reklama
 
Škola paměti: Jak si zapamatovat slova, která ani neumíš vyslovit?

Škola paměti: Jak si zapamatovat slova, která ani neumíš vyslovit?

Učí se ti poměrně dobře, ale propadáš panice z množství cizích slov, latinských výrazů, či neuchopitelných pojmů? Nevěš hlavu, už asi tušíš, že pro tebe máme v záloze opět jednu paměťovou techniku! 
reklama

Pokud se setkáme s těžkým slovem jako například s latinským výrazem, snaží se většina z nás takové slovo zapamatovat přesně tak, jak je napsáno. Nehledáme ve slovech žádnou logiku a snažíme se je bez úspěchu zapamatovat podle jejich neurčitého významu. Pojďte se teď otevřít možnosti, že to jde i jinak než pouhým biflováním.

U komplikovaných slov využíváme podobnou metodu jako pro učení slovíček, kterou jsme  vysvětlovali v předchozím článku Naučíme vás 20 nových slovíček každých 5 minut. Pokud jste článek četli, možná si ještě vybavíte panenku (anglicky doll), která vypadá jako Dolly Buster :) Opět využíváme podobnosti se známými slovy v naší mateřštině. Neuchopitelné pojmy je třeba přeměnit pomocí transformace na fantazijní a emotivní obrazy, které budou pro naši paměť lépe zapamatovatelné.

Na komplikovaná slova je potřeba se nejprve správně podívat, často říkám, že je třeba nad nimi získat kontrolu. V první fázi zkuste zpomalit a najít ve slově kombinaci něčeho zajímavého. Pokud se na slovo soustředíme, často v něm najdeme jiná významová slova, může nám třeba připomínat známé slovíčko v cizím jazyce. Několik málo sekund strávených nad slovíčky nebo latinskými výrazy, je jednoznačně dobře využitý čas. Často se mi stává, že účastníci našich seminářů říkají, že je kolikrát ani žádné pomocné slovo nenapadlo, ale jen tím, že nad slovem dumali, si ho vlastně zapamatovali :)

Mít paměť jako hroch…

Ve světě fantazie a asociací již velmi dobře víme, že neexistují žádná pravidla. Pojďme se tedy do takového světa ponořit a procvičit techniku transformování na několika konkrétních příkladech, se kterými se během studia můžete běžně setkat. Třeba takový student biologie nebo medicíny bojuje s obrovským množstvím latinských pojmů. Pro začátek si můžeme zkusit zapamatovat latinský výraz hipokampus označující část mozku, která hraje důležitou roli pro paměť a učení. Můžeme si slovo rozdělit na dvě, hipo a kampus. Možná víte, že hippo je anglicky hroch. Pokud ne, můžete si najít jiné klíčové slovo, třeba hypotéka, hypnóza. Nevadí, že je to jen slovo podobné, hlavní je, že pro vás bude lépe uchopitelné.  Náš obraz pro kampus by mohl být ideálně studentský kampus. Vytvoříme si pak barvitý příběh plný emocí. Například si představíme jak v jedné části mozku, která vypadá jako univerzitní knihovna, sedí zmenšený hroch (hippo) s tlustými brýlemi na nose a intenzivně se něco učí. Okolo něj je ale velmi rušno, sedí uprostřed studentského kampusu, všude posedávají studenti, učí se, povídají si, svačí. Musí si zacpat uši, aby se mohl soustředit na učení a vše si zapamatovat.

Medici, také si někdy připadáte jako Štěpánek ze série o básnících, kdy se na něj hroutí všechny ty knihy plné latinských výrazů? Tak například páteř se řekne latinsky columna vertebralis. Columna pro nás může být Kryštof Kolumbus. Vidíme Kolumba na páteři, který ukazuje na jednotlivé obratle a vykřikuje „Věřte té podprsence (bra je anglicky podprsenka), drží vám rovnou páteř!“ Dále se potřebujeme naučit, že lidská páteř je dvakrát esovitě prohnutá, zakřivení dopředu se nazývá lordóza, zakřivení dozadu pak kyfóza. Můžeme si představit, jak nás pod krkem chytne anglický lord a tahá nás dopředu, abychom se nahnuli do velké dózy. U kyfózy nás pravděpodobně žádné slovo nenapadne, ale můžeme zde využít přibližnosti. Nemusíte najít úplně stejné výrazy, stačí klidně slova podobná, mohou být i kratší nebo naopak delší. Co třeba představa, že si lehneme a dáme si dozadu pod záda dvě KYtky, uzavřené v (f) oáze a páteř se nám tak pěkně prohne dozadu. Paměť potřebuje mnohdy jen lehké naťuknutí a slovo je k dispozici prakticky hned.

