Jedním z nedávných hoaxů českého Facebooku, na který upozornili The Student Times, byla fotografie znečištěného festivalového areálu letošního Glastonbury. Fotografii původně použilo ve svém článku Rádio Wawe, jeden facebookový uživatel ji však následně označil za vlastní a ve svém příspěvku tvrdil, že se jedná o snímek z Belgie z okolí Eurotunelu. Podobný případ se také nedávno objevil na norské nacionalistické facebookové skupině, kdy jeden z uživatelů sdílel fotografii prázdných sedaček v autobuse. Na zdánlivě nevinném snímku však většina lidí viděla místo prázdných sedaček ženy zahalené v burkách. Pod příspěvkem se následně strhla vášnivá debata s množstvím nenávistných komentářů.
Jak snadno lidé falešným zprávám podlehnou také ukázal nedávný experiment vědců z německé univerzity v Hohenheimu. Ti vytvořili čtyři falešné profily na Facebooku a skrz ně šířili falešné zprávy, jejichž obsahem se zaměřili především na ty čtenáře, kteří inklinují k extrémní pravici. Nečtenějším článkem byla zpráva o tom, jak ve smyšleném německém městečku uprchlíci mají nárok na prostitutky zdarma. Tento příspěvek za 4 dny oslovil až 11 000 uživatelů a byl sdílený nejméně 150krát. Podle jednoho z experimentátorů přitom za celou dobu projektu nebyly falešné profily zpochybněny ani čtenáři, ani správci Facebooku.
Fake news navíc získávají novou podobu i s vývojem moderních technologií. Kromě upravování fotek je nyní pomocí umělé inteligence možné vytvářet falešná videa se známými osobnostmi, jež jsou téměř nerozpoznatelná od těch pravých. V budoucnu tak bude ještě složitější hoaxy a falešné zprávy odhalit.
Jak poznáme falešné zprávy?
Rozpoznat hoax někdy může být obtížné,už ale existuje několik vychytávek, které vám v tom mohou pomoci. Dokonce i Facebook před několika měsíci zveřejnil 10 rad, jak odhalit falešné zprávy.
Co nám v tom tedy může pomoci?
- Ať už se jedná o velké a známe médium, či o menší nebo alternativní web, je vždy důležité se zaměřit na to, zda jsou u jednotlivých informací v článku uvedené původní zdroje. Pokud v článku žádné uvedeny nejsou, pak je jeho věrohodnost již diskutabilní. Spousta alternativních webů často odkazuje na další jim podobné, což může být při dohledávání pravdivosti komplikací. Nezbývá zkrátka než se skrz zdroje proklikat a pátrat co nejdetailněji.
- Fake news jsou často šířené skrze fotografie či videa. I jejich původní zdroj je však možné vypátrat. K tomu můžete použít funkce jako Google Images nebo tineye.com, které po vložení obrázek umí vyhledat. Pro vyhledávání původního zdroje videa můžete použít Youtube DataViewer od Amnesty International.
- Nejdůležitějším krokem je za každých okolností číst kriticky a veškerá fakta si ověřovat, například i v zahraničních médiích. Pro objektivní náhled na problematiku je také užitečné vycházet z více na sobě nezávislých médií.
Už jste si někdy všimli hoaxu i vy? Podle jakých pravidel posuzujete věrohodnost zpráv?
