reklama
 
Bezpečnost v kostce: Terorismus, cyber-security a co dělat, když zazní siréna

Bezpečnost v kostce: Terorismus, cyber-security a co dělat, když zazní siréna

Definovat nějak jasně a jednoznačně bezpečnost není snadné. Celá řada přestupků, trestných a dalších kriminálních činů se totiž třeba nenahlásí, některé se naopak mediálně přepálí a pak je ještě samozřejmě otázkou názoru, jestli do bezpečnosti země počítat třeba i informace o jejím jaderném zbrojení, počtu tanků, anebo prostě jen náš běžný laický a čistě subjektivní strach. Co na to mezinárodní statistiky? A co my sami? Bojíme se? Nebojíme? A čeho vůbec? 
reklama

Jako každoročně i v létě letošního roku Institut pro ekonomiku a mír (IEP) vyslal do světa zprávu Global Peace Index (GPI) neboli světový index míru, která hodnotí bezpečnost a mírumilovnost v celkem 163 autonomních zemích světa, ve kterých žije většina obyvatel planety. Je to výzkum, který vzniká po konzultaci s mnoha experty a institucemi zabývajícími se mírem z různých úhlů. Hodnotí se celkem třiadvacet různě propojených ukazatelů a měřítek, jako například probíhající konflikty, úroveň násilí, politická stabilita, úroveň zbrojení či sociálního zabezpečení. Obecně lze říci, že v celosvětovém měřítku mají výsledky zlepšující se tendenci. Ke zlepšení bezpečnostní situace totiž došlo v 93 zemích, ke zhoršení pak v 68. Tento posun je ale hodně relativní. Obyvatelé států na konci žebříčku jako Somálsko nebo Súdán, ve kterých stále zuří dlouhotrvající boje, pravděpodobně žádnou změnu nepocítí. Navíc zpráva udává, že se zvětšil rozdíl mezi nejlépe a nejhůře hodnocenými zeměmi.

Česká republika se v tomto žebříčku umístila už podruhé v desítce nejlépe hodnocených zemí, tentokrát na krásném šestém místě. Nejhůř v historii jsme byli na osmnáctém místě, což je pořád docela daleko od toho, jak si na to u nás občas stěžujeme.

Čeho se nejvíc bojí Američané?

  • Zkorumpovaní politici a vláda
  • Zdravotnictví (Trumpcare)
  • Znečištění oceánů, řek a jezer
  • Znečištění pitné vody
  • Nedostatek peněz pro budoucnost

(Zdroj: The Chapman University, 2017)

Náš subjektivní pocit bezpečí je také dlouhodobě sledován například Centrem pro výzkum veřejného mínění (CVVM) a i tam je vidět dlouhodobá pozitivní tendence. Vzrůstá jak pocit bezpečí v zemi, tak i v bydlišti – subjektivně se v Česku momentálně cítí bezpečně 81 % lidí, zatímco před rokem to bylo o pět procent méně. Ukazují se tu také třeba docela zajímavé tendence – pocit bezpečí klesá s přibývajícím věkem a naopak roste se zvyšující se životní úrovní.

Americký strašák se přesunul do Evropy

A čeho že se to bojíme? The Chapman University v USA v říjnu tohoto roku zorganizovala průzkum American Fears a na prvním místě v něm skončila korupce. Ze všech těch věcí, které Američané řeší, se tento výsledek může zdát překvapivý, nicméně třeba i naše listopadová rychloanketa mezi třemi stovkami z vás zahlásila, že za největší riziko pro bezpečnost naší země berete naše politiky, takže si naše odlišné národnostní mentality očividně i přes oceán docela notují.

Zatímco loni byl teroristický útok pro Američany na druhém místě, letos spadl až na pozici číslo 13. Vy jste ale pro změnu v anketě vyplňovali, že máte pocit, že se bezpečnost v Evropě zhoršila právě kvůli terorismu, tedy terorismus jako strašák ve Státech oslabuje, zatímco u nás sílí. Čeho jiného se bojíme? Migrace? Jaderných zbraní? Ruska? Nebo nám stačí „běžná“ ohrožení, jako jsou zloději, napadení nebo pád letadla?

Foto: Studenta

Německý Der Spiegel na začátku roku zveřejnil výsledky studie provedené Kantar Public a financované Bertelsmann Foundation, která byla zaměřená na to, co nejvíce trápí mladé lidi ze zemí jako Česko, Slovensko, Maďarsko, Německo a Rakousko. A zatímco si mladí většinou myslí (nejvíce 77 % Němců, na opačném konci bylo Česko s 60 %), že by jejich země měla zůstat v EU (hlavně kvůli schopnosti udržet mír mezi zeměmi a pracovním příležitostem), chtějí ji reformovat a nejvíce se bojí islámského fundamentalismu a terorismu (74 % dotázaných). Nejvíce se ho obávají v Polsku, tam to bylo 83 % a i v Německu, které je migrantskou cílovou stanicí číslo jedna, u 64 % respondentů terorismus „zvítězil“, stejně tak se ale umístil strach ze znečišťování životního prostředí a klimatických změn, 60 % Němců má obavy také z nárůstu nacionalismu a xenofobie. Podobně je tomu i v Rakousku.

Kdo nás chrání?

