1. Co je pro tebe v životě vůbec nejdůležitější?
Moje rodina. Možná je to klišé, ale kdo má to štěstí, že má za sebou správnou rodinu, ví, že to je věc, kterou nic nenahradí.
2. Co považuješ za svůj dosud největší životní úspěch?
Že jsem se dostala až sem. Neměla jsem lehké dospívání a udělala spoustu chyb, které vůbec nemusely skončit úspěšnou, cílevědomou dospělou holkou.
3. A co naopak za neúspěch?
Možná jsou v životě věci, které jsem mohla dotáhnout do konce. Ale to už nikdy nezjistím.
4. Jaký máš recept na to, když tě ostatní kritizují?
Záleží na tom, jak je to míněno. Pokud konstruktivně, tak se zamyslet, poučit a využít jako prostor k růstu. Pokud negativně? Haters gonna hate.
5. Už jsi našla svůj životní cíl? Jestli ano, co to je?
Mám pocit, že moje životní cíle se občas mění jako sezony. Pro tuhle sezonu ho mám a chci se posunout v trenérství a být top.
6. Pamatuješ si nějaký moment, který ti změnil život?
Těch by bylo mnoho. Od smrtelné nemoci po mnoho zásadních setkání s lidmi, někdo řekl ve správný čas tu správnou větu, udělal tu správnou věc, nabídl zásadní rozhodnutí. Nemůžu vybrat jeden.
7. Co pro tebe znamená odpočívat?
Vypnout a nic nedělat. Esence odpočinku je pro mne odjet na chalupu, vypnout telefon, ztratit se v našem gauči, číst si, poslouchat Cimrmany a jít se toulat do lesa.
8. Co pro tebe znamená studium?
Nekonečno. :) Provází mě celoživotní zvědavost a studium vnímám jako celoživotní záležitost. Pokud v něčem chcete být dobří, musíte být pořád zvědaví a snažit se dozvědět víc.
9. Čím se zaručeně dostaneš ze špatné nálady?
Seriálem Přátelé. Běháním.
10. Který člověk zatím ve tvém životě sehrál největší roli a proč?
V každé životní fázi by se někdo našel. Za všechny mě napadá moje třídní učitelka ze střední školy. Nebýt jí, tak věci zcela jistě nejsou tak, jak jsou.
11. Co tě v poslední době nejvíc naštvalo?
Zvolení Donalda Trumpa prezidentem.
12. Co tě v poslední době nejvíc potěšilo?
Že si pořád lidi nezištně pomáhají. Že vám někdo jen tak přijde pomoct se stěhováním, že vám někdo udělá oběd, že přiletíte do města a kamarádi vám udělají kompletní servis.
13. Umění – jakými třemi slovy bys ho popsala?
Kreativita, odvaha, prostor.
14. Jaký byl tvůj dosavadní životní sportovní výkon?
Asi 9. místo na mistrovství Evropy v silovém trojboji.
15. Co už bys nikdy v životě nechtěla zažít?
Zůstat bez klíčů a telefonu uprostřed noci ve městě jen s knížkou. Pocit, že vás možná čeká noc na ulici, se mi moc nelíbil.
16. Co bys naopak chtěla zažít znovu, ale víš, že už to nikdy nepůjde?
Když mi bylo dvacet a bezstarostně jsem se odstěhovala do Berlína, bez plánů, bez peněz, jen tak. A nakonec z toho byly dva roky a zážitky a přátelství, ze kterých těžím dodnes.
17. Pamatuješ si na chvíli, kdy sis uvědomila, že už víš, co chceš v životě dělat?
Ráda bych řekla, že jo, ale ne. :) Je to spíš postupem času, kdy si říkám, že to, co dělám teď, chci dělat přesně takhle celý život.
18. Kdyby ses neživila tím, čím se živíš teď, co bys dělala?
Možná bych nadále pracovala jako učitelka nebo sociální pracovnice. Taky bych možná pořád byla baristka, možná bych pořád cestovala po světě, možná bych pořád pekla dorty.
19. Máš ráda na cestách i v životě plán, nebo radši jedeš bez něj?
Jsem pankáč. Plány se moc často neplní a jen vás svazují. Miluji cestování jen tak, sebrat se a někam dojet. Přiletět do nového města a prostě někam jít. Nehraju moc na průvodce ani přípravu. Nejlepší věci se totiž dějí, když je nečekáte a když je neplánujete, a to jak na cestách, tak v životě.
20. Komu a jaké bys dala vyznamenání, kdyby sis ho mohla úplně vymyslet?
Mým rodičům za role mámy a táty. Takové vyznamenání podle mě chybí!
21. Co nejradši sdílíš se světem?
Good vibes. Myslím, že tak by to mělo být. Každý si vláčíme vlastní problémy, ale taky mnoho věcí, který právě teď a tady můžou být fajn. A to se snažím sdílet, energii, dobrou náladu, pozitivní náhled na věci. Myslím, že zamračených lidí mají všichni za celý den dost.
22. Co si naopak necháváš jen sama pro sebe?
Velmi osobní věci, které se dějí či které mě trápí. Ty sdílím jen s velmi blízkými lidmi.
Text: Eva Samšuková
Foto: Lukas Wagneter
