reklama
 
mobil

Kopačky pro sociální sítě: Proč se odvracíme od kanálů, se kterými jsme vyrostli?

Naše dospívání bylo doprovázeno vznikem Facebooku a dalších sítí. Díky nim jsme měli možnost snadno navazovat kontakty a užívat si dalších do té doby neznámých výhod. I přesto se nyní otáčíme k sociálním sítím zády. Co nás vede k touze po poznání off-line režimu? Máme pro digitální detox vážné důvody, nebo prostě jen potřebujeme oddech?
reklama

V předešlých pár měsících došlo k představení výsledků mnoha výzkumů, které se zabývaly právě naším postojem k sociálním sítím. Některé studie pracují s pojmem "dospívající", jiné zase se slovíčkem "mladí". Mnoho z nich se snaží o bližší specifikaci a odkazuje na takzvanou generaci Z, do které patří nejmladší členové společnosti, narození po roce 2000. Přesně ti, kteří si dokázali poradit se smartphonem v době, kdy ještě neuměli ani chodit. Vzhledem k tomu, že jediné, co dělí "zetko" od mileniálů, je věkový rozdíl v podobě několika málo let, lze nové poznatky vztáhnout k oběma generacím. A o jakých poznatcích je řeč? Stručně řečeno - začíná se nám stále více zamlouvat život ve stavu off-line.

deprese
life
Mladí a nemocní: Co nám dělá v hlavě nepořádek
13. 11. 2018
3 minuty o psychických problémech

Výzkum provedený univerzitou v Chicagu tvrdí, že více než 58 procent dospívajících si dopřává pravidelné přestávky od sociálních sítí. Číslo se zdá zarážející i samotné spoluautorce studie Amandě Lenhart, která se tématem zabývá již několik let. "Může se zdát velmi překvapivé, že si oddech od sociálních sítí berou dospívající, kteří jsou obvykle považováni za horlivé uživatele těchto platforem. Náš výzkum však ukázal, že k dobrovolnému vyloučení z on-line světa mají velmi dobré důvody," komentuje výsledky Amanda.

Co se skrývá za těmi velmi dobrými důvody? Tak především únava z konfliktů, které se na sociálních sítích odehrávají. A taky třeba neschopnost vyrovnat se dění prezentovanému na profilech vrstevníků. Dokonale prezentované životy ostatních v nás vyvolávají pocity závisti a žárlivost. Vzhledem k tomu, že lidé fungují na principu porovnávání se, není výsledkem nic jiného než věčná nespokojenost s vlastními životy. Jak doplňuje britská Královská společnost pro veřejnost, nejškodlivější je Instagram. A není divu. Vždyť právě ten je primárním rodištěm všech perfektních obrázků.

Foto: Unsplash.com

Ačkoli se stále těší velké oblibě, mnoho mladých se ho již přesytilo. Proměnu svého vztahu k Instagramu přibližuje i studentka Nikča, která se s ním rozešla již před rokem. "Facebook mám. Ale instagramový účet jsem zrušila. Většina lidí se na mě dívá jako na blázna, když to zmíním. Přitom já jsem takhle spokojená. Byla jsem velmi aktivní, ale pak už jsem měla dost toho věčného předhánění se. Toho dokazování, kdo se více baví, kdo má lepší věci, více "srdíček" a tak dále. Ten pocit svobody a volnosti, když jsem zrušila IG účet, byl k nezaplacení," vzpomíná bývalá uživatelka.

Právě vliv sociálních platforem na duševní zdraví se stává stále častěji diskutovaným. Mezi psychické potíže totiž spadají i pocity osamělosti, kterými trpí čtyřicet procent mladých lidí, jak dokládá BBC Loneliness Experiment. Ten, kdo přišel s názvem sociální sítě, musel být pěkný ironik.

