Jindřich Leníček: Kariéru neuděláte ze dne na den

Jindřich Leníček: Kariéru neuděláte ze dne na den

Absolvent Vysoké školy ekonomické v Praze, praxe v ExxonMobile a poté sedm let strávených ve společnosti Atlas Copco. Taková je stručná vizitka dvaatřicetiletého Jindřicha Leníčka, současného ředitele jedné z českých poboček této švédské průmyslové firmy. S mladým manažerem jsme si povídali o tom, jaká byla jeho cesta do ředitelského křesla.

Hned po absolvování VŠE nastoupil do ExxonMobile Shared Service Center v Praze, což se ne vždy čerstvým absolventům podaří. Jindřich Leníček měl ale jasno v tom, že hledá pozici, ze které se může vypracovat. „Už dříve jsem pracoval u rodičů v malé firmě, kde jsem si prošel různými pozicemi jak na horizontální, tak na vertikální úrovni. Přišlo mi proto logické, že aby měl člověk nějakou možnost kariérního postupu, měl by začít od samotných základů, poznávat firmu a postupně se vypracovat nahoru. A právě pozice Junior Accountant, na kterou jsem nastoupil, je výborná startovací pozice pro absolventy vysokých škol.“

Jeden den Jindřicha Leníčka

7:00–9:00

Ráno vstanu a jdu se synem do školky. Do práce dorazím zhruba na půl devátou. Leckdy si ani nesundám bundu a lidi už se mě ptají na milion věcí.

9:00–12:00

Drtivou většinu času trávím na telefonu a na videokonferencích. Nejčastěji komunikuji s generálním manažerem pro business services finance.

12:00–13:00

Oběd s kolegy. Snažíme se střídat restaurace v okolí kanceláře i podle toho, v jakém národnostním složení zrovna jdeme.

13:00–16:00

Probíhá týmová porada s management týmem, většinou s šesti team leadery, podle probíraných záležitost jich ale může být až patnáct.

16:00–18:30

Teprve takto k večeru se dostanu k tomu, abych v klidu prošel svoje maily, jinak je řeším většinou za chodu na telefonu a podobně.

18:30–19:00

Závěr pracovního dne, vyrážím domů za rodinou. Většinou už pak na nic jiného není energie.

Po několikaměsíční praxi v ExxonMobile se Jindřich rozhodl nastoupit do společnosti Atlas Copco, která v té době otevírala svou českou pobočku. „Přišlo mi velmi atraktivní, že se to celé budovalo. Měl jsem možnost být u startu nového centra, kde je dnes 70 lidí. V pěti lidech jsme začali přesouvat procesy pro Accounts Payable z celé Evropy sem do Prahy. Byla to ohromná možnost každý den se učit novým věcem a hlavně pracovat s týmem lidí, který byl a je na špičkové kolegiální úrovni.“

Po sedmi letech práce v Atlas Copco se Jindřich Leníček z pozice Junior Accountant vypracoval až na ředitele české administrativní divize zajišťující podporu pro pobočky po celém světě. Jaký má recept na takový kariérní postup? Nečekat, že se ze dne na den naučíme úplně všechno. „Je třeba mít trpělivost. Po škole má člověk pocit, že ví úplně všechno. Že vystudoval Vysokou školu ekonomickou a všichni si z něj sednou na zadek. Tak to rozhodně není. Trvá dva tři roky, než se člověk nějak zapracuje. Atlas Copco nabízí mnoho různorodých pozic a to mi umožnilo získat široké zkušenosti a vypracovat se. Z oddělení Accounts Payable jsem přešel na mezinárodní projekty, poté na pozici Business Controller a nakonec jsem se stal ředitelem českého servisního centra.“

Atlas Copco

Atlas Copco je strojní firma založená ve Švédsku před 140 lety. Dnes má své zastoupení ve více než 170 zemích. V České republice působí pět divizí. Čtyři z nich se zabývají prodejem techniky a pátou divizí je Servisní centrum pod vedením Jindřicha Leníčka. Zaměstnanci centra zajišťující administrativní podporu v oblasti IT, HR, financí, nákupu a projektového řízení pro prodejní divize po celém světě.

Vysoké školy v České republice jsou podle Jindřicha Leníčka často zaměřeny příliš teoreticky. Velké firmy proto při náboru absolventů mnohdy počítají s tím, že budou muset investovat do jejich zaškolení až půl roku. Přesto jedním z důvodů, proč je Servisní centrum společnosti Atlas Copco umístěno zrovna v Praze, je právě dostupnost kvalitních lidských zdrojů. „Studenti tady v Čechách mají výborné povědomí a dobrou jazykovou vybavenost. Leckdy jsme tu měli lidi, kteří mluvili plynně šesti jazyky,“ vysvětluje Jindřich Leníček.

Mohlo by tě zajímat

Nejnovější