Hana T.: Nebojím se převzít odpovědnost za svůj život

Hana T.: Nebojím se převzít odpovědnost za svůj život

Haně bylo devatenáct let, když si během Vánoc všimla, že má z vnitřní strany podprsenky stopy krve. Nevěnovala tomu velkou pozornost, myslela si, že se někde škrábla. V té době studovala druhý ročník bakalářského studia speciální pedagogiky, měla podporu ze stany rodiny a skvělý partnerský vztah. 

Krvácející bradavky si všiml její tehdejší partner a nabádal ji jít k lékaři. "Nechtěla jsem, bála jsem se, co by to mohlo být. Pak jsem se svěřila mé mamce a ona mi doporučila kalciovou mastičku. Ta bohužel nepomohla a za pár dní jsem se s tímto problémem svěřovala v gynekologické ordinaci." Lékařka ji poslala na sonografii. Tam se sice žádný problém neobjevil, ale protože krvácející badavka lékařku znepokojovala, doporučila Haně screeningové centrum v Praze.

Pak už šlo všechno rychle. "Sono, mamograf, biopsie….Předběhla jsem tam snad všechny pacientky a na dlouho získala pocit, že je tato věc v mém věku asi opravdu výjimečná, protože na židlích v čekárně posedávaly ženy o generaci i dvě starší než já. Na sonu byl viditelný útvar v levé dolní části prsu. Bradavku v tu chvíli nikdo neřešil." Za dva dny jí volala lékařka první výsledky. Byly nezřetelné a na pomezí. "Následující dobu až do operace mám jakoby v mlze. Byla jsem na několika vyšetřeních a konzultacích na onkologii, kde se rozhodlo pro operaci, protože útvar byl opravdu zvláštní a já mohla být ráda, že jsem přišla brzo, dokud ještě nebyl prokazatelně označitelný za zhoubný. Mezitím už také onkoložka začala řešit prasklou bradavku, která by s tím mohla souviset. Podstoupila jsem velmi bolestivou biopsii z bradavky, u které jsem o část bradavky přišla."

Operace proběhla v červnu 2011. "Měla jsem strach o svůj život, ale i o to, jak budu po operaci vypadat.  ještě před operací jsem byla informovaná, že vzhledem k velikosti mých prsou a tomu, že bude potřeba vyndat větší kus tkáně, bude jedno prso asi značně deformované. Můj operatér to zvládl skvěle a žádná hrozná deformace se nekonala, i když byla zřetelná prohlubeň a velká jizva. Hrozný zážitek byl, když mi jizva v jednom místě povolila a z prohlubně mi po ránu vyteklo velké množství hnědé tekutiny. To se opakovalo mnoho dní a mohla jsem být prý ráda, protože jinak by mi museli dělat punkce."

Pak byla Hana dlouhou dobu šťastná, výsledky dopadly dobře, nález byl nezhoubný. "Po nějakém čase jsem opět otevřela téma nehojící bradavky, ze které vytékala krev stále a biopsie celý stav jenom zhoršila. Prošla jsem si opět kolečkem konzultací a v listopadu 2012 absolvovala operaci, při které se provedla ragáda bradavky a odstranění keloidní jizvy. Už po pár dnech bylo jasné, jak byla celá ta bolest a všechno zbytečné, protože bradavka opět praskla a jizva se zhojila ještě hůř.

Následovalo doporučení na plastickou chirurgii, kde by mi konečně mohli pomoci opravit bradavku i jizvu. Šla jsem na tu konzultaci asi poprvé sama, jinak jsem vždy chodila na onkologii i jinam s doprovodem, protože jsem počítala s čistě kosmetickým zákrokem. Profesorka plastické chirurgie mě poslala to ráno na doplňující onkologické vyšetření, kde mi bylo na základě jednoho sona řečeno, že nehojící bradavka je provázána s ložiskem po operaci a jsou viditelná i ložiska v druhém prsu, a proto doporučují oboustrannou mastektomii. Prý pokud se pro to teď nerozhodnu, tak za nějakou dobu přijdu se zhoubným nálezem v jednom nebo druhém prsu. Zhroutila jsem se v pláči na záchodě nemocnice a snažila se aspoň trochu uklidnit, abych mohla zavolat domů a abych vůbec byla schopná vyjít ven."

Poté se Hana rozhodla navštívit ještě další lékaře. "Pět lékařů mi na základě jednoho papíru doporučilo oboustrannou mastektomii, aniž by požadovali jakékoli doplňující vyšetření. Navzdory jejich názoru jsem se ale rozhodla jsem se převzít odpovědnost za svůj život a na ten doporučený zákrok nešla.

Od té doby se nic nestalo. Nemám zhoubný nález. Sono je naprosto v pořádku. Bradavka se sice stále nezahojila a mám pocit, že už jsem vyzkoušela snad všechny možné metody od kortikoidů až po autovakcíny a přírodní masti, ale podle sona a názoru mé lékařky, které věřím, jde už pouze o povrchovou trhlinu, která nemá souvislost s vnitřkem."

Fyzicky Hana všechno zvládla, ale psychicky na tom nebyla nejlépe. "Doslova mě spasila návštěva Aliance žen s rakovinou prsu, kde jsem se stala součástí sekce mladých pacientek Bellis Young & Cancer. Poprvé jsem se setkala s někým, kdo má podobnou zkušenost, s kým můžu mluvit zcela otevřeně o všem, co mě trápí a kdo mi vždy pomůže."

Teď už se Haně zase daří dobře: "Nyní se účastním nejrůznějších projektů, nemám problém o svém příběhu mluvit, edukuji dívky a ženy, jak se správně naučit samovyšetření prsu a setkávám se s lidmi, které bych asi nikdy nepoznala. Daří se mi i v osobním a pracovním životě. Dokončila jsem bakalářské studium a pokračuji v magisterském, mám skvělého partnera, milující rodinu, zázemí a práci v oboru speciální pedagogiky."

Foto: Studenta

Na území celé České republiky právě probíhá projekt Ministerstava zdravotnictví „Systém podpory prevence vybraných nádorových onemocnění v ČR – SCREENINGOVÉ PROGRAMY“. Cílem tohoto projektu je zvýšení návštěvnosti preventivních vyšetření tří nejrozšířenějších nádorových onemocnění v České republice – rakoviny tlustého střeva a konečníku, rakoviny prsu a rakoviny děložního čípku. Součástí projektu je i adresné zvaní lidí z cílových skupin, které jsou těmito třemi typy rakoviny nejvíce ohroženy. Projekt byl zahájen na začátku roku 2014 a potrvá až do 30. 6. 2015. Za tuto dobu stihne osvětová roadshow navštívit celkem 25 měst. Více informací je možné najít na www.bezrakoviny.cz.

Mohlo by tě zajímat

Nejnovější