Praxe už při škole je nutnost. A získat ji pořád ještě nelze všude - Studenta.cz
reklama
 
praxe kariéra
poweredbyexperts

Praxe už při škole je nutnost. A získat ji pořád ještě nelze všude

Praxe, praxe a zase praxe. To nám vysokoškolákům stále ještě nejvíc chybí – i když se snažíme rok od roku čím dál víc. Chyba není jen na naší straně, ale také v některých školách, které pořád ještě učí podle starých pouček, spíš než aby šly s dobou. Blýská se ale na lepší časy. Některé společnosti už teď s vysokými školami úzce spolupracují, vedou různé přednášky, cvičení, společné projekty, nebo třeba pomáhají studentům se závěrečnými pracemi. 
reklama

Právě skrze jednu takovou přednášku se Vojta Zelený z pražského ČVUT dostal ke spolupráci se společností Škoda Transportation, největším tuzemským výrobcem kolejových vozidel. Pod křídla si ho vzal Jiří Vokoun, produktový manažer a oblíbený mentor, který tu má s prací se studenty bohaté zkušenosti. A my se mohli obou pánů zeptat, jak taková spolupráce už za studia vypadá, co od ní student může očekávat, a jak je důležité, aby technické profese opět nabyly na prestiži.

Vojto, ty ses ke Škodovce dostal díky přednášce u vás na škole a rovnou ses s nimi pustil do reálných projektů.

Vojta Zelený: Přesně tak. Tvorba projektů pro firmy je vždy lepší a má větší přínos než projekty klasicky školní, protože se díky nim člověk lépe seznámí s tím, jak to funguje v praxi. Firma pak může podklady navíc ještě reálně využít. Když člověk dělá stejnou věc pro školu, tak zůstane nejlépe v šuplíku a nejhůře ve skartovačce.

Můžeš nám říct něco víc o některém z těchto projektů?

V: Jednalo se třeba o předmět s názvem PROJEKT 1. V rámci tohoto předmětu jsem se měl seznámit s podvozkem nízkopodlažní tramvaje. Škodovka mi poskytla k výběru několik podvozků reálné tramvaje a k tomu, který mě nejvíc zaujal, mi dala zadání a zajistila i některé podklady, abych mohl lépe proniknout do daného problému. Co na spolupráci se společností ale nejvíc oceňuji, je možnosti konzultovat všechno, co mě zajímalo, s panem Vokounem, což je jeden z největších odborníků Škody Transportation, a i přesto že je velmi vytížen, si na mě i na kolegy vždycky udělal čas, debatoval s námi nad vybranými problémy a sdělil nám také spoustu zajímavostí, které se nám budou i v budoucí profesi hodit.

Foto: archiv

Pak ses ve Škodovce přihlásil i do Trainee Programu a ve spolupráci s nimi pokračoval i dál. V čem vidíš největší přínos toho celého?

V: Myslím, že se ani nedá vyjádřit, kolik zkušeností mi přihlášení do Trainee Programu přineslo. Dozvěděl jsem se spoustu věcí, co se na kolejových vozidlech řeší, o kterých mi ve škole nikdo nic neřekl, jelikož se ne vždy jedná přímo o věci se sylabu, jako například řešení pískování kol nebo různých krytů a zábran.

Taková spolupráce s reálnou společností s reálnými problémy a řešeními je přitom podle mě pro studenty během studia přímo nezbytná. Člověk díky ní získá důležité informace o dané firmě, spoustu zkušeností a hlavně se seznámí se svými možnými spolupracovníky a kolegy. V reálné podobě pak získává informace přímo od lidí, kteří řeší problémy ohledně vývoje a výroby. 

Škoda Transportation

Tahle strojírenská firma sídlí v Plzni a zaměstnává přes 5,5 tisíce lidí, kteří vyvíjejí, vyrábějí a dodávají výrobky pro městskou dopravu a železnici. Pod tímto názvem existuje od roku 2004, ale její historie přesahuje 150 let.

--> skoda.cz

Škoda Transportation je svou spoluprací s mladými talenty poměrně dost známá. A kdykoliv o ní se studenty mluvíme, padá i vaše jméno a velká chvála na ně :) Čím to je?

Jiří Vokoun: To nevím, ale moc mě to těší :) Já obecně pomáhám spolupráci se studenty rozvíjet proto, že v tom vidím smysl a taky mě to baví, protože mladí lidé vše dělají s větším elánem a chutí. Rád pracuji v týmu lidí, kde jsou vidět určité osobní ambice a týmový duch, a tyto prvky k nám většinou přinášejí právě mladí lidé. Žádnou novou věc nevymyslíte a neprosadíte bez idejí, ctižádosti a podpory nejbližších spolupracovníků. Jednoduše řečeno - pokud to s inovacemi a novými věcmi a přístupy myslíte v dlouhodobém horizontu vážně, tak mladí lidé jsou jediná možná cesta.

Proč se studenty spolupracujete už na škole?

J: Spolupráce s mladými lidmi již během jejich studia je asi nejlepší způsob, jak se vzájemně poznat. V rámci této fáze totiž nejde o nalezení někoho konkrétního, kdo odpovídá nějaké konkrétní představě, ale spíše právě jen o to vzájemné poznávání. Student má možnost zjistit, co a jak děláme, a my zase máme možnost odhalit, v čem je student dobrý a co ho skutečně baví.

Vždy se snažím, aby student dělal to, co ho baví, protože pak je to na jeho práci skutečně vidět a radost a prospěch to pak přináší oběma stranám. Je potěšující a také to něco vypovídá o správnosti přístupu, když naprostá většina takto podchycených studentů u nás po dokončení studia nastupuje do trvalého pracovního poměru.