Po kratším tréninku se pak můžeme v klidu vrhnout na nelehký latinský název pro střevního parazita vrtejše velkého macracanthorhynchus. Toto dlouhé slovo si velmi těžko zapamatujete pouze podle toho, jak je napsané, ale základem je rozdělit si jej na několik pro vás uchopitelných slov. Například macra – canthor – hyn – c – hus. Je to velmi individuální, každý si může slovo rozdělit jinak a představit si úplně jiný příběh. Jak by to třeba mohlo vypadat? Vidíme, jak se ve střevech vrtí velký parazit (vrtejš velký), náhle narazí na  obchodní dům Makro, ale hle, jsou to dokonce dvě Makra. Vstup brání jeho kantor, který má na košili jmenovku Hynek, na zádech v batohu má stovky vitamínů C, přičemž se náhle ohlédne a za sebou vidí hranici, kde upalují mistra Jana HUSa.  Zdá se vám to úplně bláznivé? Možná lehce nechutné či morbidní? V tom je právě ten trik! Věřte, že taková ptákovina se vaší paměti zalíbí a budete mít problém tenhle příběh jen tak zapomenout :)

Proč se mi to jen pořád plete…?

Někdy nám samotné pojmy nedělají takový problém, naučili jsme se je přirozeně, ale neustále si je pleteme a zaměňujeme. Začneme zlehka něčím jednodušším :) Někomu třeba už od základní školy dělá problémy uvědomit si, kde je východ a kde západ. Pokud ale zvládáme zeměpis a představíme si mapu světa, nalevo od nás je Amerika, která pro nás jednoznačně symbolizuje západ, popř. se Američanům zapalují lýtka, kdežto napravo je východ, kde Asiaté vstávají většinou již s východem slunce, aby šli obdělávat svá rýžová políčka. Teď již chybu neuděláte!

Komu z nás se také doteď nepletou krápníkové útvary stalaktit a stalagmit. Klasická to otázka ve vědomostních soutěžích a křížovkách. Stalaktit je krápník, který roste ze stropu jeskyně směrem dolů a stalagmit zase ze dna směrem nahoru. Tady nám stačí primitivní mnemotechnická pomůcka. Ve slově stalakTit nám T připomíná strop a krápník visící dolů. Případně můžeme využít znalosti tak trochu vulgárního anglického výrazu pro prsní bradavku (tit). Na prsa stejně jako na krápníky také působí gravitace a visí tak dolů :) StalagMit zase obsahuje M, které vypadá jako dva krápníky rostoucí ze země nahoru.

Právní poradna

Nejen medici, ale také studenty práv nejednou potrápí latinské pojmy, na kterých vyučující bazírují. Nasciturus je právní pojem označující dosud nenarozené dítě, které je způsobilé nabývat práva, pokud se tedy narodí živé. Například se může stát dědicem. Pojďme si trochu zahrát na film Kdopak to mluví a představit si plod v břiše matky, kterému hodná NAStěnka z Mrazíka CItuje RUSké pohádky, ve kterých se praví, že až se narodí, bude mít právo na to zdědit spoustu peněz. Můžeme příběh nechat dohrát a představit si, že jakmile se narodí, zabalí ho do zavinovačky plné bankovek.

Litispendence je procesní překážka probíhajícího sporu, která nedovoluje, aby bylo dvakrát zahájeno řízení v téže věci. Můžu si například představit soudce, který dostane druhý stejný návrh, celý se rozzuří a začne ve své kanceláři lít samou zlostí olovo na tis, ze kterého začne růst pendrek. Tento pendrek poté použije na toho, kdo s druhým návrhem přišel.

Zase to opakování :)

Říkáte si, zase to opakování, co s tím pořád má? Věřte, že to je opravdu základem veškerého efektivního učení. I vytvořený příběh je třeba zopakovat, ideálně do 10 minut! Svojí paměťovou stopu ještě posílíte, když si slovo zopakujete druhý den. Není to takový problém, znamená to si v hlavě třeba cestou do školy vybavit váš příběh. Pak můžete zopakovat ještě do týdne nebo dle potřeby a zpočátku těžko zapamatovatelné pojmy zůstanou trvale v paměti!

Možná si říkáte, jestli vás všechny ty absurdní příběhy úplně neparalyzují, že si je pak u zkoušky nebudete moct vybavit. Nemějte obavy, obrazy vám slouží v počáteční fázi, abyste se dostali přes neuchopitelnost daného pojmu. Následně se tak zakotví v paměti, že příběh mizí, ale slovo v paměti zůstává. Chce to určitě trénink, nejprve začněte se snadnějšími pojmy, postupně vám půjdou i těžší, na první pohled nic nepřipomínající výrazy. Transformování slov si můžete bezplatně potrénovat na www.trenujpamet.cz. Věřte, že čím více příběhů vytvoříte, tím lépe vám to půjde. A jakže to máme uloženého našeho vrtejše? :)

Autor: Jakub Pok, ředitel a lektor Školy paměti, www.skolapameti.cz

reklama

Nejčtenější za měsíc

Nejnovější