reklama
 
Jana Kadlecová - 11/2018

Body-hacking: V těle čipy a v hlavě sen o vylepšení člověka

Čipem v těle jdou odemknout dveře, dá se s ním platit bitcoiny, případně ho lze použít i jako #fakt stylovou e-vizitku při networkingu. S Janou Kadlecovou, doktorandkou kulturní antropologie na Univerzitě Palackého (jo, to je ten obor, který bývá terčem posměchu), jsme hodili kus futuristické řeči o kyborzích, technologických modifikacích těla i o „čipovaných“ lidech v Česku.
reklama

Jsi kulturní antropoložka. Jak ses sakra dostala k něčemu, jako je body-hacking?

Pro antropology neexistuje téma, které by bylo příliš vzdálené. Takový body-hacking může spoustě lidí přijít podivnější než mnohé praktiky domorodých kmenů. Ačkoli jsme technikou doslova zahlceni, jisté věci stále vzbuzují údiv, třeba čip v ruce. A mimochodem - zkoumat kyborgy byl vždycky můj sci-fi výzkumný sen.

Ale být kyborgem už vůbec není sci-fi. Sama jsi problematiku popisovala v knize Tělo 2.0, kde jsi analyzovala kyborgy, hacknuté lidi atd. Kdy příběh kyborgů a tech-individuí začal?

Termín kyborg se objevil poprvé v šedesátých letech v návrhu dvou vesmírných inženýrů, kteří se snažili vymyslet něco jako super-astronauta. Návrh byl neúspěšný, protože se nakonec místo do kyborgů astronauti strkají do skafandrů. Od té doby se o podobných technických úpravách těla začalo reálně uvažovat. Spojení lidstva s technologickými úpravami ale patří k naší podstatě odjakživa. Byli jsme kyborgy, když člověk poprvé použil pazourek? Když se začaly používat protézy? Nebo jsme kyborgy až s rozmachem internetu a kyberprostoru? Postava kyborga je prostě důležitá jako metafora, která podporuje naši představivost a prezentuje člověka ve spojení s technikou.

Foto: Jan Hubík

Pazourek, protéza a na konci kyborgických inovací zřejmě body-hacking. Co všechno na našem těle (pů)jde hacknout?

Body-hackeři věří, že všechno. A co nejde hacknout dnes, půjde hacknout zítra. Je to jen otázka dostatečně pokročilých technologií a znalostí. Pod body-hacking jinak můžeme zahrnout i různé praktiky: od genových terapií a neuromanipulací přes fitness, plastickou chirurgii až po implantaci funkčních součástek přímo do těla. Já se zabývám tím posledním typem.

Jan Hubík: Jsem kyborg. Ale jen maličko
work
Jan Hubík: Jsem kyborg. Ale jen maličko
3. 5. 2017

Jaké funkční součástky teď mezi body-hackery nejvíce frčí? Čipy? Magnety? Nebo úplně jiné implantáty?

Nejpopulárnějšími implantáty jsou různé typy elektronických čipů. Obecně je ale také zájem o rozšiřování těla o nové smysly, například magnety v prstech. Mým oblíbeným příkladem je implantát zvaný North Sense. Ten má svému nositeli umožnit cítit magnetický sever Země, v ideálním případě i po jeho odstranění. Lidské tělo se tedy doslova naučí vnímat něco, co přirozeně nedokáže. A výčet dalších chytrých hacků by samozřejmě mohl pokračovat.

Největší oblibě se tedy těší elektronické čipy. Jak takový čip v těle funguje? Dá se s ním třeba i platit?

Dá se s ním platit bitcoiny. Čipy, které lze dneska už běžně pořídit, fungují jako klasické NFC, tedy to, co známe z kreditních karet nebo jiných identifikátorů. Člověk si dovnitř nahraje potřebné informace a pak je využívá dle libosti - k odemykání dveří, počítače, telefonu, nebo jako identifikační kartu, popř. e-vizitku. Využitelnost je ale prozatím velmi omezená, protože ne každá čtečka tento druh identifikátoru přečte a zdaleka ne všechny instituce jsou ochotné místo vlastních karet povolit jiný druh čipu.

Hackli byste se?

Fenomén body-hackingu se snaží o "nahackování" lidského těla za pomoci technologických vychytávek v podobě tělesných implantátů. Oblíbenými vylepšeními jsou například čipy, magnety nebo antény.

Čipy v těle ale i ve spoustě lidí vzbuzují antiutopickou představu. Existují nějaká etická pravidla pro zacházení s čipem, nebo je to spíše DIY anarchie?

Eticky je to dost citlivá oblast. I když je to individuální. Podobně jako u tetování a piercingu, každý máme právo dělat se svým tělem, co chceme. Ne každý si to ale myslí. Pro ortodoxního křesťana je tělo ve svém přirozeném stavu posvátné. Jiní se bojí, že kvůli lidem, co se dobrovolně "čipují", pak budeme "očipováni" všichni a že nás tak bude možné sledovat. To je ale nesmysl, který vychází z nepochopení funkce čipu.

finance, placení
poweredbyexperts
Mobilem, hodinkami nebo čipem v ruce. Jak se bude platit v budoucnu?
3. 5. 2018
2 minuty o financích

Takže se nemusíme bát pověstné vize Aštara Šerana a ještěrů z vesmíru čipujících lidi?

Nemusíme. Čip napřímo totiž nijak sledovat nelze. Body-hackeři vycházejí často z politických a ideologických vod anarchismu a čipy tímto způsobem testují, aby byli o krok napřed. Nicméně u každého implantátu se pak najdou jiné etické limity a problémy, nelze o nich uvažovat o všech stejně. Závisí to také na tom, jak invazivní implantace je. Každý musí na vlastní triko počítat se zdravotním rizikem a u větších zákroků je obtížnější najít modifikátora nebo lékaře, který s tím bude ochotný asistovat.

Sledování je v cajku. Nehrozí ale, že se z body-hackingu stane norma? A neděje se to tak trochu už teď?

Rozhodně se to děje. V současné době máme nad svými těly kontrolu jako nikdy dřív například díky fitness aplikacím a různým měřičům. Každý je sám sobě tak trochu doktorem. Plastická a estetická chirurgie jsou také hojně využívané a lze očekávat, že technologie budou s časem ještě dostupnější. Úžasné pokroky lze pozorovat taky v oblasti protetických náhrad. A těch hackovatelných možností je nespočet.

Foto: Unsplash.com

Závěrem zůstaňme vlastenci a zamiřme do hlubin české tech-duše. Jak jsme na tom s body-hackingem u nás? Jsme dobří?

U nás existuje nezanedbatelné množství lidí, kteří stojí o jednodušší body-hacky - čipy nebo magnety. V pražském tetovacím salonu Hell pracují velmi zkušení modifikátoři, kteří se věnují extrémním zákrokům i některým kyberpunkovým funkčním rozšířením těla. V Paralelní Polis zase nabízejí hromadná čipování. Nicméně přímo v Česku není možné implantáty zakoupit, jako to už běžně jde třeba v Německu. Sousedé Poláci jsou podle všeho mnohem nadšenější do body-hackingu s jejich velmi aktivním spolkem transhumanistů. V Česku takový spolek zatím není.

reklama

Nejčtenější za měsíc

Nejnovější