reklama
 
Kryštof Paleta - Cestology

Naše generace se v cestování snaží najít odpověď, říká Kryštof Paleta z Cestology

Má za sebou cestu kolem světa, roadtripy i mototripy. Cestovatel Kryštof Paleta totiž věří, že cestování nás může jedině obohatit, a nejen proto se před dvěma lety začal věnovat videoblogu s názvem Cestology. Ve svých videích vysvětluje vše od cen za dopravu přes ubytování až po jídlo, ale i čím si na to vše vydělal. Snaží se tím inspirovat lidi k tomu, aby někam vyrazili. A očividně úspěšně. Hashtag #cestolidi, jehož je autorem, má na Instagramu skoro 90 000 přípěvků.
reklama

Na svém webu máš heslo "Teď nebo nikdy". Přeci jen si ale většina lidí v rámci cestování zvolí většinou to nikdy, nebo spíš někdy. Nedostatek peněz, času, děti… Čím myslíš, to je?

Nejspíš věkem. To heslo "Teď nebo nikdy" vzniklo s tím názorem, že "dřív, než bude kariéra, dřív, než budou děti, teď je ten čas dělat to, co dělám". Každý má také priority jinde. Někdo chce cestovat víc, někdo míň. Já se teď asi už pohybuji ve svojí sociální bublině - spousta lidí, když chce, tak vyrazí a už si nehledají žádný problém - ať jsou to peníze nebo čas.

Foto: Kryštof Paleta (Cestology)

Během cesty kolem světa jsi učil v Číně, na Novém Zélandu sbíral kiwi, na Bali jsi vyráběl náramky. Jak se hledají takové práce na cestách?

Všechno to byla náhoda. Vyzkoušel jsem třeba i digitální nomádství, kdy jsem v rámci cesty dělal i web, stále se mi občas někdo ozve, že by potřeboval poradit s řešením sociálních sítí. Nedělám to pravidelně a možná bych to i rád dělal častěji, ale nevyhledávám to.

Zažil jsi také 10denní detox na Bali nebo natáčení videoklipu v LA. Co všechno ti cestování (kromě samotného poznávání míst) dává?

Zbavuje mě to toho mého největšího strachu "co by bylo kdyby". To byl i důvod, proč jsem vyrazil do světa. Cítil jsem, že když to neudělám, tak se budu plácat pořád na stejném místě a říkat si, co by se asi stalo, kdybych býval vycestoval. Žiju to, o čem jsem četl a snil - a naplňuje mě to. Získávám spoustu příležitostí, kontaktů a cizích názorů. Nechci úplně říkat, že poznávám sám sebe, ale to s tím stoprocentně souvisí. Ale na to člověk nemusí být nutně v zahraničí.

Většina lidí vsází už jen na krátká videa, protože nevěří, že by se někdo koukal na video delší než pět minut. Ty máš ale poslední dobou na YouTube videa dlouhá většinou okolo 20 minut. Osvědčil se ti tento formát?

Přesně tak, většina mých videí byla vždycky kolem pěti minut, ten formát jsem začal natahovat až poslední tři měsíce. Získal jsem důvěru lidí a myslím si, že produkuji kvalitnější obsah než jsem měl předtím. Moje videa nejsou dělaná jen pro pobavení, ale hlavně aby si z toho lidé něco odnesli. A to je podle mého hlavní rozdíl mezi tím, jestli si člověk pustí pětadvacetiminutové video, nebo ne.

cestování
life
Myslete na naši planetu i při cestování. Jak snížit uhlíkovou stopu?
27. 6. 2019
3 minuty z ekologie

Jak dlouho myslíš, že budou tvoje videa aktuální - ať už co se týče cen nebo návštěvnosti turistů?

To je dobrá otázka - ale já vůbec netuším a nepřemýšlím nad tím. Dělám v reálném čase to, co dělám, a neřeším, co bude.

V letadle jsi každou chvíli. Letecká společnost Ryanair se kupříkladu stala první neuhelnou společností, která se zařadila mezi deset největších emitentů uhlíku. Zamýšlíš se nad svojí ekologickou stopou při cestování?

Vím, že létání letadlem znečišťuje planetu, ale na druhou stranu díky tomu můžeme poznávat nová místa nebo jíst věci z celého světa. Je to nutná oběť, která s naší globalizací nějakým způsobem souvisí. A pokud někdo říká, že je to tak špatný, tak ať si spočítá, jak by to vypadalo, kdyby se stejný počet lidí měl na druhou stranu planety dopravit jinak než letadlem. Myslím si, že daleko větším problémem jsou plasty a další jednorázové věci jako pytlíky a brčka.

Video: Youtube.com

"Poprvé na motorce" je tvé video z Bali, krátce poté vyšlo video "Jak se zabalit na mototrip". Učíš se často novým věcem?