Ačkoli byla v GPI Evropa vyhlášena jako nejbezpečnější kontinent, CVVM mínění udává, že polovina lidí u nás hodnotí bezpečnostní situaci v Evropě jako špatnou a podle čtyř pětin dotázaných se v posledních 5 letech viditelně zhoršila. Dalších 61 procent lidí dokonce očekává její další zhoršování. To potvrzují i naše zjištění. 40 procent dotázaných studentů v naší rychlo-anketě uvedlo, že se podle nich bezpečnostní situace v Evropě za posledních 5 let zhoršila a jako hlavní důvod uvádějí právě nárůst počtu teroristických útoků, nárůst počtu migrantů a dojem, že se vybrané typy kriminality záměrně neřeší.

Bizarní fobie

Můžeme se bát úplně čehokoli. A to myslíme doslova. Na světě existuje celá řada neuvěřitelných a těžko představitelných fobií. Pro představu třeba: strach z pupíků (dokonce stačí pohled na ně), strach z usnutí, strach ze ztráty mobilního signálu neboli nomofobie, strach ze sýra, strach ze stromů a nakonec strach z brad.

Přesto je naše důvěra v bezpečnostní složky poměrně silná. Armáda České Republiky je podle žebříčku Global FirePower Index (GFI) 31. nejsilnější na světě, což je o tři příčky horší výsledek než loni – tento žebříček pracuje se zhruba 50 různými kritérii jako počty vojáků, výzbroj atp. a na prvních místech se tradičně drží USA a Rusko – a podle letošního výzkumu CVVM Češi nejvíce ze všech státních institucí důvěřují právě armádě (63 %), pak policii (61 %) a také soudům (54 %), což jsou v podstatě shodné výsledky jako v loňském roce. Agentura STEM došla k podobným výsledkům – policii podle jejich výsledků důvěřuje 65 % obyvatel, což je nejvíce od devadesátých let.

Kyberkriminalita = nová hrozba

S rozvojem nových technologií přicházejí i nové hrozby a lidé se stále více obávají i těch. Na stránkách Policie ČR je například vidět že od roku 2011 do roku 2016 narostl počet nahlášených případů kyberkriminality z 1502 na 5344, což je 3,5násobek a číslo stále roste.

Foto: Studenta

Podle nedávného průzkumu společnosti Sophos se vloupání do účtu a finanční ztráty (63 %) a ztráty kontroly nad počítačem (61 %) bojí průměrně více lidí než teroristického útoku (56 %) anebo vloupání (52 %). Podobné výsledky přinesla i naše anketa. Nejvíce dotázaných se v ní obává ztráty identity nebo peněz z bankovního účtu. A jaké útoky dnes nejvíce frčí? Podle IT odborníka Lukáše Stejskala ze společnosti Tipsport: „Jednoznačně ransomwary. Ty nás určitě budou v budoucnu ještě hodně zaměstnávat. Ať jsme sebelepší, nemůžeme vzít v potaz všechny možné varianty ohrožení, je to n-stranná kostka. Velkým tématem je pro nás taky zabezpečení zpracování osobních údajů. V tom musíme být stoprocentní. A aktuální je i rozvoj mobilních aplikací. Lidé si často neuvědomují, proč a kolik peněz je potřeba do kyberbezpečnosti investovat a jak ji rozvíjet. Nechceme hasit ohně, chceme mít nehořlavé systémové řešení.

Zazní sirény, a co my?

Víte, co dělat, když zazní varovná siréna? Podle naší rychloankety ne, správnou odpověď totiž volilo nejméně z vás. Proto jsme si řekli, že se na to podíváme, protože prostě nikdy nevíte. Takže: Od roku 2001 je zvuk sirén úředně vyhlášen jako jediný způsob varování obyvatel v případě nouze, měl by být jasný a každý by měl hned vědět, co dělat. Teoreticky. Ale co praxe? Tak schválně. Zazní siréna a co vy? Většina z vás, co naši anketu vyplňovali, se rozeběhne domů sbalit si evakuační zavazadlo. Gratulujeme, dámy a pánové, než jste doběhli, je po vás.

Co dělat, když zazní siréna:

  • Skryjte se v nejbližší budově, raději ve vyšších patrech.
  • Zavřete a utěsněte okna a dveře.
  • Zapněte televizi nebo rádio a čekejte na pokyny bezpečnostních složek.

Pokud zazní varovná siréna, bezpodmínečně a okamžitě totiž musíte vyhledat úkryt v nejbližší budově – je jedno jestli doma, na úřadě nebo třeba v obchodě. Rychlost totiž může hrát zcela zásadní roli. Pokud je to možné, neschovávejte se v přízemí nebo ve sklepě, ale snažte se spíše vyjít do vyšších pater. Velká část škodlivých látek, které třeba mohly uniknout, nebo je někdo vypustil, je totiž těžší než vzduch. Dalším krokem je zavření a co nejlepší utěsnění oken a dveří, čímž snížíte riziko zamoření prostoru případnými nebezpečnými látkami. Můžete si například pomoct oblepením oken lepicí páskou nebo nějakou látkou nacpanou k oknům. Blahopřejeme, jste v bezpečí. Teď zapněte televizi nebo rádio a zjišťujte, co se děje.

Text: Lucie Džurdženiková

reklama

Nejčtenější za měsíc

Nejnovější