Negativní pozitiva: Sociální sítě plné rozporů
Studenta
Negativní pozitiva: Sociální sítě plné rozporů
16. 12. 2017

Facebook a další platformy za pouhých pár let dokázaly institut přátelství zcela změnit. Nebo spíše změnily nás samotné. Najednou nemáme potřebu vídat se s ostatními. Proč taky. Vždyť díky dnešní době a veškerým vymoženostem nemusíme vytáhnout paty z domu, a přesto nebudeme o samotě. Ačkoli se zdá, že za zvuku cinkajících zpráv nikdy nejsme sami, je tomu přesně naopak. Tak nějak jsme přestali rozlišovat virtuální svět od reálného. Průzkumy ale dokazují, že jedinci, kteří preferují on-line svět, trpí osamělostí a mnohdy i depresemi ve větší míře než ti, kteří spoléhají na setkávání se tváří v tvář. Aniž bychom si to uvědomovali, dochází rovněž k zaostávání našich sociálních dovedností. Může se tak jednoho dne stát, že se ocitneme mezi partou přátel a nebudeme vědět, jak s nimi bez těch všech smajlíků komunikovat. Což je představa, která děsí mnoho mladých lidí a přispívá mimo jiné k častějšímu odhlašování se.

Na problematiku sociálních sítí se rozhodně růžovými brýlemi nedíváme a nedostatků v nich spatřujeme daleko více. Za neméně podstatné negativum považujeme fakt, že "socky" nás okrádají o drahocenný čas. Kdo by neznal následující situaci? Učíme se na zkoušku, ale notifikace hlásí novou zprávu. Jen se podíváme, od koho je. Jenže než se nadějeme, je hodina v tahu a my stále neumíme ani stránku.

Náš mozek je přetížený, jsme závislí na sociálních sítích, kde sledujeme vyleštěné životy jiných a srovnáváme se, ale Instagramem prázdnota nezmizí | Video: DVTV, Emma Smetana |  31:13

Nejenže se jedná o ztrátu času, ale navíc se zbytečně unavujeme. Jak v rozhovoru pro DVTV vysvětluje psycholožka Alžběta Protivanská, náš mozek zpracovává každý vjem, jako bychom ho sami prožili. To, co zahlédneme při bezmyšlenkovitém projíždění zdi, mozek považuje za reálné události, které zpracovává. A k tomu potřebuje mnoho energie. Když si proto bereme den volna s cílem odpočívat, není myšlenka retro dne bez technologií ani trošku marným nápadem.

Jak by vlastně vypadaly naše životy bez sociálních sítí. Úvaha, se kterou si zahrávají i britští školáci. Loni provedený výzkum ukázal, že šedesát tři procent školou povinných Britů by se cítilo šťastněji, kdyby sítě nikdy nevznikly. Nabízí se poznámka o tom, že nám přece nikdo nebrání v rozhodnutí s nimi skoncovat. Kdyby to ale bylo tak snadné. Jakmile vytěsníme "socky" z našich životů, nabudeme dojmu, že o něco přicházíme. Jak vychází z behaviorální ekonomie, lidé mají averzi ke ztrátám. Poznatek s nejvyšší pravděpodobností platí i v tomto případě a plán na odpoutání se od sociálních platforem tak ve většině případů nebývá podpořen realitou.

Foto: Unsplash.com

Možná si říkáte, že se jedná o začarovaný kruh, z něhož není cesty ven. Stali jsme se závislými, tak zní diagnóza. Věřte ale, že řešení je jednodušší, než bychom očekávali. Stačí, abychom sítě užívali tak, aby sloužily ony nám, a ne my jim. Dokonce ani nemusíme rušit účty. Stejně si moc dobře uvědomujeme, že tohle řešení by bylo již předem odsouzené k neúspěchu. I psychologové se shodují na tom, že bychom měli volit střídmý přístup a využívat všech výhod, které nám sítě nabízejí, ale zároveň zůstat těmi, kdo drží otěže pevně v rukou. A hlavně bychom neměli zapomínat na to, že opravdový a mnohem lepší život začíná mimo obrazovku. Ale na to už evidentně začínáme přicházet.

reklama

Nejčtenější za měsíc

Nejnovější