GOOD MOOD SPOON: naučím vás superchutná rychlá jídla za studentské ceny

GOOD MOOD SPOON: naučím vás superchutná rychlá jídla za studentské ceny

Blogy o vaření jsou zárukou ozkoušených receptů, inovací, netradičních, ale kvalitních surovin a alternativních druhů kuchyní. Patří k velkému zdroji inspirace nás všech a oblíbeností často převyšují portály s online recepty. Stránka GOOD MOOD SPOON umožňuje nahlédnout pod pokličku všem zvědavcům, kteří mají zájem objevit vůně a chutě rostlinné stravy a třeba i začít dráhu zdravého životního stylu.  

Na svém blogu píšete, že rozhodně nejste žádní hipíci, radikálové, asketici, aktivisté, máničky, ani tmáři. Kdo tedy jste, můžeš/te se krátce představit?

Jsme jedna studentka medicíny a jeden novinář. Vaříme spolu, můj muž blog vytvořil a já se starám o jeho aktuální chod, tedy fotím a píšu recepty. Ten úvodník je spíš takový interní vtípek, než nějaké seriózní sdělení. Abyste rozuměli, než jsme se poznali, byl můj muž jasného přesvědčení, že vegani jsou dredatí hipíci a nadšení konzumenti lehkých drog, mentálně na úrovni náctileté fanynky Twilight. Dnes považuje za samozřejmost nežít z bolesti jiného a pít mléko rostlinné, namísto kravského. Předsudky na obou stranách jsou prostě zbytečné.

Foto: Studenta

Specializujete na kuchyni čistě rostlinnou, která zajímá především vegany – jsou mezi vašimi fanoušky i „masožravci“?

Cílit na klasické strávníky byl a stále je náš hlavní zájem. Nikde není psáno, že recepty jsou veganské. Ten pojem ve spoustě lidí vyvolává mylné představy o askezi nebo o tom, že jim někdo bude cpát do hlavy cizí přesvědčení. A o to nikdo nestojí. Jsem fanoušek pozitivní inspirace, chceme ukázat, že rostlinná strava je rozmanitá, chuťově skvělá a na pohled krásná.

K veganství se lidé často dostávají kvůli lásce ke zvířatům nebo snaze o zdravý životní styl. Co k tomuto typu stravování vedlo vás?

Bylo to skutečně spontánní rozhodnutí a na úplném počátku nebyl ani jeden ze zmíněných důvodů. Nebylo to z etických důvodů, neviděla jsem tehdy nějaké smutné video o životě jatečních zvířat, jednoduše jsem věděla, že to je správné rozhodnutí. Tělo vám čas od času dá signál, který nemůžete ignorovat. Tedy, pokud mu umíte naslouchat. Důvody etické i zdravotní přišly později. Když člověk přestane být insiderem, dokáže vidět a přijmout mnoho věcí, které dříve úspěšně ignoroval. Zjistila jsem, jakou cestu muselo podstoupit jídlo, které jsem po celý svůj život měla na talíři. A navíc jsem se po změně jídelníčku cítila skvěle.

GOOD MOOD SPOON je blog o čistě rostlinném vaření, který ukazuje, že veganská strava je rozmanitá, chuťově skvělá a na pohled krásná. Píše, fotí i vaří Daniela Pešová, studentka medicíny, kterou přátele stále přemlouvají, aby si namísto ordinace otevřela kavárnu. Recepty snadné i pro náročnější, ze surovin základních i těch, které jste možná dosud neznali, vždy sezónní a zdravé.

Pro aktuality mrkněte na Facebook, nebo GMS sledujte třeba na Instagramu (@dania_cz).

Mínění veřejnosti je k jednotlivým druhům „-áství“ stále tolerantnější, setkáváte se i přesto s názory, že bez masa na talíři to zkrátka nejde?

Někdy ano, ale díky mému oboru si příliš podobných poznámek nevyslechnu. Většina těch, kteří to rádi a nahlas prezentují, tomu ani ve skutečnosti nevěří. Dávno přežité a zkostnatělé polopravdy z oboru výživy používají jen jako berličku a alibi, aby si mohli s čistým svědomím dopřát to, co jim chutná. Je to přirozené, kdysi jsem to dělala také. Dnes jsem obklopena lidmi, kteří ví, že rostlinná strava je naprosto plnohodnotná. Mnoho z nich maso jí, protože jim prostě chutná. Říkejme tomu třeba slabost – a pro ty já mám pochopení. Pro nevzdělanost ale ne.

Teď se zeptám opačně. Jaký máte vy názor na lidi, kteří žijí každodenně z masité a celkově živočišné stravy?

Můžete mi věřit, že naprosto žádný. Když se ohlédnu o pár let zpátky a podívám se sama na sebe, jsem úplně stejná. Každý z nás se v určitou chvíli svého života nachází na určitém bodu své cesty. Tím nechci říct, že někteří jsou dál a jiní pozadu. Každý máme svou linku a ty se spolu nedají porovnávat. Já jsem se pro rostlinnou stravu rozhodla ve dvaceti, moje maminka po padesátce. Každý z nás může v určitou chvíli udělat nějaké správné rozhodnutí, je třeba se jen podporovat.

Existuje něco, na co se při přechodu na veganství těžce zvyká? Jaká byla vaše cesta?