Co takoví studenti musí splňovat?

J: Prvotní je určitě zájem. Skutečný osobní zájem o obor a řešenou problematiku totiž v naprosté většině případů automaticky přináší v daném oboru i osobní pracovní úspěchy. Obecně řečeno, hledáme tedy především motivované studenty se zájmem o danou problematiku a s dobrým všeobecným technickým přehledem. Důležitý je také systematický přístup k práci, týmový a sportovní duch a také je určitě potřeba jistá samostatnost a cílevědomost.

Systematičnost je pro nás důležitá proto, aby se postupovalo racionálně vpřed a neopakovaly se stále stejné nebo podobné chyby. Důležitost týmového a sportovní ducha vidím především v nutnosti vytvářet a udržovat příjemné pracovní ovzduší - nikdo přece nechce dělat v prostředí, kde se necítí dobře. Od vysokoškolsky vzdělaného člověka se u nás pak očekává i určitá samostatnost a cílevědomost, protože právě tito absolventi by měli jednou být iniciátory inovací a hlavními řešiteli nových úkolů. 

Praxe už při škole

Škoda Transportation spolupracuje s většinou technicky zaměřených vysokých škol v republice. Její odborníci studentům nejčastěji pomáhají se semestrálními projekty, diplomovými a dizertačními pracemi. Kromě toho společnost nabízí také Trainee Program a každoročně uděluje Cenu Emila Škody za nejkvalitnější závěrečnou práci z technického oboru, v níž si může vítěz odnést až 80 tisíc korun.

Víc informací tady.

Změnili se nějak studenti v posledních letech? Přece jenom s nimi už nějakou dobu pracujete a určité trendy tak určitě vnímáte.

J: V posledních letech se studenti hodně zlepšili ve schopnostech prezentace a vystupování a asi i všeobecného přehledu. Naopak určité rezervy vidím stále v tom, že nemají úplně jasnou představu o tom, co se od nich v práci bude očekávat a jaké na ně budou kladeny požadavky. Toto ale není žádná nová věc, protože to platí dnes asi stejně jako v minulosti - sám si pamatuji na své první zaměstnání a zjištění, že "teď je to už opravdu naostro", že to po mě nebude nikdo kontrolovat. Toto odtržení od reality by mělo řešit právě větší propojování praxe a studia, ale v realitě je bohužel stále vidět, že toto propojování je spíše výjimkou než plošným standardem.

Miléniálové jsou prý netrpěliví a nevděční. Alespoň se to o nich všude píše. Vnímáte to nějak při práci s nimi?

J: Žádný větší posun nebo změnu směrem k větší netrpělivosti nebo nevděčnosti mladých lidí jsem za dobu své praxe nezaznamenal. Osobně mám zkušenost spíš takovou, že student se projevuje podle toho, jak kvalitně se mu věnujeme. Pokud u něj očekáváme zájem o určitou problematiku, tak stejný zájem musíme projevovat i my o výsledky jeho práce. Je zřejmé a pochopitelné, že práce bez jasného cíle a účelu nemůže nikoho cílevědomého bavit a dlouhodobě uspokojovat.

Pokud bych ale měl přece jen uvést nějakou změnu, tak v delším časovém horizontu je u studentů zřejmý jistý posun ve způsobu vnímání práce. Dnešní střední generace byla v práci zaměřena spíše na dosažení určitých cílů, zatímco současná mladá generace vnímá práci buď jako prostředek k životu, nebo naopak jako jeho přímou součást. Dnešní mladí lidé tedy buď více oddělují profesní a soukromý život, anebo si chtějí práci více užívat.

A tak trochu evergreen na závěr - studentů technických oborů dlouhodobě ubývá, napadá vás proč? A je možné s tím něco dělat?

J: Ke studiu technických oborů potřebuje student velkou dávku představivosti, tvůrčího potenciálu a schopnosti porozumět fyzikálním a přírodním zákonům, protože případné studium bez těchto předpokladů se pak stává velice obtížným až takřka nemožným. Jedním z důvodů úbytku studentů tedy může být fakt, že dnešní doba, kdy se dá takřka "vše jednoduše koupit", úplně nepřeje rozvoji potřebné kreativity a tvůrčího ducha u mladých lidí. Dalším možným důvodem úbytku techniků může být fakt, že dnešní trh studijních oborů je daleko širší a pestřejší a technické obory tak mají větší a širší konkurenci. Technické obory také za poslední dvě dekády ztratily svoji prestiž, protože celá řada výrobců nebyla konkurenceschopná a ukončila tak vývoj i výrobu.

Z pohledu zaměstnavatele jsou možnosti k ovlivnění tohoto stavu spíše omezené, protože budoucí rozhodnutí o profesní specializaci se začíná utvářet již v dětství a na základní škole, tedy daleko dříve, než s námi přijde student do přímého styku. Jako výrobce můžeme ovšem přispět ke zvýšení prestiže oboru tím, že naše produkty začnou být vnímány jako technicky špičkové a vysoce inovativní a stanou se tak přirozeně centrem zvýšeného zájmu celé společnosti, tedy médií, rodičů, škol a studentů samotných. A opět se tak dostáváme k nutnosti spolupráce s mladými lidmi - chcete-li zvýšit zájem o obor u mladých lidí, pak musí být obor samotný mladý, tedy i inovativní, a musí v něm mladí lidé i pracovat.

reklama

Nejčtenější za měsíc

Nejnovější