reklama

Jsme na Facebooku! Koukni, co je nového.

Seriál na Studenta.cz Závislost na technologiích: Jsou technologie drogou moderní doby? Nejsme na nich tak nějak... závislí?

Antikoncepční pilulka: opravdu znáte všechna rizika?

16.3.2010 / Studentský život

Antikoncepční pilulka. Symbol sexuální revoluce v šedesátých letech, v dnešní době asi nejpohodlnější řešení pro páry, které spolu spí, ale potomky mít nechtějí. Stalo se samozřejmostí, že si holka v šestnácti nechá předepsat hormonální antikocepci a bere ji pak dalších pět let. Nebo taky deset.

Ano, pilulka je nejbezpečnější ochrana před otěhotněním. Stačí si ji vzít ve víceméně pravidelném intervalu a riziko otěhotnění hraničí s nulou. Ale je bezpečná i pro zdraví obecně? Nečeká organismus šok, když po letech s braním prášků skončíme?

Nejprve se ale vrátím na začátek. Když už jsem zmínila slovo revoluce, je potřeba ho trochu vysvětlit. Podle psychologů se i díky objevu hormonální antikoncepce změnily vztahy mezi muži a ženami za uplynulých čtyřicet let víc než za celá předchozí staletí. Strach z mimin narodivších se v době, kdy to ještě není žádoucí, zmizel, a s ním i část zábran. Ženy i muži přestali být opatrní a zkrátka si užívali. Na čas byla zpochybněna hodnota věrnosti – spát jen s jedním člověkem se zdálo zbytečné, stejné, jako kdyby se člověk za život rozhodl ochutnat zmrzlinu pouze jedné příchutě. Pilulka se rovnala spáse. Do tohoto období se mimochodem datuje počátek detailního zkoumání ženského vaginálního orgasmu: která ho tehdy nedosahovala, byla považována za bábu ze staré školy či neurotičku.

Z „vyčisťovacích“ přestávek se narodila spousta dětí

Osmdesátá léta, kdy se objevil novodobý mor – AIDS, volnou lásku v zásadě umravnila a věrnost začala být opět považována za spíš pozitivní než zpátečnickou vlastnost. Pilulka, která se na těchto kotrmelcích výraznou měrou spolupodílela, tady zůstala s námi.

 V sedmdesátých letech a na začátku osmdesátých obsahovaly prášky koňské dávky hormonů a lékaři tehdy radili je na nějaký čas přestat brát, aby se organismus očistil. Právě z těchto pauz se ovšem narodila spousta dětí – zvykat si na to, že zabránit početí není jen tak, je těžké. Podobné „vyčišťovací“ přestávky se proto už dnes nedoporučují.

Antikoncepční účinek dnes není jediným plusem pilulky. Holky v pubertě si často nechávají prášky předepsat také kvůli pleti. Měla jsem spolužačku, která Diane-95 brala od třinácti. Je to správný postup? Většina gynekologů říká, že hormony nijak tělu neškodí, a naopak ho chrání před rakovinou, a klidně malým holkám prášky předepisují, jsou-li ujištěni, že se v rodině nevyskytuje riziko plicní embolie.

Tělo se po vysazení léků vzpamatovává roky

Jiný pohled mají na hormonální antikoncepci dermatologové a lidé pohybující se v oblasti kosmetické péče. Právě za nimi totiž chodí ženy a dívky, které po letech skončily s braním léků, a teď řeší problémy s pletí, co se vrátila do nejveselejších časů puberty. Je to trochu ironie – jak už jsem psala, právě na zlepšení akné je občas antikoncepce také předepisována.

„Pokud žena začne brát hormonální antikoncepci, tělo si na dávky hormonů rychle zvykne a přestane je samo vyrábět. Když ji vysadí, trvá dlouho, než zase najede na ten správný režim,“ vysvětluje profesionální kosmetička renomované francouzské firmy GERnétic Alena Kimlová. V těle ženy, která „vysadila“, podle jejích slov chybí estrogen a převažují mužské hormony, které stimulují mazové žlázy a způsobují problémy s akné. „Už jsem viděla spoustu žen, které tento problém měly a říkaly, že průběh byl ještě bouřlivější než v pubertě,“ potvrzuje Alena Kimlová. A vypočítává, že tělo ženy nebo dívky, která prášky brala deset let, se bude vzpamatovávat další dva roky. Po tuto dobu přitom podle části odborníků není dobré otěhotnět.

Ve čtyřiadvaceti akné jako v pubertě...

