Jiří Komorous: Studenti drogy zkouší, aby nevypadali hloupě

Jiří Komorous: Studenti drogy zkouší, aby nevypadali hloupě

Téměř z ničeho vybudoval Protidrogovou jednotku, nejlépe fungující složku policie. Celý život se honí za drogovými dealery. Svůj život bere jako boj dobra proti zlu, ale ví, že vyhrát je nemožné. „Dokud si každý neuvědomí, proč drogu nechce, tak mají dealeři vyhráno,“ říká zklamaně současný náměstek Ministra vnitra Jiří Komorous. První část našeho vyprávění nás zavádí do světa drog dnešní mladé generace.

Jaké drogy se nejvíce mezi dnešní mladou generací objevují?

Absolutně na prvním místě je marihuana. Ta je na špici skutečně dlouhodobě a dokonce má neustále stoupající trend. Dál je to například pervitin. Jeho oblíbenost mezi mladými mě i mé kolegy nemile překvapuje. Mysleli jsme si, že po zlepšení situace v 90. letech, půjde do ústraní, ale je tomu přesně naopak. Dál je tu samozřejmě kokain a extáze. Ta nechybí bohužel téměř na žádné taneční akci.

Máte nějaké zbraně na to, jak zabránit drogám na školách? Zaměřoval jste se někdy na menší dealery, kteří drogy prodávají u škol?

Minimálně. Základní problém je v tom, že distribuci drog mezi studenty nedělají žádné větší zločinecké organizace. Většinou jde o jednotlivce, holky, kluky, kteří drogu do školy přinesou.

Co je podle vás to hlavní lákadlo, že to do školy mezi spolužáky nosí?

Dneska je to zkrátka mezi mladými cool, takhle na to ty děti nahlížejí. Každý si to pak zkusí, protože nechce vypadat hloupě. To je samozřejmě ten největší problém. Policie na školách pak nemá šanci.

Co dál usnadňuje dětem cestu k drogám?

Prázdnota. Rodiče na děti nemají čas, ony tak zábavu hledají na internetu a na Facebooku. Chybí tu základní mravní a morální hodnoty. Nechci tu kázat jako nějaký stařec, ale ono jde především o nás starší, to my svých chováním jdeme mladým vzorem, a občas se tak nemůžeme divit, jak jejich osudy dopadají.

„Alfou omegou je prevence. Represe už je jen hašení požáru.“

Je lehčí potírat braní drog tvrdými tresty nebo chodit mezi mladé lidi a říkat jim, že je to špatné a ukazovat následky toxikománie?

Alfou omegou je prevence. Represe už je jen hašení požáru. Ideálem každé naší snahy by mělo být, připravit každého na první kontakt s dealerem. Je potřeba, aby ten člověk měl v hlavě jasně srovnáno a vyrozuměno, proč tu drogu odmítá. K tomu by měly vést všechny snahy.

O něco podobného se snaží i vámi založená agentura Media security, že?

Řekl jste to správně, snaží. Tím se dostávám k zásadní věci. U nás se bere problém s drogami, jako že je to problém policie. Možná se ještě někdo občas zaměří na liberalizaci a dekriminalizaci drog, ale vůbec do toho není zahrnuta společnost. Když například budou hospodští a majitelé klubů dbát na to a budou se snažit, aby neměli drogy ve svých podnicích, když se ředitelé škol nebudou stydět, že se v jejich škole něco podobného vyskytlo a budou to řešit, tak pak se možná někam pohneme.

Máte špatné zkušenosti s řediteli jednotlivých škol? Nevycházeli vám vždy vstříc?

Víte, problémem řady z nich je, že dělají, že užívání drog nevidí. Myslí si, že to na tu školu hodí špatné světlo. To se pak ale nikam neposuneme.

Foto: Studenta

Jak vzpomínáte na bývalého ministra spravedlnosti pana Němce, který demonstroval za legalizaci marihuany a prosazoval v malém množství domácí výrobu pervitinu?

Tenhle pán mě do dneška pěkně dráždí a nejen tímto. Nikdy jsem se s ním o tom ale bohužel nebavil.

Předpokládám, že přesně takovíto lidé vaší snaze podkopávají nohy.

Samozřejmě. On každý může mít a musí mít ve svobodném státě svobodné slovo, ale pokud je to státní úředník, který je placen z peněz daňových poplatníků za to, aby tu vytvářel relativně co nejbezpečnější prostředí pro všechny občany bez ohledu na smýšlení, tak to nejde. On přece nemůže ve státní funkci propagovat legalizaci zakázaných drog.

„Děti si na internetu stáhnou film, kde hlavní hrdina bere drogy a chtějí to zkusit logicky taky. To je děsivé.“

Jak vnímáte zkratkovitá vyjádření slavných osobností, že za sebou mají zkušenost s drogami, ale už jsou z toho venku. Nemohou si pak mladší generace říct, že ty drogy tedy asi vážně nebudou tak nebezpečné?

Máte pravdu, taková ta zkratkovitá prohlášení, to je zlo. Tím se pak prohlubuje problém, kdy naše společnost drogy neustále bagatelizuje a podceňuje. Příkladem může být prohlášení známého českého doktora, o kterém jsem četl v jedněch německých novinách.

Co řekl ten doktor a co psaly německé noviny?

Nebudu ho jmenovat, ale jeho vyjádření bylo naprosto šílené. On reagoval na legislativní úpravy v zákoně, kde se drogy kategorizovaly. Když se ho pak němečtí novináři ptali, zda nejsme už horší jak Holandsko, on reagoval: „Za totalismu jsme jezdili my k vám, nadýchat se svobody a teď můžete jezdit vy k nám dýchat tu svobodu.“ To je přece k zbláznění, pak se snažte něco s drogami v české společnosti udělat.

Přečtou si to malé děti a problém je na světě, že?

Vezměte si dvanácti, třináctiletého kluka či holku. Neustále slyší a čtou tyhle vyjádření. To se pak nedivme, že drogy vnímají skoro jako zdravou věc.

Foto: Studenta

V minulých letech byla natočena řada filmů, které se snaží nahlédnout do světa drog. Jak jsou blízké realitě?

Když jsem se v 90. letech občas díval na nějaké kriminálky, netušil jsem, jak jsou reálné. Teď s odstupem času a s více zkušenostmi musím bohužel říct, že současná česká realita je jim hodně blízká.

V řadě filmů berou drogy i hlavní hrdinové, ke kterým divák vzhlíží. Pro příklad filmy Kmotr nebo Scarface. Je i tohle nebezpečné pro mladou generaci?

Každá takto podprahově působící věc je nebezpečná a především nevyzpytatelná. Vždyť i žáci na základce dnes mají možnost si ty filmy stáhnout z internetu a nemusí na to chodit do kina. Uvidí to tam a chtějí to zkusit logicky taky. To je děsivé.

Richard Valoušek

foto: Marie Bauerová

Mohlo by tě zajímat

Nejnovější