Do té, kde jednoho baví trochu tohle a trochu tamto, ale tamtoho ne zas tolik jako tohle a ... I když se deadline vyplnění přihlášek na vysoké školy nezadržitelně blíží, většina mladých pořád ne a ne přijít na to, jakou vysokou školu si vlastně vybrat. Podle čeho vybírat? Studenta přináší tři tipy.

K čemu mám předpoklady?
To by měla být první otázka, kterou byste si měli při výběru vaší budoucí školy položit. Je donebevolající, že pokud jste celou střední probrečeli kvůli nepochopeným příkladům z matiky, nemůžete se hlásit na žádný technický obor. A naopak, nedokážete-li se stále rozhodnout, jaké „i/y“ píšeme ve slově „kuchyně“, volba bohemistiky asi také nebude zcela na místě. Jenže ne vždy je to v životě takto jednoduché. Veřejných vysokých škol máme v Česku více než dvě desítky a soukromých je ještě mnohem více. Navíc, nadání můžeme mít hned na několik oblastí studia. Co s tím?

Pokud si nejste sami jisti s tím, v čem jste vlastně nejlepší, a pokud vám s tím nejsou schopni poradit ani vaši vyučující nebo rodiče, vyhledejte některou z pedagogicko - psychologických poraden ve vašem okolí. Ty vám totiž mohou nabídnout profesní konzultaci za celkem rozumný poplatek. Psychologové otestují vaše osobnostní charakteristiky: inteligenci, pozornost, paměť atd., a dokážou tak přijít na vaše přednosti i nedostatky. Na základě testů vám pak poradí, v jakém oboru byste mohli uspět. Alternativou k návštěvě poradny je vyplnění testu obecných studijních předpokladů, který naleznete například zde: www.scio.cz/onlinetesty/.

Jaké jsou moje šance dostat se na školu?
Teď, když už zhruba víme, kterým směrem se vydat, zbývá nám zcela pragmatická otázka.  Existuje reálná šance, že se na školu, která by splňovala mé představy o budoucím studiu, dostanu? Při výběru vysoké školy se rozhodně nevyplácí sázet na heslo risk je zisk. Když si podrobně prostudujete tabulku úspěšnosti přijetí na jednotlivé fakulty (zde: www.kampomaturite.cz/jak-si-vybrat-vysokou-skolu-univerzitu/), můžete snadno zjistit, že právě na váš vysněný obor berou jen každého desátého. V tom případě bude lepší, když si podáte ještě minimálně jednu přihlášku. U druhé školy budete muset pravděpodobně slevit ze svých nároků, ale za ten pocit „jistoty“ to stojí.

Jak se uplatním až školu dostuduji?
I když na to většina lidí v době, kdy má před sebou pět let bezstarostného studentského života nemyslí, při výběru VŠ je veledůležité položit si otázku: čím chci vlastně po vystudování školy být? A co je možná ještě důležitější: uživí mě to? Studenti často prahnou po intelektuálně „módních“ oborech jako je kulturologie, filosofie nebo třeba etnologie. Jenže ouha, kolik kulturologů, filosofů a etnologů se může v Česku uživit?

Čtyřiadvacetiletá studentka etnologie Katka popisuje zoufale svůj příběh: „Celé studium etnologie bylo hrozně zajímavé a bavilo mě, jenže teď píšu diplomku a za půl roku skončím a neustále řeším otázku: proboha, čím se budu živit? Vždyť vlastně ničemu kromě etnologie pořádně nerozumím.“

Už když se hlásíte na vysokou školu, měli byste myslet na to, zda vás za pět let někde zaměstnají. Zcela v klidu mohou být budoucí programátoři, správci sítí, projektanti, analytici nebo zaměstnanci marketingu. Nejenže budou mít nejlepší uplatnění na trhu práce, ale také nejvyšší platy. Bát se nemusí absolventi strojních, stavebních a elektrotechnických oborů, velká poptávka je i po absolventech lékařských a farmaceutických oborů. Kdo hledá práci nejhůře? Absolventi zemědělských oborů. Nejméně placení jsou zase absolventi pedagogických oborů.

(Podrobnější informace o jednotlivých školách, fakultách a oborech najdete na www.kampomaturite.cz)

Anna Baumová