Nonstop. Na cestách se člověk učí něco každý den - trpělivosti, šetřit čas, meditaci, mezilidským vztahům. Potkávám se se spoustou lidí, kteří mi neustále něco předávají. 

Foto: Kryštof Paleta (Cestology)

Na motorkách jste projeli Vietnam. Co ti vyhovovalo víc - zavazadla na motorkách, nebo když si kráčíš s krosnou na zádech?

Cesta na motorce pro mě byla skvělá. Asi nejsvobodnější výlet, který jsem zažil. Můžeš si opravdu zastavit kde chceš a kdy chceš, nejsi závislý na žádných jízdních řádech. To pro mě bylo něco nového, co jsem nikdy předtím neudělal. Člověk je sice sám svým pánem i s tím batohem na zádech, ale když se přepravuješ hromadnými dopravními prostředky, tak trochu ztrácíš autentičnost té země. Když přijedu někam autobusem, tak vůbec nevnímám, co je mezi cílovými destinacemi, což jsou často už i turistická místa. Kdežto tou motorkou člověk projíždí vesnice, kde třeba někdy předtím žádný bílý člověk nebyl.

Na svém Instagramu máš jednu nádhernou fotku za druhou, na Youtube videa, k tomu plníš i Facebook. Zvládáš si cesty ještě vůbec užívat?

Když se srovnám s ostatními blogery na Instagramu, tak já si tam postnu průměrně jednu až dvě fotky za týden, kdežto oni tam postují třeba tři denně. Video dělám jednou nebo dvakrát týdně. Nenatáčím své soukromí, ale jen to, co bude důležité do toho blogu. Je ale pravda, že když jsem jel na cestě kolem světa, tak jsem na to narazil na Novém Zélandu, kde už mi natáčení začalo lézt do toho, abych si to užíval. Štvalo mě to, neměl jsem nastavenou žádnou hranici ani žádný balanc. A tak jsem s tím začal něco dělat - videa jsem si připravoval a teď tedy vím, co natočím.

Vzhledem k tomu, že je to tvoje práce, dáš si někdy vážně dovolenou, kdy někam cestuješ a nenatočíš z toho nic?

Čím dál častěji o tom přemýšlím, ale ještě jsem to neudělal. Vlastně jo - do Brna jsem jel na víkend…

Důvodem, proč si začal cestovat bylo, aby se lidé nebáli jít za svým snem a dokázali si, že všechno je možné. Instagramový hashtag #cestolidi má už skoro 90 tisíc příspěvků. Jaký je to pocit?

Samozřejmě jsem to nečekal. Ale o to je to krásnější. Když jsem například potkal slečnu uprostřed Vietnamu s mým tričkem, tak to byl nepopsatelný pocit. Je to skvělé, že to lidé podporují. Bez toho by to nešlo. Kdyby si to tričko nebo náramek nekoupili, tak bych nemohl asi tolik cestovat. Označení #cestolidi byl tenkrát jen takový nápad - byl jsem přehlcený z různých cestovatelských skupin a řekl jsem si, že to udělám líp. A najednou je z toho jeden z největších cestovatelských hashtagů.

Beer with Travel
life
V hospodě se rozhodli, že na pivo občas vyrazí do světa. Procestovali už přes 50 zemí
16. 5. 2019
4 minuty o cestování za pivem

Nemyslíš si, že se za cestovatele dnes považuje kde kdo?

Určitě, ale nemyslím si, že je to něco špatného. Teď dorůstá ta generace lidí, jejichž rodiče předtím cestovat nemohli, a nyní jsou na tom ekonomicky dobře. To znamená, že spousta z nás i díky nějaké podpoře z domova může vycestovat. Má to ale i svou stinnou stránku - naše generace neví, co se sebou a myslí si, že v cestování na to najde odpověď.

Kromě toho se také roztrhl pytel s cestovatelskými přednáškami.

Pokud má ten člověk co říct a dokáže lidi zaujmout nebo pobavit, tak si myslím, že je to skvělé. Sám vím, že udělat nějakou přednášku nebo video stojí hodně času a energie. A když to ten člověk udělá dobře a dostane za to nějakou zpětnou vazbu ve formě pochvaly nebo i financí, tak proč ne.

Foto: Kryštof Paleta (Cestology)

Teď od nového roku máš už i kancelář. Jaké jsou tvé cíle do budoucna?

Chtěl bych se věnovat hlavně cestolidem. S kolegou už dlouho vytváříme webový portál pro cestovatele, a to je pravděpodobně můj plán na dalších pár let. A co se týče videí, tak jsem si k sobě teď přizval kolegu kameramana. Tak uvidíme, kam to dotáhneme - jestli třeba do televize, nebo jestli změníme jazyk.

reklama

Mohlo by tě zajímat

Nejnovější