní rady a viceguvernérem Státní banky československé a později České národní banky. V této pozici vedl přípravu a realizaci zavedení české koruny a měnovou odluku od Slovenska. Následně od prosince 1997 do července 1998 byl pověřen zastupováním guvernéra České národní banky v plném rozsahu. V letech 2011 až 2015 byl generálním ředitelem České spořitelny.

V 90. letech 20. století také působil jako expert Mezinárodního měnového fondu, kde se podílel na zavedení národních měn v řadě východoevropských a středoasijských zemí (např. v Turkmenistánu, Uzbekistánu či Gruzii). Dnes se velmi zajímá o moderní technologie spjaté nejen s měnou.

Je pořád dobré mít zadní vrátka?

Každá, i ta nejmodernějších technologie, může selhat, je napadnutelná. Když má člověk bankovku v ruce, ovlivní jen on, zda o ni přijde, u technologie se musí spoléhat na její funkčnost.

Zůstane tedy i dál část hotovosti lidem v polštářích?

(smích) S trochou nadsázky určitě. Je totiž pravda, že když se například zvyšuje mezinárodní napětí, bezpečnostní situace zvedá podíl hotovosti v ekonomice. Lidé přestávají věřit v cokoli a chtějí mít hmatatelnou jistotu v ruce.

Pojďme odbočit k vašim současným aktivitám. Tou hlavní je řízení 6D Academy, ve které připravujete firmy a manažery na digitální svět. Jaký z toho máte pocit?

Dělá mi to radost, protože to účastníky baví, využívají to v praxi, což znamená, že je čas u nás skutečně vzdělává. Výhodou akademie je, že my nikoho nezaměstnáváme, ale aktivně zapojujeme vybrané odborníky na konkrétní projekty.

Jaká je přesná funkce akademie?

Vzdělávací, poradenská a tréninková, a to nejen pro firmy a manažery, ale také pro neziskovky a veřejné instituce. Věnujeme se novým technologiím, umělé inteligenci, robotizaci, virtuální i rozšířené realitě, blockchainu. Ukazujeme změny v pracovním procesu, komunikaci, prodeji i nabídce. Svět se mění a je potřeba, aby firmy do těchto změn zapojily nové technologie.

Kde berete inspiraci?

Jednou z nich mi je kolegyně Taťána le Moigne z Google. Inspirovali jsme se v Silicon Valley v San Franciscu, kde se starají o osvětu společnosti, radí firmám, pomáhají start-upům, podílejí se na podpoře ekonomiky. I my v Česku chceme, aby naše ekonomika byla konkurenceschopná.

Je těžké zaujmout i mladé, kteří se digitálnímu odvětví denně věnují?

Nikoho není snadné zaujmout, zvlášť v dnešním světě, kde má každý řadu možností, jak se vzdělávat, a v podstatě ani nemusí odtrhnout hlavu od monitoru. Snažíme se být flexibilní a maximálně otevření, to mladé zajímá.

Je v tom i váš osobní zájem a blízký vztah k české ekonomice?

Dívám se na ni jako na své dítko, za což vděčím tomu, že mě tehdy jako mladého přivzali starší a zkušenější kolegové do transformačního týmu, když se tady na začátku devadesátých let měnila ekonomika. Od té doby uplynulo dvacet sedm let, česká ekonomika si žije vlastním životem, což je samo o sobě úžasné.

Máte přehled o ekonomickém dění, jak se díváte na možnost návratu ekonomické krize?

Vrátila se k nám zlatá éra ekonomiky, kterou jsme zažívali v letech 2006 až 2008. Co přišlo po ní, víme, proto se dá očekávat, že podobný vývoj nastane znovu. Vždy po dobrých časech přijdou ty horší a naopak.

Řada vysokoškoláků má teď dobře zaplacenou práci, daří se jim, je vhodná doba na pořizování hypoték a na velké životní kroky?

Člověk je současnou situací ukolébaný, a jak je zvykem, má tendenci promítat si současnou situaci do budoucna. Ovšem, kdo ví, jak to bude za pár let. Dělat důležité životní rozhodnutí jen na základě toho, že teď mám dobře placenou práci, je riskantní.

K čemu by měl tedy člověk při podobných úvahách přihlížet?

Třeba k tomu, zda je jeho práce závislá na ekonomickém vývoji. Takový doktor bude potřeba vždy, finanční krize se ho tolik nedotkne, ale jsou profese, kde to bude mnohem citelnější.

Foto: Studenta

Jak podle vás bude vypadat svět za deset let?

Technologické změny jsou dramaticky rychlé. Zavedení elektřiny, automobilového průmyslu či televize trvalo desítky let. Ovšem rozšíření internetu nebo chytrých telefonů trvalo už jen pár let. Nové technologie ovlivní svět rychlostí několika měsíců či týdnů. Všechno se neuvěřitelně zrychluje.

Jste technologickým optimistou?

Spíš bych se nazval realistou. Uvědomuji si řadu úskalí a rizik. Právě na ně se snažíme v 6D Academy upozorňovat, učit lidi, aby si z toho rychlého rozvoje brali jen to pozitivní a životaschopné.

V čem bude ta největší změna?

V profesi. Polovina profesí, které dnes známe, nezanikne, ale budou ji za nás dělat stroje. Třeba i tenhle náš rozhovor za vás nahraje a přepíše stroj, najde si k tomu vhodné zdroje a pošle vám ho na e-mail. Tím se změní nároky na vzdělání, budeme se celý život muset učit změnám.

Mohlo by tě zajímat

Nejnovější