Pokud do toho spadnete ráz naráz, jako já, budete trochu jako Alenka v Říši spousty nových potravin. Trvalo mi měsíc, než jsem se zorientovala, co všechno trh nabízí. Když se po celý život stravujete klasicky v duchu „chleba se sýrem“ nebo „maso s přílohou“ a samozřejmě salát, jako vrchol zdraví, není to úplně snadné. Chápejte, najednou nevíte, co si na ten chleba namazat. Ale mám na to období skvělé vzpomínky, byla jsem tehdy úplně u vytržení. Po prvním týdnu, kdy jsem nevěděla, co jíst, jsem najednou nevěděla, co jíst dřív. Ale jakmile máte vše trochu v oku, je to prakticky stejné. Dnes už i u nás koupíte rostlinné pomazánky a sýry, čerstvé ovocné a zeleninové šťávy, cokoliv. Přechod k rostlinné stravě je dnes naopak velmi snadný.

Foto: Studenta

Při nakupování v supermarketu míjíte spoustu surovin živočišného původu. Nepřepadá vás někdy chuť na vajíčka, mléko nebo třeba kuřecí?

Já se do těchto míst moc často nedostávám. Ale když už se tak stane, je chuť k jídlu skutečně to poslední, co ve mně vzbuzuje pohled do smutné uličky s masem, nebo produkty mléčného průmyslu. Představa, že vegani a vegetariáni usínají s chutěmi na kuřecí řízek, mě baví. Maso už za potravinu ani nepovažuji. S vejci upřímně nevím, co bych dnes v kuchyni dělala, jsou zbytečná. A mléko pijeme mandlové či jiné oříškové, ovesné, kokosové, rýžové, sojové, jáhlové, či jakékoli jiné rostlinné. Jíme všeobecně mnohem pestřeji než dříve.

Inspirujete se recepty z jiných blogů, třeba zahraničních nebo improvizujete a zkoušíte vytvářet nová jídla?

Nejvíc mě baví realizovat vlastní nápady, zkoušet a vylepšovat. Každopádně hlavně ze začátku bych se bez pomoci jiných blogů neobešla, nejvíc jsem si oblíbila český foodblog http://veganotic.blogspot.cz, na který chodím dodnes prakticky denně pro inspiraci.

Foto: Studenta

Nelze si nevšimnou toho, jak máte jednotlivá jídla perfektně naaranžovaná. Dalo by se říct, že jsou to vyloženě umělecká díla. Jak dlouho trvá přivést vizuální stránku jednotlivých porcí k dokonalosti?

No, občas se stane, že než vše nachystám, naložím a nafotím, mám už jídlo docela studené. Ale já jsem hrozný puntičkář. Chci, aby recepty byly nejen vyladěné, ale taky hezky nafocené. To je asi největší zbraň foodblogů. Musí zaujmout krásnou vizualizací.

Nakupujete suroviny ve specializovaných obchodech nebo se dají potraviny na veganské recepty snadno pořídit i v běžných supermarketech?

Jednoduchá rostlinná kuchyně si snadno vystačí s nákupem v běžném supermarketu. Všude seženete zeleninu, obiloviny a luštěniny, ve většině pak i tofu, sojové mléko a rostlinné pomazánky. Jenže aktuální sortiment rostlinných výrobků je skutečně mnohem bohatší. My chodíme do zdravé výživy, kterou máme poblíž a v sezoně na farmářský trh pro ovoce a zeleninu. Takže ve výsledku je to dvojí cesta, ale aspoň tak lze podpořit menší obchodníky a místní produkci. V Praze navíc zanedlouho otevře svou pobočku německý řetězec veganských supermarketů, to už je skutečně takový ráj vegan konzumu.

Foto: Studenta

V tomto roce jste se umístili na stříbrné příčce v soutěži Blogerka Roku v sekci Food. Jaká je konkurence na české scéně food bloggerů, potažmo veganských blogů?

V tomhle nemám moc velký přehled, protože nesleduji žádný z blogů, se kterými jsme byli ve finále. Každopádně rostlinných food blogů je stále víc a z toho mám ohromnou radost. Konkurencí bych to rozhodně nenazývala. Jsme všichni takoví kolegové, kterým jde o stejnou věc.

Máte nějaké ambice a cíle s blogem do budoucna? Jak chcete, aby se dále vyvíjel?

Nejsme žádní megalomani, blog je pro nás relaxací a odpočinkem. Ambice máme ve svých profesních oborech. Chtěli bychom jediné – aby inspiroval stále více lidí.

Plánujete také spolupráci se Studentou – na co se můžou čtenáři webu těšit?

Na jídla, která jsou superchutná, ale také jednoduchá, rychlá a přátelská pro studentskou peněženku. A samozřejmě zcela rostlinná. Nebo na jídla, která oslavují starou dobrou klasiku. Jak udělat skvělé lustěniny, objevit kouzlo pohanky, nebo připravit nevšední čočku. Jak si zamilovat tofu, nebo proč vyzkoušet některá vitariánská jídla. A pro náročnější i trochu exotiky, kde použijeme suroviny, které jste možná neznali, ale rozhodně si je zamilujete.

Text: Klára Ludvíková

Foto: Good Mood Spoon

Mohlo by tě zajímat

Nejnovější