Čtyřiadvacetiletá Lenka o tom ví své. Brala prášky víc než šest roků, a když je vysadila, nastalo peklo. „Musela jsem k doktorce a celá vyděšená jsem se ptala, co to mám za nemoc, když mi naráz zahnisaly celé záda i obličej, což v mém věku není tak úplně normální. Dermatoložka se mě zeptala, jestli jsem náhodou nevysadila prášky. A byly jsme doma,“ říká Lenka. Aby záněty rychle zažehnala, musela nasadit antibiotika, což byla samozřejmě další rána pro organismus. Ani teď, více než rok poté, co s prášky skoncovala, není její pleť v pořádku. „Na jedné akci jsem potkala holku asi o tři roky starší než já. Měla na sobě tunu make-upu a jí samotné to bylo trapné, protože nebyla zvyklá se takhle masivně malovat. Ale rozhodně jí to přišlo lepší, než se v sedmadvaceti promenádovat s puberťáckým akné. Když jsme se na sebe podívaly, hned nám bylo navzájem jasné, že jde o antikoncepci,“ směje se Lenka.

Lékaři: Máme to pod kontrolou

Novodobý problém třicátnic, které mají potíže s otěhotněním, ačkoli jsou objektivně zdravé, může s dlouhodobým užíváním antikoncepce také souviset. Existují teorie, které (zatím) gynekologové nepřipouští, že když matka bere léky řadu let, vede to k neplodnosti u jejích dětí. Počty by celkem odpovídaly, protože právě matky již zmiňovaných třicátnic, byly první, kdo začal hormonální antikoncepci brát.

Lékaři se ale brání, že žádné jiné léky nejsou pod tak bedlivým dohledem jako antikoncepce. Ženy, které ji berou, přece chodí na pravidelné prohlídky a u silnějších prášků dokonce na jaterní testy. Slyšela jsem i srovnání s acylpyrinem – prý kdyby se jeho negativní účinky zkoumaly tak pečlivě jako ty u antikoncepce, přišlo by se na to, že jich má o hodně víc. No jo, jenomže acylpyrin do sebe snad nikdo neláduje deset let v kuse...

I při prášcích hrozí otěhotnění

Z negativních účinků antikoncepce se připouští vliv na tělesnou hmotnost – tedy, že se při prášcích může tloustnout. Látky v nich obsažené totiž zvyšují chuť k jídlu a některé preparáty také v jistých fázích způsobují zadržování vody v těle. Že mají hormony vliv na metabolismus, potvrzuje například trenérka fitness z pražského Fanatic Studia Klára Chytrá. „Když chce žena zhubnout, vždycky se jí ptám, jestli bere prášky. Pokud kývne, hned ji upozorním, že v tom případě bude proces hubnutí značně zpomalený,“ vysvětluje trenérka. Tělo v takových případech reaguje na změny pomaleji. „Každá chemie, kterou do sebe pouštíme, má tento účinek,“ říká Klára Chytrá.

Argument, proč zvolit hormonální antikoncepci i přes její mouchy, je jasný: téměř stoprocentní spolehlivost. Přesto se však vyskytnou případy, kdy žena otěhotní i přes prášky. Doktor  Kidd z Velké Británie analyzoval důvody těhotenství souboru 117 žen, které užívaly hormonální antikoncepci. Výsledky dopadly takto: 35 % vynechalo 1 nebo více pilulek, 17,9 % mělo žaludeční potíže nebo zvracelo, a proto prášky nefungovaly správně,17,9 % užívalo současně antibiotika. Ovšem u 23% nebyl zjištěn žádný vážný důvod pro selhání antikoncepce. To se stalo i osmnáctileté Veronice ze Zlínska. „Otěhotněla jsem, i když jsem neudělala vůbec nic špatně. Je to záhada a od té doby už lékům vůbec nevěřím,“ říká Veronika – teď matka ročního chlapečka.

Pearlův index uvádí, jaká je pravděpodobnost, že s použitím různých forem antikoncepce otěhotníte. Pilulka vychází jednoznačně nejlépe:

MetodaPearl index
bez antikoncepce80
plodné a neplodné dny30
kondom10
poševní spermicidní čípky10
minipilulky (jen s gestagenem)2
pilulky s gestagenem a estrogenem0,5
nitroděložní tělíska0,3
podkožní implantáty0,1
tříměsíční injekce0,05

Na antikoncepční pilulku se s obavou dívají experti na AIDS. Dnešní mladí si už nepamatují na hrůzu z této nemoci z osmdesátých let a pomalu rezignovali na kondom, jedinou metodu, jak se AIDS vyvarovat. Proč, když je tady přece pilulka?

Lucie Frydecká

Diskusní fórum

reklama
reklama
reklama