Energetika: Obor budoucnosti

Energetika: Obor budoucnosti

Energetika je pro studenty technických a ekonomických vysokých škol rozhodně jedním z nejlákavějších oblastí pro budoucí uplatnění. Pracovních pozic je nespočet – od výroby přes zpracování až po distribuci. V České republice jsou v energetickém odvětví zaměstnány desítky tisíc lidí. Pořád jde o jeden z nejperspektivnějších oborů vůbec a specialisté jsou v něm velmi žádaní.

Spotřeba elektrické energie má v České republice vzrůst do roku 2050 zhruba o 25 % oproti roku 2010. To znamená nárůst ze současných zhruba 60 TWh ročně na asi 75 TWh. To je ještě horší varianta. Optimističtější scénáře počítají s nárůstem spotřeby až na necelých 100 TWh. A to se jedná pouze o oblast elektroenergetiky, další růst se očekává i v dalších odvětvích, například ve vodní nebo solární energetice.

Už jen podle těchto předpovědí je vidět, jak velký význam energetika pro Česko má. Se svým širokým záběrem jde o nejproduktivnější obor českého průmyslu. A především jde o obor, který je v současnosti naprosto nepostradatelný pro jakékoli fungování ekonomiky. Jeho důležitost navíc stále roste s nároky spotřebitelů i samotného průmyslu. Rozvoj probíhá i na základě globálního trendu, kdy se hledají alternativní obnovitelné energetické zdroje nezatěžující životní prostředí.

Jeden obor, spousta aktivit

Energetika ale není jenom o výrobě elektřiny. Velký podíl v ní má i distribuce elektřiny, ať už k zprostředkovatelským firmám, nebo přímo k cílovým spotřebitelům. Významná je práce s dalšími zdroji energie, například s větrnými, vodními nebo solárními. Častým vedlejším produktem elektráren je teplo, které se využívá pro vytápění. Součástí oboru je i takzvaná výroba zdrojů, v tomto případě těžba hnědého a černého uhlí, ale také ropy, zemního plynu nebo uranu, ze kterého se zpracovává jaderné palivo.

Patří sem i výstavba a konstrukce samotných energetických zařízení, která je velmi specifická a náročná. Jde například o výrobu turbín elektráren, konstrukce jaderných reaktorů, stavbu ropovodů nebo budování a údržbu elektrické přenosové soustavy.

Zkrátka, energetika je oblast s mnoha obory a příležitostmi, se kterými se řadí mezi nejširší obory s možností uplatnění v České republice. Navíc technické obory jsou v mzdovém žebříčku na třetím místě, hned po IT oborech s peněžnictvím a pojišťovnictvím. Průměrná mzda v oblasti výroby a rozvodu elektřiny, plynu a tepla je podle posledních údajů ISVP (Informační systém o průměrném výdělku) 38 678 Kč.

Technici jsou potřeba

Technické obory se stále nevzpamatovaly z odlivu potenciálních studentů do humanitních oborů, proto bude energetika v následujících letech ještě určitě vyžadovat přísun nových odborníků. Ti by měli nahradit stárnoucí generaci a vzhledem k rozvoji oboru taky doplnit stavy. S nezastavujícím se rozvojem ale stoupají i nároky na specialisty z ostatních oborů. Ve společnostech, které se zabývají energetikou, hledají na pracovní pozice kromě techniků ještě ekonomy, personalisty a právníky. Nejžádanější jsou ti, kteří se v energetice vyznají nebo kteří už za sebou mají přímo v oboru praxi.

Společnosti působící v této oblasti své budoucí zaměstnance často samy vyhledávají a snaží si je vytipovat ještě během studia. Proto úzce spolupracují s technicky zaměřenými vysokými školami po celé České republice, nabízí různé formy praxe, například ve formě stáže nebo podílení se na psaní závěrečných prací. Pokud se student osvědčí, po absolvování univerzity má místo jisté. Partnery vaší školy můžete oslovit buď přes katedru, kde studujete, nebo je můžete zkontaktovat sami.

A techničky taky

Na technických fakultách stále roste i počet studentek, které v oboru vidí perspektivy. Ty jsou v energetice se svými specificky ženskými vlastnostmi potřeba stejně jako muži. Očekávání a přístup ke kariérním cílům se u studentů a studentek podle průzkumu Universum liší. Zatímco muži chtějí čelit výzvám a stát se technickými odborníky a vysokými manažery, ženy chtějí pracovat v mezinárodním měřítku, nejlépe pro nějaké větší dobro, mít stabilní práci a je pro ně mnohem důležitější work-life balance.

Podle techniků musí mít jeho budoucí zaměstnavatel také atraktivní produkty, musí být inovativní a prestižní. Techničkám zase více než mužům záleží na ekologicky udržitelném rozvoji, společenské odpovědnosti firem a etických standardech. Muži chtějí, aby jim zaměstnavatel umožňoval vlastní profesionální rozvoj, ženy oproti nim mnohem více očekávají možnost přímé komunikace s klienty. Ženy jsou idealistky dychtící po harmonii a muži vůdčí lovci. Každý má v energetice místo.

Energetika

Energetika je průmyslové odvětví, které se zabývá získáváním, přeměnou a distribucí všech forem energie. Jedná se zejména o výrobu elektrické energie v elektrárnách a její distribuci prostřednictvím přenosové soustavy, ale také o těžbu, distribuci a využití uhlí, ropy, zemního plynu, jaderného paliva či dřeva. Dále se může jednat o výrobu a zpracování propan-butanu nebo o využití energie vody, větru, přílivu, odlivu či energie geotermální. V širším slova smyslu zahrnuje též výstavbu a výrobu energetických zařízení. (Wikipedia.cz)

ČR v oboru vyniká

Už jenom v oblasti výroby elektřiny je skladba českého energetického průmyslu velmi bohatá. Z hlediska výroby elektřiny vedou tepelné elektrárny, které navíc v poslední době prochází výraznou modernizací a daří se jim držet krok s ostatními. Údaje z různých let a různých zdrojů říkají, že podíl tepelných elektráren na výrobě elektrické energie v České republice je asi 60 %. Jaderné elektrárny, které jsou v Česku dvě, vyrobí celkem asi 33 % elektrické energie v zemi. O zbytek se dělí vodní elektrárny (přibližně 4 %) a další obnovitelné a alternativní zdroje.

Skladba jednotlivých druhů elektráren se pomalu začíná měnit, a v budoucnosti bude ještě víc. Stále častěji a hlasitěji se totiž vedou diskuse na téma obnovitelných zdrojů a jejich přínosu pro globální ekonomiku a životní prostředí. V Česku je stále velkým tématem dostavba třetího a čtvrtého bloku Jaderné elektrárny Temelín. Česká republika jako jedna z mála zemí v Evropě sází na rostoucí podíl výroby elektřiny v jaderných elektrárnách, které se Evropa naopak snaží kvůli emisím eliminovat.

Text: Káťa Tkachenko

Mohlo by tě zajímat

Nejnovější