reklama
 
matematika

#komentář: Strašák jménem matematika. Měla by být součástí státních maturit?

„Požadavky ve společné části maturit z matematiky lze označit jako základní středoškolské učivo. V posledních pěti letech je úroveň stále stejná. Žáci, kteří nedosáhli v testu z matematiky ani na 33 procent, jsou v matematice naprostými cizinci. Nevím, proč se v letošním roce začalo říkat, že nám v matematice propadá stále větší počet žáků. Prostě to není pravda,“ říká metodička Cermatu Eva Řídká v rozhovoru pro Aktuálně.cz na otázku, zda bude příští rok maturita z matematiky lehčí. Letos tento test nezvládlo 22,3 % studentů, o 0,6 více než loni. V roce 2021 by měla být matematika navíc povinným maturitním předmětem na gymnáziích, následující rok pak na ostatních maturitních oborech.
reklama

Zatímco trend zhoršování výsledků pokračuje, samotná výuka předmětu zůstává prakticky stejná. Což bezpochyby znevýhodňuje ty, kteří k logickému uvažování zas takové předpoklady nemají. Znamená to ale, že by při takové dotaci odučených hodin, které se matematice věnují, měl předmět zůstat nadále volitelný?

Maturita / Státní maturity / Střední průmyslová škola sdělovací techniky / Praha / ČTK / 2. 5. 2012.
Aktuálně.cz
Neúspěšní maturanti by mohli dostat alespoň status středoškoláka, navrhuje expertka z Cermatu
18. 6. 2018

Vždyť by to byla naprosto bezúčelná situace, zbytečný čas věnovaný studentům, kteří by beztak v lavicích jen spali, či se učili něco úplně jiného. Navíc kdo říká, že matematiku nikdy potřebovat nebude, mýlí se. Právě počty se opravdu na každodenní bázi používají, ať už v klasických situacích třeba v obchodech, nebo při řešení účtů, půjček, hypoték…

Ano, uznáváme, některé zejména praktické středoškolské obory využijí matematiku méně. Je pak ale opravdu nutné mít vůbec maturitu? "Dnes mají nově nařízenou maturitu i obory, které to dříve neměly zapotřebí. Když pak žáci nezvládnou maturitu, studium na střední škole se jim nezapočte a jsou stále považováni jen za absolventy základní školy. Pro výkon povolání by přitom postačila odborná kvalifikace," řekla také Řídká v rozhovoru. "Jde spíš o to, jestli pro některé obory má maturita vůbec smysl. Do roku 1990 skládalo maturitu kolem 50 procent populačního ročníku. Dnes je to zhruba o polovinu více, asi 76 procent. Pro mnohé žáky se ale maturitní studium nehodí. Je to pro ně nadměrná a zbytečná zátěž."

Maturita je "nadměrná a zbytečná zátěž" pro žáky některých praktičtějších oborů. Proč by se měla maturita dělat stále jednodušší, aby na ní mohli dosáhnout všichni? Co se tím dokáže? Co pak vlastně taková "zkouška z dospělosti" bude znamenat?

Státní maturita probíhá sedm let, sedm let se neustále bojuje o smysl maturitní zkoušky, letošní testy byly v pořádku, říká šéf Cermatu Jiří Zíka. | Video: Daniela Drtinová |  18:03

Jenže opravdu účinná reforma, která by takový problém opravdu vyřešila, by znamenala překopat školství úplně od základů. Už by se nemělo stávat, že střední školy přijmou na maturitní obor kvůli penězům prakticky všechny uchazeče, aniž by zveřejnili, kolik u přijímaček vlastně získali bodů. Krom změny osnov a metod výuky to tedy chce i reorganizovat financování, snížit kapacity a počty gymnázií, lyceí a obchodních akademií, naopak zpopularizovat učiliště a zlepšit přístupy ke studentským praxím.

Vymlouvat se ale jen na to, že matematika je těžká a není pro každého? To je přeci slepá ulice a výmluva bez jakéhokoliv konstruktivního řešení.

reklama

Nejčtenější za měsíc

Nejnovější