reklama
 
dívka, studentka

#komentář: Zůstat po škole doma v Česku je taky cesta

Děsivá je budoucnost, je mi třiadvacet, píše Allen Ginsberg v jedné z jeho básní. Mně je dvacet tři, budoucnost se zdá šílená a zatímco ostatní demonstrují na Letné, já dělám, že se mě nic z toho netýká a současně podnikám kroky, abych nezakrněla.
reklama

Co se školského systému týče, vždycky jsem k němu měla určité výhrady. Samozřejmě si uvědomuji, že nejsem v pozici něco cíleně napadat, protože se obvykle tvářím, že se mě důležité politické otázky netýkají. Ale nikdy jsem nepochopila jednu věc - proč nám na konci školy nasypou maturitu nebo státnice, když musíme v průběhu celé školy často psát testy a dělat zkoušky?

Tohle se mě už naštěstí nyní nemusí týkat… Přišel čas, kdy už ke školskému systému nemusím mít výhrady, protože to přestala být moje starost. V půlce června jsem se probudila jakožto čerstvá absolventka, ale namísto euforického pocitu mi v hlavě rezonovala otázka: Co teď?

Doma je tam, kde můžu celý den vypadat, jako bych zrovna vylezla z postele

Přemýšlela jsem o tom dlouho. Nepojedu dělat au-pair do Anglie, nepojedu na work & travel do USA a ani nebudu pracovat jako recepční v pěkném přímořském resortu. Zůstanu doma.

motivace
work
Úspěšné studium není všechno
1. 3. 2018
2 minuty motivace

Praha je místo, kde jsem se narodila. Je to místo, kde si připadám natolik přirozeně, že je mi úplně jedno, jak na ulici vypadám. Když na to přijde, ke "svému lokálnímu Vietnamci" si pro víno klidně skočím v chlupatých pantoflíčkách, županu a ručníkem na hlavě.

Abych parafrázovala Franze Kafku: Praha mě nepustí, malá matka má drápy. A ve mně je má hodně hluboko zapuštěný. Takže ano, zůstanu doma, ve svém městě, najdu si tu práci a budu zde žít. A k této příležitosti jsem si připravila seznam úkolů, kterým se můžete inspirovat, pokud máte v plánu zůstat v Praze se mnou.

  1. Najít si práci v oboru ve firmě, se kterou porostu a zároveň se v ní budu přirozeně vzdělávat.
  2. Samozřejmě na HPP, protože nemám ani korunu. Žádný ex-student nemá.
  3. Jednou týdně budu chodit na angličtinu, protože bez ní kariéra nebude.
  4. Jednou za půl roku pojedu minimálně na dva týdny do anglicky mluvícího státu, protože tak se anglicky naučím nejlépe.
  5. Budu číst odborné knihy, ale jenom když ve mně vzbudí zájem. A jednou za měsíc zajdu na výstavu, i když budu líná se zvednout.
  6. Každý pátek párty. Občas i v sobotu. Když se poštěstí, tak i v neděli. A někdy i nějakou menší v týdnu.
  7. Budu se více věnovat aktivitám, které uvádím ve svém životopisu jako své zájmy.

Ale stejně si tak říkám - na co plánovat budoucnost, když pravděpodobně bude jiná, než jakou bych si vysnila? Kdo nic neočekává, není zklamaný. Ve druhé třídě jsem si myslela, že budu pracovat v laboratoři. O dva roky později jsem snila, že budu právnička. Před třemi lety jsem doufala, že budu novinářka. A koukněte na mě teď.

Dělám marketing a píšu.

reklama

Mohlo by tě zajímat

Nejnovější