Agáta Hanychová: Je na čase, abych začala zase zlobit

Agáta Hanychová: Je na čase, abych začala zase zlobit

Je výstřední, provokativní a ráda na sebe upozorňuje. I díky tomu si ji denně můžeme prohlížet z titulních fotek bulvárních novin. Agáta Hanychová ale sama přiznává, že být svině je jen úspěšně provedený nápad. „Žádná svině tu nebyla, tak jsem se té role ujala sama a skvěle mi to funguje,“ přiznává stále ještě studentka Agáta v rozhovoru pro magazín Studenta.

Říkala jsi, že až dostaneš první facku, že se zklidníš. Už ta facka přišla?

Ne, stále jsem facku nedostala. Zklidněná jsem byla kvůli svému příteli. Teď už ho ale nemám, takže budu zase ve svém živlu.

Spočítáš, kolik kluků se kvůli tobě popralo?

Když jsem byla menší, tak jich ve škole pár bylo. Dneska se už snad kvůli mně nikdo nepere. I když jistě to teda nevím.

A kolik jsi jich zmlátila ty?

Jednou ve Varech dostal můj bývalý přítel facku od nějakýho chlápka. Tak jsem šla a začala do něj mlátit kabelkou.

Agáta Hanychová

V dubnu jí bude pětadvacet let. Do světa českých osobností vstoupila v roce 2005 soutěží Miss České republiky, ve které skončila druhá. Od té doby se živí jako modelka, herečka, moderátorka a návrhářka. Jako první žena u nás si nechává platit za účast na večírku, kterému tak mnohonásobně zvýší návštěvnost. I díky tomu často vyplňuje titulní stránky bulvárních deníků. Sama však přiznává, že roli svině dělá úmyslně. Její míry jsou 90-60-89.

Prý nedáváš absolutně nikdy druhou šanci. Platí to pro osobní i pracovní život?

Stoprocentně. Ve vztazích dvakrát nevstoupím do stejné řeky. A pokud jde o práci, když mi někdo zruší schůzku nebo ji přeloží chvíli před termínem, tak už mu nikdy nezvednu telefon.

Jsi zásadová? Řídíš se pravidly, že si nikdy nezačneš s někým, s kým pracuješ, a podobně?

Ne, to ne. Já mám jediný pravidlo, a to nechodit pozdě. Mám obavu, že sem ho dneska možná trošku porušila, ne? (smích)

V pohodě, já tohle pravidlo nemám. A teď se zase budu ptát já. Jsi Býk, ale máš blízko k Váze. To znamená, že se nebojíš jít do věcí po hlavě, ale přitom si hodně věci rozmýšlíš. To je těžký život.

Je to skutečně nejhorší kombinace. Pro mě to asi není tak těžké, jako pro mé okolí. Představ si, že občas své rozhodnutí čtyřicetkrát změním. To jsem pak skutečně na zabití.

Foto: Studenta

Kdo ti pak pomáhá s rozhodováním? Přítel, mamka?

Přítel ne. (smích) V první řadě určitě mamka. Občas se k ní přidá manažerka.

Jsi romantická?

Jsem, ale asi jsem pořád nepotkala romantickýho kluka.

Vzpomeneš si na nejromantičtější dárek, který si dostala?

(dlouho přemýšlí) Asi plato kindervajíček. A není to ani tak dávno.

A co nejromantičtější zážitek?

(následuje ještě delší přemýšlení) Když já vedle sebe neměla vážně žádné romantiky.

Takže žádný výlet do Paříže na Eiffelovku?

Ale to jo, jenže to jsem tam musela vzít svýho kluka já. Bohužel když jsme přijeli do Paříže, ukázalo se, že má strach z výšek, a bylo po romantice.

Ty už máš několik týdnů titul bakalář. Jak vypadala státní zkouška Agáty Hanychové?

No, rozhodně nevypadala nijak vtipně. Jen co jsem tam přišla, tak jsem se rozbrečela. Byla jsem strašně nervózní. Tři neděle jsem se na to učila. Pomáhala mi pětaosmdesátiletá babička, která to po týdnu uměla, a já stále nic. Propadla jsem skepsi a před komisí se rozbrečela. Nakonec jsem to ale zvládla jako každý člověk.

