Několik měsíců po okupaci Československa armádami států Varšavské smlouvy se na Václavském náměstí upaluje na protest student Karlovy univerzity Jan Palach. Stejně jako jeho beznadějnou léčbu, tak následné události s jeho pohřbem StB nenechává náhodě a sleduje veškeré dění, což dokazuje hlášení jednoho z příslušníků. „Při exhumaci Jana PALACHA na Olšanských hřbitovech byly třem hrobníkům, kteří exhumaci prováděli, zakoupeny 2 lahve koňaku v ceně 220,- Kčs."
Těžko byste podobné zprávy hledali ve státním tisku, a to samé platí o událostech z podzimu 1989. Zatímco k veřejnosti se konkrétní události a jejich průběh dostával přinejlepším zprostředkovaně a po částech, příslušníci Státní bezpečnosti podávali do posledních dnů spolehlivé a podrobné zprávy. „Na náměstí se dav postupně rozrůstá až na sedm set lidí. Demonstranti požadují především přesné a pravdivé informace.“
Generálnímu tajemníkovi Jakešovi se denně na stůl dostávaly desítky stran podobných zpráv, jejich aktuálnost byla v některých případech dokonce v řádech hodin. Přesto se ale chybám vyplývajících z neznalosti nevyhnuli, když například ze studentského vůdce Šimona Pánka udělali dvě osoby. „Studenti ŠIMON a PÁNEK z Vysoké školy zemědělské v Suchdole…“
Na rozdíl od běžných občanů si příslušníci Státní bezpečnosti mohli listovat ve svobodném tisku, který svým způsobem jejich zprávy nahrazovaly. Jedna z nich komentuje snahu studentů, rozšiřovat informace o chystané generální stávce. „Studenti se domáhají vstupu do podniků a používají přitom různých legend, že jsou pozvání na jednání s ředitelem nebo že mají zájem o zaměstnání v závodě.“
V dnešní době se mohou některé zprávy zdát humorné a až zbytečně podrobné, ovšem příslušníci Státní bezpečnosti nenechávali nic náhodě. To rovněž potvrzují tyto fotografie, které tajná služba pořizovala při sledování „nebezpečných“ osob. Síť bezpečnostních složek a tajných agentů tak sledovala každý jejich krok.
Richard Valoušek