Když si vzpomenu na tvou maturitu, tu jsi měla dokonce druhý den, co byla soutěž Miss.

Jo, to bylo taky zajímavý. Naštěstí učitelé vůbec neřeší, co děláte mimo školu, takže jsem byla ušetřena nějaké publicity. I novináři se zachovali skvěle, že tam se mnou nejeli.

Foto: Studenta

Máš třináct sourozenců, což dosvědčuje i tvá kérka s touto číslicí. Co ti dala velká rodina do života nejvíc?

Od devíti umím díky tomu vařit. Starám se o děti. Navíc teď jsem se v pětadvaceti letech přestěhovala zpátky k mamce, protože se mi přestavuje barák. Většina sourozenců je neustále u mě v pokoji. Usínají se mnou.

Takže jsi takový jejich starší sourozenec-ochránce?

Oni si to vyřešili po svém, říkají mi mami dvě.

Svého prvního bráchu jsi ale prý svázala punčocháči a odnesla do popelnice.

Protože jsem vždycky chtěla být jedináček. A když se narodil můj nejstarší bratr, tak jsem na něj hrozně žárlila. On musel mít neustálou péči, všichni kolem něj lítali. Já se naštvala, skutečně ho svázala a utíkala s ním do popelnice. Zastavili mě ve chvíli, když jsem nadzvedávala víko.

Tvoje mamka, herečka Veronika Žilková, je mediálně hodně známá. Měla jsi s tím jako malá velké problémy mezi dětmi?

Je pravda, že si hodně lidí myslelo, že mám vyšlapanou cestičku od maminky. Proto jsem vždycky tvrdila, že moje mamka uklízí ve škole. Bohužel mi to skoro nikdy neprošlo.

Mnoho lidí se uzavře do sebe, když k nim okolí není fér. Ty jsi však pravý opak. Čím to?

Asi jsem se takhle narodila. Přijde mi, že jsem stále stejná. Je ale pravda, že mí bráchové jsou uzavření. Hodně studují a jsou to takoví intelektuálové.

Ale teď, když jsi bakalářka, tak se k nim můžeš řadit taky, ne?

Když jsem volala bráchovi, že mám titul, tak prohlásil, že on musí být minimálně doktorem, když já jsem ta bakalářka.

Pojďme k tvé image. Jsi výstřední a taky úspěšná. Byl od začátku tvůj cíl být především jiná?

Když jsem před osmi lety vylezla z missky, tak jsem se mohla rozhodnout. Buď být jako Jana Doležalová: hodná, usměvavá holka, co nebude mít práci, nebo jít cestou svině, která na českém trhu nebyla a není stále.

Nevadí ti tedy ani neustálé články v bulváru?

Já vždycky říkám, že inteligentní lidi bulvár nečtou. Je samozřejmě pravda, že se tomu stejně nedá uniknout. Ovšem ti, co mě znají, to zkrátka neřeší.

Nepřijdou občas za tebou kamarádi a neptají se, co jsi to zase provedla?

Oni mi spíš říkají, že se mě snaží obhajovat, ale že jim to moc neulehčuju.

Takže pracovně má tvá image asi velký úspěch.

Pracovně mi to funguje výborně. Osm let po soutěži Miss, která mě vynesla, a pořád se mluví spíš o mně než o nových vítězkách.

Mám pocit, že se ale většina chlapů podobně výstředních žen bojí. Nemáš s tím problém?

To teda a ne malý. Chlapi se mě skutečně bojí. Pak, když mě poznají, tak říkají, že netušili, že jsem normální. Jenže to je přesně můj problém. Mamka si ze mě dělá legraci, že když bude v místnosti deset slušných romantických chlapů, tak já si vyberu toho jedenáctého, který bude úplný debil.

Naopak holky k tobě mají vřelý vztah. Často ti píší na stránky, oslovují tě.

Je pravda, že mi píše spousta holek. Hodně mi psaly po televizní show Čápi s mákem. Že prý jsem je překvapila, jak jsem normální. To mi ale kazí image, takže musím zase začít zlobit.

Richard Valoušek

Mohlo by tě zajímat

Nejnovější